Všichni víme, že k tomu, abychom zde na světě jen trochu delší dobu přežili, musíme mít "zdroje". Abychom ty zdroje měli, musíme buď my, nebo nějací jiní lidé v našem okolí něco pro to dělat. Jinými slovy – musíme se nějak živit. Malé děti živí jejich rodina, od přírody tělesně postižené a dospělé "duševní děti" živí vedle jejich rodin ještě podstatným dílem i ostatní společnost. Ovšem ale jen tehdy, pokud je ta společnost sociálně cítící a dbá na vzájemnou lidskou sounáležitost. Pokud je to společnost, charakterově vybavená pozitivním vědomím vzájemné empatie ve společném životním údělu všech. Společnost prosperující, společnost inteligentní, soudržná a především poctivá.

Nikoliv jen náhodná sešlost kriminálníků, sobců, zlodějů a lidských barbarů bez jakýchkoliv morálních zábran. Nikoliv množina atomizovaných individualistů, ze zásady jen závidějících a ubližujících svému okolí, nebo parazitujících na něm.

Jak se tedy mohou živit lidé poctiví? Obecně řečeno, mohou s druhými lidmi směňovat za zboží, či prodávat za peníze nějaké své obnovitelné či neobnovitelné vlastnictví. První podmínkou (obecnou) k tomu je, aby nabídka čehokoliv byla přinejmenším v rovnováze s poptávkou. Druhou podmínkou (speciální) však vždy je, aby to „něco“, co je předmětem výměny či obchodu, bylo předtím získáno poctivě. Například:

– lidé mohou směňovat za zboží či prodávat svůj po předcích zděděný fyzický majetek
– lidé mohou směňovat za zboží či prodávat svůj dosud poctivě nabytý fyzický majetek
– lidé mohou směňovat za zboží či prodávat své vlastní či zděděné fyzické výtvory
– lidé mohou směňovat za zboží či prodávat své vlastní myšlenky a další duševní výtvory
– lidé mohou směňovat za zboží či prodávat svou vlastní fyzickou a duševní práci

Není-li fyzický či duševní majetek člověka, nabízený ke směně či prodeji, získán eticky přijatelným způsobem, pak říkáme, že není splněna druhá podmínka speciální – podmínka poctivosti získání majetku. Co to pro směnu a obchod s majetkem znamená? Znamená to, že ve společnosti lidí se pak vytvoří systém, který umožňuje, aby bylo obchodováno s ekonomickými hodnotami nemravně – a ovšem na základě a za pomoci nemravných zákonů. Například jak?

– je obchodováno s duševními a fyzickými hodnotami jednoduše ukradenými
– je obchodováno s ekonomickými hodnotami zcizenými za pomoci podvodů
– je obchodováno s ekonomickými hodnotami získanými násilím či vydíráním
– je obchodováno s ekonomickými hodnotami ukradenými pomocí úroků a lichvy

– lidé jsou nuceni prodávat svou vlastní fyzickou a duševní práci pod cenou
– lidé jsou nuceni prodávat svá vlastní měřítka morálních hodnot
– lidé jsou nuceni prodávat svou vlastní společenskou a národní identitu
– lidé přestávají myslet na tradice i budoucnost a začínají žít jen přítomností
– lidé přestávají myslet na vlastní rodinu a výchovu a vzdělávání potomků

– smluvní právo je zákony nadřazováno za právo veřejné bez ohledu na IQ lidí
– k soudům se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudky, dané pokřiveným právem
– společností jakkoliv neregulovaná renta je považována za poctivý výdělek

– pod rouškou „trhu“ a smluvního práva jsou jedni lidé druhými strháváni do závislosti
– pod rouškou „trhu“ a smluvního práva jsou jedni lidé druhými vykořisťováni
– pod rouškou „trhu“ a smluvního práva je úředníky rozkrádáno bohatství státu
– pod rouškou „trhu“ a smluvního práva jsou úředníky okrádáni plátci daní

– národy ve své identitě zanikají a vzniká masa zoufalců, ovládaná hrstkou parazitů
– zůstane-li v lidech zbytek národní identity, je vládci využit ke vzniku chaosu a násilí
– stát občanům už nezaručuje spravedlnost a bezpečnost a slouží jen k násilí na nich

Co to všechno znamená? Znamená to, že lidé si vlivem znehodnocené sociální ideologie a falešné mediální propagandy vytvoří systém, který mezi nimi právně nastolí individualistický hodnotový nihilismus a ve svém důsledku i ztrátu morálního kodexu hodnot. Národy pak vedou zmanipulovaně „zvolení“ vůdci, jejichž jedinou „službou“ pro blaho ostatních, je už jen soustavná přetvářka, tiché i otevřené okrádání společnosti a pokrytecké lhaní. Národy jsou přitom soustavně a pečlivě krmeny falešnými náboženskými a sociálními ideologiemi, přičemž skutečně vládne jen lež, bezcitnost, bezohlednost, sobectví a ve svých důsledcích i naprostá mezilidská citová prázdnota a katastrofální majetková nerovnost. Nerovnost vedoucí k nárůstu ze zoufalství vznikající kriminality, neuvěřitelné chudoby a bezdomovectví části společnosti.

Každá vláda lži, korupce, podrazů a násilí vždy vyplodí jen další lež, korupci, podrazy a násilí.

Dnešní doba se vyznačuje obrovským nárůstem zpochybňování hodnot, které naši předkové vytvořili. Předkové, kteří často dřeli do úmoru, aby nám tu zanechali naprosto neoddiskutovatelné hodnotové dědictví, které je v současné době kriminální vrstvou našeho národa znevažováno, ničeno a vykrádáno. Politikové zejména sami sobě po Sametu v trestním zákoně slavnostně zrušili paragraf o trestnosti rozkrádání celospolečenského veřejného majetku! A nyní tu máme po dvaadvaceti letech výsledek. Jsme ekonomicky naprosto nesoběstačnou příležitostnou montovnou Evropy, řízenou spolkem neproduktivních ouřadů, kecalů, zařizovačů, opatřovačů a prodejců teplé vody a podvodných pojišťováků. Tvůrčí mozky našeho národa nám cizinci vykoupili a systém vzdělanosti naši vlastní politici zničili. Náš premiér je na setkáních politiků ostatních států Evropy chápán jako skladník levných námezdních pracovních sil z jakési středoevropské kolonie a je tiše a občas už i nepokrytě mediálně jimi zesměšňován.

A co je zajímavé: Mladší, nezkušenější a hloupější část českého národa dosud stále věří strašení nikdy nikým nepoznaného a nikdy nikým dosud na Zemi neuskutečněného opravdového komunismu a naopak poslušně baští současné ideologické bláboly typu „myslete pozitivně!“, za nimiž se jen skrývá nabádání „hlavně nemyslete kriticky!“. Věří nesmyslné neoliberalistické ideologii virtuální prosperity a růstu růstu „z ničeho“ (čímž se představují zejména finanční operace na klávesnicích počítačů bank) a netuší, že jako Češi jsme již dávno ztratili nejen budoucnost, ale už i vlastní národní identitu. A bohužel, navíc už i ta katolická církev, která se ještě nedávno pyšnila statusem ručitele morálních hodnot Desatera, se změnila na kolosálního hodnotového nenažrance a parazita. Zkrátka, zhoubné dílo je už i filosoficky dovršeno.

A přesto: Některým mladým fanatickým hlupákům to dokonce už ani teď nevadí. Nu což, ti starší z nás už nějak dožijí, ale že ti mladší neví, že tím vlastně za hubičku jen prodali sami sebe? Čí bude ta budoucnost, když ne jejich? Že celý ten český politický vývoj sociálně připomíná dvacátá a třicátá léta minulého století v Německu, to také těm nevzdělancům nedochází? Jak v tom nadále chtějí žít? Oni neví, že v tom žít budou muset a únik nikam z toho všeho nebude? Oni nechápou, že mejdan už končí?

Dalo by se říci, že kdo chce kam, pomozme mu tam a komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Diagnóza pacientova je stanovena, je nepochybná a léky už jako dřív, již rozhodně pojišťovák spravedlivě zaplatit chtít nebude. Proč? Inu proto, že už nemusí … Ostatně, národ už pochopil, že nejen apatyky, ale i doktoři si už dnes vinou politiků nechávají zaplatit i ten svůj pozdrav pacientovi. Vřed živení sociálního antagonismu nám tu však dál úspěšně hnije, smrdí a kvasí. A přitom je nesporné: Český národ je velmi vážný pacient! Zdá se však, že tuto rakovinu nevědomosti už nevyléčí ani takové ozařování, jako kdyby vybuchly dva celé Temelíny. Prognóza vskutku fatální.

…

P.S. Pokud by někoho z mladých lidí zajímalo, jak „z toho ven“, nechť si pomalu a pozorně přečte provolání Dva tisíce slov, sepsané v roce 1968 Ludvíkem Vaculíkem. Pak možná nejen pochopí, že naši předkové nebyli žádní troubové, kteří si nevědí rady. A že to také byli lidé, kteří přes veškeré obtíže milovali svůj stát a respektovali a podporovali svou vládu! Možná také, že pak tomu samému čtenáři snad už konečně i dojde, že jsou též jiné politické a ekonomické cesty životem, než tento systémově hloupý český poplyšový ranný kapitalismus. A také by mohl přemýšlet o pojmech, kterým se říká přímá demokracie na všech úrovních a Základní příjem občana v demokracii. Kdyby se totiž nekradlo, dávno už jsme jej – díky technickému rozvoji vědy a automatizace – všichni tu mohli mít.

Zdroj: outsidermedia.cz

]]>