Lidé a roboti se dali dohromady, aby objevili nejhlubší světovou podvodní jeskyni nacházející se v České republice. Jeskyně zvaná Hranická propast dosahuje ohromující hloubky 1 325 stop (404 metrů). Je tedy o asi 39 stop (12 m) hlubší než ta, která je teď druhou nejhlubší jeskyní, tj. italská Pozzo del Merro.
Polský potápěč Krzystof Starnawsi začal s potápění v Hranické propasti, která byla teď určena jako nejhlubší zatopená jeskyně, před 20 lety. Credit: Photograph by Marcin Jamkowski/National Geographic
Polský potápěč Krzystof Starnawski zkoumal Hranickou propast poprvé v roce 1999. Typ vápencové formace, jaký objevil, ho vedl k domněnce, že jeskyně by mohla dosahovat do větší vzdálenosti, než kam ho dovede jeho potápění. Proto Starnawski vedl česko-polskou expedici k prozkoumání jeskyně částečně podporovanou grantem od National Geographic, což obnášelo četné ponory během posledních dvou let, aby nasbírali více dat. Vápencová propast byla nakonec změřena pomocí dálkově ovládaného podvodního prostředku (ROV) a bylo zjištěno, že je nejhlubší na světě.
Při potápění v roce 2014 se Starnawski dostal do 656 stop (200 m) hloubky, o čemž věřil, že to je dno této zatopené jeskyně. Našel však úzký průchod, který vedl do dalšího vertikálního tunelu, který přesahoval rozsah sondy, kterou Starnawski používal k měření hloubky jeskyně – provázek došel na 1 260 stopách (384 m), jen těsně za Pozzo del Merro, která dosahuje 1 286 stop (392 m) hloubky. [Amazing Caves: Pictures of the Earth's Innards]
„Je to potápěč do hlubokých jeskyní, a tak toužil prozkoumat i ty nejhlubší části systému,“ řekl Live Science Marcin Jamkowski, člen expedičního týmu a filmař dobrodružství.
Expedičnímu týmu se podařilo hloubku jeskyně změřit a prozkoumat dno této vápencové propasti pomocí ROV. Credit: Photograph by Marcin Jamkowski/National Geographic
Při návratu do jeskyně loni zjistil Starnawski, že úzký průchod se rozšiřuje a podařilo se mu protáhnout se do hloubky 869 stop (265 m). Vyslal další sondu a tentokrát už narazila na „dno“ na 1 214 stopách (370 m), což byl nejspíš vršek trosek zhroucené chodby.
Ponor v úterý (27. září) nakonec zjistil, že jeskyně má opravdu rekordní hloubku. Tým expedice použil technologii ROV, aby dosáhl k základně jeskyně, protože hloubky přesahující 400 metrů jsou mimo hranice ponorů s dýchacím přístrojem, řekl Jamkowski.
„V ropném průmyslu došlo k určitým ponorům do takovýchto hloubek (tzv. „saturační potápění), to ale trvá přibližně měsíc, než se dostanou od jednoho povrchu ke druhému,“ napsal Jamkowski v emailu. „To by nikdy nešlo v takovéto jeskyni udělat, a tak zjevně zůstala jediná možnost vyslat robota, když člověk tam jít nemůže.
Když tým prozkoumal hlubiny jeskyně, tak na dně našli padlé stromy, klády a větve, což podle Jamkowského naznačuje, že jeskyně změnila svůj tvar. Konfigurace současné šachty by nemohla shromáždit přirozené úlomky, kdyby spadly do vstupu do jeskyně, řekl.
Rovněž zjistili, že jeskyně je překvapivě veliká, jelikož to vypadá, že postupuje podél přirozeného tvaru skály nebo zlomové linie, když ji tam „vykousala horká voda vystupující z hlubokého pramene,“ řekl Jamkowski. Tým plánuje prozkoumání a výzkum této jeskyně.
Hranicka Propast 265m from Starnawski on Vimeo.
Zdroj: livescience.com