Daniel Solis a Antonín Baudyš mladší spolu vedli Debatním klubu, velmi zajímavou debatu. Režisér Alexandr Vojta a jeho tým vykonali na Debatním klubu už obrovský kus práce a za to jim všem patří náš dík. V posledním rozhovoru Baudyše a Solise padla hypotéza, že v podobě přijetí letošního ESM se po sto letech opakuje historie. V roce 1913 bylo přijato, a to více méně podvodem, rozhodnutí o vytvoření Federálního rezervního systému. Od té doby se posiluje moc bankéřské elity. ESM podle nich aspiruje stát se evropskou obdobou Federálních rezerv. Je to snad další konspirační teorie?

Zdá se, že ne, první zveřejněná fakta otřásají skutečně důvěrou v jakákoliv příští politická rozhodnutí, která by se týkala opatření k záchraně projektu eura a Evropské unie.

„ESM má strach o své peníze a investuje proto v bohatších zemích severní Evropy“, píší ve vydání 5. listopadu 2012 Deutsche Wirtschaftsnachrichten, jinak poměrně seriózní hospodářské noviny německých podnikatelů a střední a nižší podnikatelské třídy. Dobře placený šéf záchranného fondu ESM Klaus Regling (má vyšší plat než evropští komisaři) přišel se záměrem investovat 80 mld. euro tak, aby fond prosperoval.

Evropský stabilizační mechanismus byl spuštěn 8.října 2012. Aby se zajistila tvorba kapitálu, umožňují pravidla fondu investovat 75 milard eur do těch nejbonitnějších aktiv. To má za následek, že z fondu budou nakupovány dluhopisy těch států eurozóny, které jsou na tom nejlépe. Neměl být však fond ESM vytvořen za účelem pomoci nejvíce zadluženým státům, které finanční trhy dusí lichvářskými úrokovými sazbami, případně nemohou umístit své dluhopisy na trzích? A neměl sloužit i jako polštář pro bankovní sektor jižní Evropy, který trpí odlivem kapitálu a zastavuje úvěrování podnikatelů, a to i těch, kteří se drží jakž takž nad vodou, ještě fungují a měli by šanci přežít?

Teď tedy navíc bude fond nakupovat německé, finské, rakouské a belgické státní dluhopisy. Tímto způsobem má být zajištěna především návratnost vlastních příspěvků těchto zemí. Fabrizio Forni z investiční společnosti Aletti Gestielle z Milána říká, že se jedná o ironii, poněvadž země, které pomoc nepotřebují, budou profitovat jako první.

Je vidět, že manažerům fondu jde hlavně o to, aby se nedostali do nějakých potíží. Tím, že fond bude nakupovat německé státní dluhopisy, zvýší se výnos německých dluhopisů o 0,35 %, u belgických o 2,41 % a rakouských o 1,97 %. Kromě těchto investic plánuje fond nakoupit cenné papíry v hodnotě 5 mld. euro, které emitovaly státu blízcí emitenti a mezinárodní organizace. Během velmi krátké doby bude evropský trh zaplaven 32 milardami euro, což by prý mělo pomoci hlavně dobře prosperujícím firmám. Takže do triků a špinavých podvodů banksterů a koncernů jsou zataženy také státy. „ESM má strach o své peníze.“ Ty peníze, které si státy předtím půjčily na finančních trzích, aby je vložily jako kapitál do ESM a zadlužily tímto aktem příští generace. Kvůli tomu se budou krátit výdaje na školství, zdravotnictví, vědu, kulturu atd…

To však není všechno. Jestliže se zvedly výnosy výše uvedených dluhopisů, bude muset někdo zaplatit zvýšený úrok. Němečtí daňoví poplatníci zaplatí tedy o 0,35 % vyšší úrokovou sazbu, než kdyby si stát půjčil na mezinárodních trzích a Rakušané skoro o 2 % víc. Je to tedy cílené vyvlastňování majetku obyvatel těchto zemí. Stronachova nová rakouská partaj má další dobrý argument těžkého kalibru pro blížící se parlamentní volby. Ani nemusí být populistická, nepřátelé mu sami nahráli na smeč.

Zcela vážně: Tento umělý projekt byl vymyšlen snad jen proto, aby se evropský kontinent dal ještě víc vyrabovat, nikoliv aby se pomohlo v rámci solidarity zemím jižní eurozóny, a aby se někdo mohl napakovat a dostat se do klubu „vyvolených“.

Jižním zemím eurozóny to začalo zřejmě docházet, protože Španělsko už přestalo volat: „Řešením je více Evropy“. Projekt záchrany eura přes ESM tak dostal poslední ránu z milosti a evropské instituce a politici ztratili zbytky své věrohodnosti.

Zdroj: e-republika.cz

]]>