V posledních letech byla zpochybněna celá řada předpokladů, které stály u zrodu koncepce biopaliv. Množí se hlasy, že biopaliva mnohem více škodí, než prospívají. Přesto není tento koncept opouštěn nebo zásadně revidován. Obecně prospěšná organizace Acta non verba (ANV) vyzvala premiéra, aby se Vláda problémem začala vážně zabývat. Petr Nečas to odmítl. ANV před měsícem vyzvala premiéra, aby Vláda nechala zpracovat studii, která vyhodnotí přínos biopaliv (1). ANV společně s týmem odborníků formulovala otázky, na které by veřejnost měla znát odpovědi. Premiér včera ANV dopisem sdělil, že v současné době nepovažuje za nutné vypracování takové studie (2).

Premiér se vymlouvá na to, že koncept biopaliv máme nařízen z Bruselu a tak se nedá nic dělat. Ředitel obecně prospěšné organizace Acta non verba, Vojtěch Razima, postoj premiéra kritizuje:

„Typické výmluvy politiků, kteří nejsou schopni samostatných iniciativ a jen mlčky přijímají direktivy z EU a pak na ně žehrají. Nejen, že to poškozuje naše zájmy, ale i zájmy EU jako celku. Znamená to také zhoršování obrazu Unie, protože jen slyšíme „Brusel nařídil to a to, to víte…“. Skutečnost je ale jiná. Většina opatření vzniká konsensuálně na úrovni ministerských rad, takže to například byl pan (tehdejší) ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který odsouhlasil diktát „úsporných“ žárovek, ačkoliv mohl uplatnit právo veta. Podobně jistě vznikala i direktiva o biopalivech. Kromě toho nikdo nebrání tomu, aby se ČR ujala iniciativy, která by znamenala nové projednání, případně změnu směrnic. Ale to dá moc práce a nedá se pak za nic schovávat.“

Ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl se připojuje ke kritice biopaliv:

„Je k neuvěření, že věcnou argumentací, která by obhajovala všechny ty nesmyslné kroky směřující k pokřivení cen energií, se už nikdo nezabývá. Jde už o čistý byznys, ne o ideály. O zelený byznys na úkor nás všech.“

Evropská unie si v roce 2003 stanovila, že v roce 2020 budou automobilová paliva obsahovat 10 % biosložky. Deklarovanými důvody pro toto opatření bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Je velmi pravděpodobné, že žádného z těchto cílů dosaženo nebylo a ani nikdy nebude. Zdá se, že dovoz ropy neklesá, nová pracovní místa vytvořena nebyla a konečně, při produkci biopaliv nejspíš vzniká ještě více CO2, než kdyby se používala nafta a benzí

I u nás mají výrobci paliv od roku 2007 povinnost tyto složky přimíchávat. Od 1. 6. 2010 je tento podíl zákonem stanoven na 4,1 % pro benzín a 6,0 % pro naftu. Je nanejvýš pravděpodobné, že biopaliva jen zbytečně zvyšují cenu pohonných hmot. Benzín je díky nim dražší asi o 40 haléřů a nafta dokonce  o 60 haléřů na litr. Průměrný motorista tak každoročně na údajnou záchranu ledních medvědů povinně vydá až 600 korun. Ročně přijdou biopaliva motoristy na téměř 4 miliardry korun. A pokud se nic nestane, bude ještě hůř. V roce 2020 by nás měla biopaliva stát přibližně dvakrát tolik, protože podle EU budou muset automobilová paliva v roce 2020 obsahovat 10 % biosložky.

Razima za ANV ještě dodává:

„Všechno nasvědčuje tomu, že biopaliva jsou jen nesmyslným plýtváním. Studie by něco takového nejspíš jednoznačně prokázala. Pak by byl koncept biopaliv naprosto neobhajitelný. A právě toho se vláda bojí. Biopaliva mají silný lobbing. Za daňové poplatníky, kteří to všechno zaplatí, nelobuje nikdo. Nejsme přeci bezmocnými otroky EU, ale její součástí. Pokud se prokáže, že biopaliva jsou nesmyl, měli bychom apelovat na EU, aby byl tento koncept opuštěn nebo revidován. Prvním krokem k tomu je právě vypracování studie o biopalivech.“

]]>