Je to pro silné povahy. Neuplyne den, aby na nás nevyjuknul článek o vejcích za 6 korun. Anebo o cenách benzínu. Anebo o cenách vepřového. I když popravdě – občas je to lehce matoucí. Jsou vajíčka skutečně tak drahá…? Co když je naopak benzín „neskutečně levný“, protože kdy koneckonců naposledy stál litr Naturalu 95 tolik, jako 6 vajec, že? Inu, zdá se, že problémem patrně bude růst celé cenové hladiny. Prostě zdražuje, co může. Statistický úřad podezření ochotně potvrzuje: V únoru rostly spotřebitelské ceny v ČR meziročně o 3,7 %. Nejrychleji od prosince 2008. Jojo, to je ten skutečný problém. Proč? Ono by to totiž samo o sobě ještě tolik nevadilo, kdyby mzdy rostly aspoň stejně rychle jako ceny. Ale ony, mršky, nerostou. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mzda meziročně o 2 %, zatímco ceny o 2,4 %. Mzdy nám tak reálně klesají.
Jenomže proč tolik chudneme? Jak je možné, že v době krize rostou ceny, což je z historického pohledu poměrně nezvyklé? Řeknu to asi takhle: protože my všichni nedobrovolně splácíme řecké dluhy. S dovolením vysvětlím.
Evropané – mám na mysli ty nepředlužené, nikoliv Řeky, Španěly či třeba Portugalce – se už pomalu začínali bouřit, jak moc mají Řecko & spol. sponzorovat. A tak se to muselo navléknout trochu jinak. Tak, aby to nebylo na první pohled tolik vidět. Stačilo, aby Evropská centrální banka (ECB) jako na běžícím páse začala tisknout nové peníze. Co svět světem stojí, takové sypání peněz do oběhu vždy mělo stejný důsledek: růst cen. No, a když ceny rostou, peníze i dluhy přestávají mít svou hodnotu.
Ano, inflace, kterou ECB zcela vědomě vyvolala, požírá dluhy Evropy. Ale co čert nechtěl, ona taky požírá obsah našich peněženek. Protože pokaždé, když tankuju benzín, mi zůstane v té peněžence nějak méně.Ano, právě u cen pohonných hmot je dárek od ECB vidět nejlépe. Ceny benzínu či nafty jsou totiž přímým důsledkem cen ropy na světových trzích. No a ceny ropy na světových trzích rostou a rostou a rostou – ačkoliv se světové ekonomice nedaří. Rostou proto, že ropa je typická komodita, se kterou se spekuluje. A když si takový spekulant třeba v podobě investiční banky půjčí od ECB za hubičku, není pro něj nic jednoduššího, než spekulativně koupit právě ropu.
Připomíná vám to něco? Mě taky. Pamatujete si, jak v první polovině roku 2008 prudce zdražila ropa? A pamatujete si, co pak přišlo v druhé polovině roku? Přišlo bum – prásk a cena se zřítila dolů. Na trhu s ropou totiž tehdy byla jen cenová bublina – stejně jako nyní. V roce 2008 byla cena ropy vysoko, protože americká centrální banka Fed se rozhodla „spasit svět“ (což v jejím pojetí znamenalo podpořit USA) a začala pumpovat do ekonomiky fůru levných peněz. Úplně stejně jako ECB dneska.
Ale nemálo na tom. Není všechno ECB, kdo nám jízdu kazí. Finanční trhy se navrch bojí válečného konfliktu v Íránu. Od začátku roku ropa podražila již o 17 %. Není se čemu divit. Írán je pátý největší producent ropy na světě. Pokud by zde propukla válka, ceny by prudce vyletěly. Jako kdyby si to snad krizí zdecimovaný svět mohl dovolit. Jenomže to máte tak: politikům se náramně hodí odvést pozornost voličů od domácích ekonomických problémů jinam. Téma předlužení – ratingové agentury – předlužení – bankroty se už moc zajídá. A příliš mnoho politiků si začíná myslet, že by to generálům na obrazovce slušelo víc než ekonomům. No a vize vojáčků v Íránu cenám ropy dvakrát nesvědčí. (Což zase nesvědčí hospodářskému růstu.)
Čísla to potvrzují. Letos v únoru průměrná cena nafty činila 36,75 Kč/l. Přímý to důsledek faktu, že ještě v únoru 2011 stál v průměru barel ropy typu Brent „jen“ 99,1 USD, zatímco dnes činí 30denní průměr 114,4 USD. To představuje meziroční zdražení o 15,4 %. (A to prosím v době, kdy se valná část Evropy už rochní v recesi.) Koruna za stejné období oslabila vůči dolaru o 6,4 %.
Mimochodem pamatujete si o něco později na vlnu revolucí v severní Africe? A na to, že jedním z důvodů byly drahé potraviny? Tyto drahé potraviny byly druhou stranou téže mince – jen potravinové komodity na záplavu vytištěných peněz reagovaly o něco později než ceny ropy. Neboli to nás teprve čeká.
A propos – ta cena benzínu. No, moc dobře to nevypadá. Ze dvou důvodů. Zaprvé se nezdá, že by si ECB rozmyslela svůj plán donutit nás všechny zacvaknout skrze vysokou inflaci řecké a další dluhy. A zadruhé euro – krom jiného i kvůli „důvěryhodnosti“ ECB – se netváří ve srovnání s dolarem jako vysloveně perspektivní měna, tudíž dolar zřejmě bude časem ještě silnější. Netvrdím ani omylem, že benzín budeme kupovat za 50 korun za litr během dvou dalších let; tvrdím ale, že většina z nás se toho nejspíš dožije.
Že já nešťastná jsem si místo třílitru nekoupila minule raději pětilitrovou káru! Mohla jsem si života užít, dokud to ještě šlo.
