„Dobrý den, podepíšete mi petici proti upalování zvířat na Ukrajině?“  Takto poslední dobu začíná moje komunikace s okolním světem. Dotázaní občané často vykulí oči a vyděšeně opakují: „Upalování zvířat? To někdo dělá?“ S touto problematikou bohužel není seznámena široká veřejnost, v celé Evropě se tímto skalně zabývají pouze ochránci zvířat. Je to ale problém týkající se každého civilizovaného člověka, který se pyšní tímto přízviskem. V nadcházejícím čase evropského fotbalového šampionátu EURO 2012 konajícího se na území Ukrajiny a Polska se ukrajinská města rozhodla k radikálnímu řešení přemnožení toulavých zvířat.

Tento problém, nekontrolovatelné množení psů a koček bez domova, zde přetrvává již několik let zanedbáván místními občany i vládou samotnou. Místní vláda se fakticky rozhodla řešit tento problém až v poslední době, kdy se snaží o „čistá“ pro návštěvníky atraktivní města, a to nelidským způsobem. Města pořídila pojízdná krematoria schopná rozpálit se na 900 °C. Toulavé nebo jen zaběhnuté psy loví státem pověřená odchytová služba. Ti důvěřivější, nechající se odchytit bez nutnosti střelby, jsou házeni do těchto pecí za plného vědomí. Ani ti postřelení však bolesti neujdou, neboť si s jejich city nikdo hlavu neláme. Ti, kteří ujdou upálení či zastřelení, skončí v kafilérce, taktéž zaživa. V parcích a na volných prostranstvích jsou rozmisťovány jedovaté návnady. „Jsou to jatka,“ řekl Asya Serpinski, šéf ukrajinského sdružení organizací na ochranu zvířat.  Také řekl, že zvířata jsou běžně usmrcována látkami, které jsou zakázány, protože způsobují bolestivou a trýznivou smrt. Ty například paralyzují dýchací systém, pes tedy umírá pomalu na udušení, trpí i hodiny. Tento problém Ukrajina již řadu let přehlížela a k radikálnímu „čištění“ měst se rozhodla až nyní v době nadcházejícího EURA 2012.

Proti tomuto nelidskému chování se postavila i slavná ochránkyně zvířat Brigitte Bardott, která napsala ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi otevřený dopis, kde ho vyzývá k zastavení tohoto nelidského vraždění. Německá princezna Maja von Hohenzollern, která sama Ukrajinu navštívila a zúčastnila se sterilizačních operací přímo v Kyjevě, se také snaží o medializaci tohoto problému. Podle oficiálních zpráv již mělo vraždění zvířat ustat. Z podpultových informací od místních na Ukrajině žijících vraždění pokračuje v tichosti dál. Osoby známé jako „doghunters“ porušují zákon Ukrajiny „O ochraně zvířat před krutým zacházením“ (2006, N27, Art. 230) a dosud nebyli potrestáni. Na ulicích měst už byly zavražděny desetitisíce toulavých zvířat.

Je třeba se na tento problém podívat ze všech stran. Místní lidé mající problémy s množstvím toulavých zvířat to však berou jako svou bernou minci. Jsou zaznamenány případy napadení smečkou toulavých zvířat. Avšak je třeba si v první řadě položit základní otázku: Kdo je za to zodpovědný? Člověk a zase jen člověk honosící se trůněním na vrcholu evoluce. Nedokonalé zákony, které ve svém znění neukládají jakoukoliv kontrolu nad chovem a starostí o chlupaté společníky.  Nezodpovědnost občanů, zvířata se přece v ulicích sama neocitla. Jejich množení, „smečkování“ a snahu o přežití jim jako inteligentní tvorové nemůžeme mít za zlé, vždyť my sami jsme zkázonosní až dost.

Je potřeba změna a mnoho států evropských zemí jako jsou Rakousko, Maďarsko, Německo, Řecko, Španělsko, Itálie, Nizozemsko, Rusko, Ukrajina, Chorvatsko, Francie, Švýcarsko, Česká republika, Polsko volá po spravedlnosti! Organizují se protestní akce, podpisové akce. Snaží se vysílat dobrovolníky na pomoc těm, kteří nám svou bolest jen těžko slovy popíší. Za Českou republiku na scénu přichází hnutí FAIR PLAY CZ, kde se aktivní ochránci zvířat snaží o sběr podpisů na petici proti zrůdnému zacházení, šíří informace a seznamují s nimi nevědoucí veřejnost. Na finanční podporu pro organizace snažící se pomoci v ulicích měst se přidružila česká nadace „Psí naděje“, která propůjčila svůj transparentní účet pro tyto účely. Přes e-shop na UA pro organizaci „Friend“budou zakoupeny potřebné materiální prostředky.

Řešením je stavba útulků, nařízení kontroly chovů zvířat, zavedení daní, povinných registrací, sterilizace a změna zákona „O ochraně zvířat“ celkově. Je třeba jednat jako lidé. Vždyť oni cítí bolest stejně, ne-li více než my. Je jen na nás, jak se zachováme. Buďme lidmi, ne nadarmo se říká: „Jak se kdo chová ke zvířatům, často se stejně dokáže chovat i k lidem“. Přijďte proto podpořit další demonstraci proti upalování zvířat a říci tím své hlasité NE!

Monika Hájková

]]>