ČT přestala být veřejnoprávním médiem, které slouží koncesionářům. Stala se stejně jako za komunistů mocenským nástrojem sloužícím vládě a zájmovým skupinám. Na co máme Českou televizi? Daniela Drtinová, spolu s dvaadvaceti kolegy se domnívá, že na „ poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“ Tohoto úkolu se podle nich zřejmě ČT ujímala v minulosti celkem dobře, ale „v posledních měsících je však redaktorům v řadě případů v plnění tohoto úkolu vedením redakce zpravodajství bráněno.


Ve svém důsledku to vede k tomu, že plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání je ohroženo a Česká televize tak porušuje nejdůležitější povinnost uloženou jí zákonem o České televizi.“

Bác ho. Redaktoři se probudili. JUDr. Drtinová pracuje v televizi od roku 1993. Jestliže považovala Českou televizi za objektivní médium, asi se na ní nedívala, nebo měla při sledování vypnutý zvuk. Po dvaceti letech práce se jako běžný divák podívala na materiál, který produkuje firma, v níž byla a je zaměstnána, prohlásila se za „zástupce veřejnosti“ a napsala spolu s Adamem Komersem a dalšími stížnost. Celou dobu si těchto 23 moderátorů, redaktorů a editorů České televize nevšimlo, že zpravodajství tlumočí „oficiální“ verze událostí, tj. takové verze, jež se líbí těm, kteří jsou právě u vesla.

Politické vlivy do televize zasahovaly vždy, to je snad jasné každému soudnému divákovi. Jestliže se probudili někteří redaktoři právě nyní, nebude to v nějakém záchvatu svědomí a potřeby pravdomluvnosti nebo spravedlnosti, ale mnohem spíše proto, že přesvědčení těchto redaktorů je prostě jiné než právě veslujícího Zemana. Nemají ho prostě rádi. Stejně jako téměř celá „kulturní fronta“ milují pankáče a agenta 009 s dýmkou, která ví kam jde(external link), knížete ze Schwarzenbergu. Těmto aristokratům ducha, této „elitě“ národa nevadily před všemi volbami, co jich tu bylo, manipulované předvolební průzkumy a podle takto objednaných a z principu neobjektivních průzkumů přidělený prostor pro „vyvolené“ mimoparlamentní subjekty ve vysílání České televize. Nevadila jim ani propagace radaru proti mínění drtivé většiny občanů ČR. A když Česká televize referovala o izraelsko-palestinském konfliktu, událostech 11. září 2001, radaru v Brdech, válkách v Jugoslávii, Iráku či Afghánistánu, redaktoři i s paní Drtinovou asi spali.

Jen tak jim mohlo uniknout, že korupce nebují jen mezi politiky, ale i mezi redaktory, a že nemá podobu jen igelitových tašek či krabic od vína plných peněz, ale i podobu kšeftování s lukrativními posty. ČT přestala být veřejnoprávním médiem, které slouží koncesionářům. Stala se stejně jako za komunistů mocenským nástrojem sloužícím vládě a zájmovým skupinám.

Nejsem takovým statečným odborníkem jako naši „hlídací psi demokracie“ z České televize, ale troufnu si odhadnout, že post ředitele ČT či post šéfa zpravodajství budou lukrativními posty a odměny redaktorům za štěkání z televizní obrazovky na diváky asi budou také o něco vyšší, než je současná průměrná mzda v České republice. Prostě zpívají píseň toho, koho chleba jedí, ale rádi by čím dál více pěli podle svého vkusu. Vyváženost, objektivita a pravda nikoho nezajímá, protože je málo placená, pokud vůbec. Ostatně tomuto tématu jsme se obsáhleji věnovali v článku Lže nám česká televize?

Od virózy prezidenta uběhl nějaký čas, teď si natloukl koleno a možná i nos a někomu se možná zdá, že se jeho reálná vláda v naší republice chýlí ke konci. Drtinovou zřejmě tak rozdováděl úspěch ve vyřízení jeho přátel, místopředsedy ČSSD Haška a spol., že vytáhla do boje za svojí pravdu a svojí spravedlnost i na půdě České televize. Naproti tomu se 61 signatářů „antistížnosti“ statečně rozhodlo podporovat své nadřízené. Máme tu tedy klasický spor o míře loajality. Pro diváky to však neznamená prakticky nic. Ať „zvítězí“ kterákoliv strana sporu, zpravodajství půjde dál cestou plytkosti, neomalenosti a hulvátství směrem k bulváru jako dosud.

Moderátorka Daniela Drtinová sama uvedla, že u některých politiků vzbuzuje negativní emoce, ačkoli ani třeba Martin Veselovský s nimi nejedná v rukavičkách. "Já mám ale pocit, že čeští politici velmi těžko snášejí, když s nimi 'cvičí' moderátorka – žena," říká Drtinová. "Možná hraje roli i to, že mám ostré rysy. A když to trochu zlehčím, každý z nich má nějakou podobnou semetriku doma. A teď s ním cvičí další xantipa ještě večer před kamerami?" dodává. A já dodávám, že ač nejsem politik, rovněž nestojím o žádnou xantipu ani doma, ani na televizní obrazovce. Neskrývá se za tím můj mužský šovinismus, ale osobní duševní hygiena. Týká se to tedy nejen Daniely Drtinové, ale i Martina Veselovského. Ten například přivítal ve studiu Normana Finkelsteina, jehož židovští rodiče prošli děsivou zkušeností Osvětimi a Majdanku, těmito slovy: „Vaši přednášku inzerují na svém webu čeští neonacisté – máte z toho radost? Těší vás to?“ (Čas 3:10)

Panu Finkelsteinovi nebylo jasné, proč se na to Veselovský ptá a proč se soustřeďuje na takové webové stránky. Mně to naopak jasné bylo, protože české novináře a redaktory trochu znám. Zaměňují podstatné s bezvýznamným, aby dosáhli náležitého „nenápadného“ zkreslení k obrazu svému. Prokazují svou příslušnost k hlídacím voříškům marasmu naší doby, kdy kvalifikací pro místo moderátora je maximální kadence slov, umění skákat do řeči druhým a v dialogu naprostá ztráta elementární slušnosti, marně schovávaná za miniaturní mikrofon. Zatímco zpravodajství „komunistické“ totalitní televize bojovalo proti nepřátelům nepřítomným, dnešní svobodná televize zve do svých pořadů hosty, k nimž se redaktoři chovají jako k nepřátelům na život a na smrt. A připadá jim to normální. Kouzlem nechtěného to vyjádřil v nedělních Otázkách Václava Moravce Martin Stropnický. Přirozený antagonismus politiků a médií vyjádřil příměrem k pejskovi a kočičce. Jenže právě pejsek a kočička spolu vařili dort, který nedopadl příliš dobře. Podobně jako politika a média. Nedá se to jíst.

Pokud by někdo chtěl skutečně nezávislou ČT, postupoval by cestou institucionálních úprav posilujících její nezávislost. Pro začátek je třeba ke zlepšení všeobecných poměrů, místo personálních čistek v ČT, především posilovat nezávislost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na politických rozmarech a zprůhlednit rozpočet České televize pro veřejnost.

Zdroj:  e-republika.cz