Vážení spoluobčané, před listopadem 89 Státní bezpečnost zadržovala, otevírala a zneužívala k diskreditaci, šikaně a postihům všeho druhu soukromé dopisy, jejichž pisatelé byli podezřelí z nelásky k panujícímu režimu. Za tím účelem byl vytvořen celý jeden odbor na VI. správě SNB. Orgány ministerstva vnitra jej znaly jako odbor prověrky korespondence.
Odbor kontroloval vaši korespondenci v tehdy klíčovém komunikačním uzlu, tedy na běžném poštovním úřadu, a to v individuálních a vytypovaných případech. Leč republiku mohlo vaše psaní opustit bez kontroly jen čirou náhodou. Na Gorkého náměstí v Praze totiž číhal další Kerberos. A ten, v podobě oddělení zmíněného odboru prověrky korespondence, kontroloval pro jistotu všechny písemnosti, které překračovaly západní hranici oběma směry.
Odbor prověrky korespondence dokonce disponoval speciálně vyvinutou technikou. Zvláštní zařízení z 80. let – pojmenované jako „Jezero“ – sloužilo k napařování dopisů, které byly tajně otevírány, přečteny a dále s nimi bylo naloženo dle zadání politické vrchnosti. Neopatrné dopisy vás tak mohly připravit o práci, zničit společensky nebo rovnou posadit do vězení.
Po Listopadu si i příslušníci StB ze zmíněné VI. správy stěžovali, že až 90% jejich činnosti bylo namířeno proti politickým protivníkům a že i oni mnohem raději pracovali na klasickém zločinu. Poměrně věrohodně hovořili o zvýšeném úsilí v okamžiku, kdy se mohli zkoncentrovat na vraždy, obecnou kriminalitu a vůbec na projevy, jejichž zavrženíhodnost je zřejmá za každého režimu. Dali tak najevo, že rozumějí základnímu problému vlastní existence. Kriminalizování politických názorů je nestoudné.
A co se děje dnes? Stát má občas své oprávněné a zákonné důvody k prolomení některých základních práv a svobod občanů. Ale i ty je třeba obezřetně zkoumat. Avšak dnes i soukromé společnosti zjevně fízlují občany a zkoumají jejich korespondenci, tentokrát elektronickou. Pročpak si hrají na Státní bezpečnost? Jaká je jejich skutečná motivace? V jakém žoldu pracují? Proč jim vadí, že si lidé posílají, co se jim zdá zajímavé, co se jim líbí? Tak to by mělo být předmětem klasického vyšetřování!
Kdo kontroloval a zadržoval maily, které zasílali občané jiným občanům před volbou prezidenta republiky např. na servery centrum.cz nebo tiscali.cz? Kdo sestavuje seznamy nepohodlných médií, jež zjevně inspirují samozvané cenzory, kteří pak lustrují občany, jež pouze přepošlou informaci svým přátelům?
Otázek je mnoho. Leč náš státní aparát musíme rozhýbat. Tedy vězte, že je zde nejenom Listina základních práv a svobod, ale že máme k dispozici i speciální ustanovení trestního zákona, které pamatuje na porušování tajemství dopravovaných zpráv!
Ten, komu bylo zabráněno přeposlat informaci jinému, může podat trestní oznámení dle §182 trestního zákoníku!!
Pamatujme však také na ty, kteří veřejně a nehorázně navádějí k cenzuře a k protiústavnímu nahlížení do našeho soukromí.
Příloha:
Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky:
Článek 13
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.
Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Trestní zákoník:
§ 182
Porušení tajemství dopravovaných zpráv
(1) Kdo úmyslně poruší tajemství
a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
b) datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
c) neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo
b) takového tajemství využije.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin ze zavrženíhodné pohnutky,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako úřední osoba,
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(5) Zaměstnanec provozovatele poštovních služeb, telekomunikační služby nebo počítačového systému anebo kdokoli jiný vykonávající komunikační činnosti, který
a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 nebo 2,
b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo
c) pozmění nebo potlačí písemnost obsaženou v poštovní zásilce nebo dopravovanou dopravním zařízením anebo zprávu podanou neveřejným přenosem počítačových dat, telefonicky, telegraficky nebo jiným podobným způsobem,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(6) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 5 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.