My Češi jsme obzvláště opatrní. Vše zdravé okamžitě podezíráme a rovnou kritizujeme. Všichni víme, že biozemědělci postřikují v noci. A je nám jasné, že označení bio je na potravinách jen za účelem klamání naivních spotřebitelů. Co jsou naše nejčastější argumenty proti všemu, co je bio?
Stejně už je vše zamořené pesticidy a chemikáliemi
Ano, zamoření jsme více než dost, dokonce za pouhých několik desítek let konvenčního zemědělství. Pesticidy a léky se dnes běžně nacházejí v našich vodách a tělech. Mnohé z pesticidů, jako například DDT, které bylo původně označováno za naprosto bezpečnou látku a které je dnes prokázáno jako endokrinní disruptor, se rozkládá a znečisťuje desetiletí. I přes zákaz používání DDT, který vešel v platnost v roce 1975, jej proto kolem sebe stále máme dostatek.
Biozemědělci podvádějí
Ano, v každé skupině, a to včetně „svatých kněží“, se občas najdou podvodníci. Přesto jsou to právě malé biofarmy, které běžně otevírají dveře pro zákazníky a rádi se každému pochlubí svou prací. Oproti tomu vás například do velkovýkrmen zvířat běžně nevpustí ani bez foťáku. Tajně zdokumentované "zvěrstvo", které se tam odehrává, je např. v USA označováno za ekoterorismus.
Je to drahé
Ano, protože cena odráží hodnotu produktu. Pěstování biopotravin je manuálně náročnější. Biochov zvěře je mnohem nákladnější kvůli dražším kvalitnějším krmivům anebo podstatně větším nárokům na prostor, ve kterém se zvířata pohybují. Třeba u značkové spotřební elektroniky, ale vyšší cenu za kvalitu tolerujeme, zatímco kvalita výživy pro naše těla není tak důležitá?
Není to zdravé
Ano, existuje dostatek studií, které neprokazují významné zdravotní rozdíly mezi konvenčními a biopotravinami. Mnoho ze zmíněných studií je až podezřele nešikovně naplánováno tak, že nesleduje živiny, u kterých je předpokládán největší rozdíl.
Jako např. loňská studie ze Stanfordské univerzity, která zcela ignorovala sledování obsahu velmi důležitých omega-3 mastných kyselin, zdraví prospěšných fytochemikálií a ze zdravotního hlediska v podstatě vůbec netestovaných GM složek (ty první dvě zmíněné jsou více v biopotravinách a ta třetí v nich vůbec nesmí být).
Jak by potraviny, které obsahují málo nebo žádné pesticidy, které odborníci spojují s celou řadou závažných zdravotních rizik – od nevratné toxicity pro nervovou soustavu až po zvyšování karcinogenity anebo narušování hormonálního systému, nemohly být zdravější?
Všechna aditiva jsou zkoušena a používána v bezpečných množstvích
Ano, ale jednotlivě a krátkodobě, tj. zcela mimo reálný život. V běžném životě totiž běžný spotřebitel denně zkonzumuje desítky až stovky nejrůznějších aditiv, jejichž toxicita se přinejmenším sčítá, pravděpodobně často i potencuje. Takovéto vykrmování se chemií neprobíhá několik týdnů, ale desítky let, dnes často ještě v době před narozením.
I bez jakýchkoliv studií je logické, že kvalitní potraviny získáme ze zdravějších zvířat a rostlin. Stejně jako není pochyb o tom, že zdravější budou rostliny, které nejsou zalévány potenciálně toxickými látkami, nebo zvířata, která jsou krmena kvalitní a pro ně přirozenou stravou a která žijí v podmínkách umožňujících podstatně vyšší kvalitu života.
Doplnění pro ty, kteří chtějí argumentovat nesmyslností čínských bio potravin apod. Ano, také bych nejraději kupovala kvalitní pohanku od paní sousedky. Ale naše paní sousedka zrovna pohanku nepěstuje. Právě kvůli konvenčnímu zemědělství, které upřednostňuje monokulturní pěstování, se mnohé zajímavé plodiny u nás dnes nepěstují nebo se nepěstují v dostatečném množství pro uspokojení poptávky. V případě, že konvenční zemědělství bude pokračovat v nastoupeném směru a biozemědělství se nepodaří zastavit úbytek biodiverzity, tak můžeme mít na světě za několik let jen pšenici setou a geneticky modifikovanou kukuřici a sóju.
