Ekonomičtí experti zpochybňují smysluplnost dostavby Temelína a prioritou ekologů jsou investice do obnovitelných zdrojů energie. Významným trendem energetického vývoje současnosti je orientace na podporu menších lokálních zdrojů a decentralizace výroby elektřiny. Za této situace je nepochopitelné, že může nový ministr životního prostředí okamžitě po svém nástupu do funkce jet do jaderné elektrárny a prohlásit, že jeho prioritou je dostavba Temelína.
Tuto vládu ještě nikdo nezvolil
Ministři současné vlády nedostali žádný mandát od občanů. I v případě, že bude vláda za několik týdnů schválena (téměř jistě nějakou velmi těsnou většinou), její celkový mandát by měl být velmi omezen. Je logické, že vláda, která vznikla v posledních týdnech, nemá právo rozhodovat o zásadním strategickém projektu, jakým by byla výstavba Temelína, tedy jedna z největších zakázek v České historii. Náklady investice se odhadují na 200 až 300 miliard korun a návratnost lze zajistit jen tehdy, když bude výroba elektřiny fungovat na bázi poměrně vysoké garantované výkupní ceny, kterou ČEZ požaduje.
Energetičtí experti zpochybňují smysluplnost dostavby Temelína
- „Bez garance budoucích výkupních cen se pokračování projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín jeví v současném extrémně nejistém prostředí středoevropské energetiky jako holý nesmysl. Vydání zmíněné garance státem se v takových podmínkách jeví jako nesmysl ještě větší. Česká republika nový zdroj nutně nepotřebuje.“ Marek Hatlapatka (hlavní investiční stratég, CYRRUS)
- „Zda stavět nové bloky Jaderné elektrárny Temelín? Za současných podmínek nemá smysl snažit se na tuto otázku s konečnou platností odpovědět. Koncepce energetiky je rozporuplná a vyvolává řadu nejistot. Je potřeba čas, aby došlo ke katarzi a situace se stabilizovala. Vypočítávat rentabilitu Temelína lze totiž zatím jen s použitím řady proměnných, variant je mnoho.“ Petr Hlinomaz (analytik, BH Securities)
- „Při aktuálních nízkých cenách emisních povolenek a uhlí se další jaderný zdroj nejeví jako rentabilní. Podpora dostavby Temelína tak z pohledu vlády není logická.“ Petr Bártek (analytik, Česká spořitelna) • „Dostavba Temelína se za 20 nebo 30 let může ukázat být dobrou investicí, v tom mají její zastánci pravdu. Současná situace a výhled ovšem indikují, že to může být z ekonomického pohledu doslova katastrofa.“ Jiří Gavor (energetický konzultant, ENA)
- „Nejsem si jistý tím, že investice do dostavby Temelína by byla efektivní. Původně byla elektrárna vypočítána na daleko vyšší ceny elektřiny, než jsou teď, a budoucnost těchto cen je velmi nejistá.“ Miroslav Kalousek (bývalý ministr financí a místopředseda TOP 09)
Původně byl hlavním argumentem pro dostavbu Temelína očekávaný růst spotřeby elektrické energie. Ve skutečnosti však spotřeba elektřiny podle původních plánů příliš neroste, v několika minulých letech dokonce došlo i k jejímu poklesu. Ani export elektřiny již nebude jistým vývozním artiklem, jak tomu bylo dosud. Ve vyspělých zemích kolem nás vzniká energetika, která je založena na moderních technologiích obnovitelných zdrojů energie, doplňována flexibilními zdroji na plyn a biomasu. Je pravděpodobné, že jaderné zdroje nebudou v budoucí evropské energetice konkurenceschopné. ČEZ proto po vládě požaduje dlouholetou garanci výkupní ceny elektřiny. Výše podpory z našich daní může dosáhnout 10-15 miliard korun ročně.
Mezi další ekonomické problémy jaderných elektráren patří i nízké náklady na jejich pojištění. Pro případ vážné havárie je Temelín pojištěn u mezinárodního poolu pojišťoven. Limit tohoto plnění však nedosahuje ani 1 % skutečných nákladů, které by vznikly, pokud by došlo k havárii, a Rakousko si na tuto skutečnost, kterou vnímá jako nedovolenou podporu jaderných elektráren, právě stěžuje u Evropské komise. O rozsahu možných reálných škod havárie jaderné eklektrárny vypovídají např. následky po Fukushimě, kde se náklady na vyčištění odhadují na 250 miliard dolarů. Ještě děsivější jsou závěry práce posuzující následky možné havárie jaderné elektrárny ve Francii, kdy se škody odhadují až na trojnásobek HDP Francie.
Varováním před dostavbou Temelína by měla být i průběžná situace u jediných dvou jaderných elektráren, které se v EU aktuálně staví. Oba projekty se výrazně prodražují a jejich stavba se značně prodlužuje. Původní předpoklady investičních nákladů už se dokonce zdvojnásobily.
Prioritou ekologů jsou investice do obnovitelných zdrojů energie
Hnutí DUHA, nejaktivnější a nejúspěšnější česká environmentální nevládní ekologická organizace, nesouhlasí s výstavbou dalších atomových reaktorů. Podle hnutí DUHA by cílem naší země měla být diverzifikace energetických zdrojů a omezení vlivu monopolního postavení ČEZ.
Jedny z největších mezinárodních ekologických katastrof jsou právě havárie jaderných elektráren. Faktem je, že pravděpodobnost události, při které by došlo k poruše kontejnmentu, je naprosto minimální, ale vážné poruchy v evropských jaderných elektrárnách a hrozivá katastrofa v Japonsku ukazují, že i situace s minimální pravděpodobností může nastat.
Po havárii v Černobylu byly stopy radioaktivního spadu nalezeny téměř ve všech zemích západní polokoule. Výbuchy a požár ve Fukušimě vedly k nebezpečnému navýšení radiace a kolapsu kapitálových trhů. Ještě rok po katastrofě nepolevilo úplně působení radiace ani ve vzdálenosti více než 200 kilometrů od postižených reaktorů.
Kvůli tragédii v Japonsku přehodnotila svůj postoj k jaderné energetice řada vlád, a to i v zemích, kde podobné přírodní pohromy nehrozí. Německo se rozhodlo do deseti let ukončit provoz posledních jaderných elektráren a nahradit je obnovitelnými zdroji, Česká republika se stejně jako Německo, Dánsko, Švýcarsko a další vyspělé země může obejít bez stavby jaderných reaktorů a přebudovat svoji energetiku na bezpečnější, decentralizovanou a energeticky efektivní. Hnutí DUHA, stejně jako i další ekologické organizace, proto požadují, aby ministerstvo vypracovalo také bezjaderné varianty koncepcí energetického zajištění země.
Obnovitelné zdroje, které byly ještě nedávno považovány za módní okrajové alternativy, se v průběhu posledních let stávají platnou součástí energetických konceptů, např. v Německu už dnes dodávají přes 20 % veškeré energie a směřují k více jak třetinovému zásobení z obnovitelných zdrojů do roku 2020.
Politické a celosvětové trendy
Česká politika svou podporou dostavby Temelína ignoruje stav elektroenergetiky v Evropě. Evropská Unie v čele s Německem podporuje prudký rozvoj garantovaných obnovitelných zdrojů energie s přednostním přístupem do sítě. Obecně ceny energií i jejich spotřeba stagnují, systém emisních povolenek krachuje a neplní funkci podpory bezemisních zdrojů, mezi které patří i jaderné elektrárny.
Celosvětovým trendem vývoje je orientace na podporu menších lokálních zdrojů a decentralizace výroby elektřiny. Evropské země za této situace zcela rozumně odkládají investice do jádra a preferují investice do obnovitelných zdrojů energie. Jen zcela osamocené Česko chce jít (s ČEZ v čele) nepochopitelně proti proudu. Je nezodpovědné nyní prosazovat urychlenou realizaci té nejrizikovější investice, na kterou je v energetice vůbec možné pomyslet, a to ještě fakticky proti zájmům sousedního Německa, které svými rozhodnutími dominuje formování energetické koncepce v regionu. Prioritní by i pro nás měla být podpora investic do úspor a do vývoje nových technologií, a ne do “stabilní” ale častého vypínání neschopné jaderné elektrárny.
O smysluplnosti dostavby jaderné elektrárny Temelín je třeba diskutovat. Diskuze vyžaduje čas a je v podstatě nemožné ji realizovat několikaměsíční vládou s velmi omezeným mandátem.
