Oldřich Maděra: Proč je u nás elektrická energie tak drahá a proč bude zřejmě ještě dražší?
4. ledna 2018 Redakce AC24 Z domova 7184 0
thumbnail
Nejprve bych Vám všem chtěl popřát vše nejlepší do nového roku 2018. Snad ten roku 2018 bude pro nás pro všechny lepší, než ten minulý.  Chtěl bych se letos pokusit alespoň v tom svém oboru udělat něco prospěšného pro nás všechny, pro veřejnost ČR. Začnu cenami energií. Pokusil jsem se na webové stránce ČEZ Distribuce vypočítat cenu elektrické energie pro běžnou českou domácnost. Přiznám se, že jsem se jako inženýr zapotil. Odkaz je zde.

 

 

Cenu jsem vypočítal pro spotřebu 300kWh měsíčně a jistič 32A následovně:

Tarif Standard D02d- ročně 

  • stálé platby 112 x 12 + 4,90 x 12 + 60 x 12  = 2122,80
  • 2 123 Kč 
  • stálé platby za OZE18,10 x 12                      = 1728,96
  • 1 729 Kč

(maximální platba je 495 Kč / Mwh = 3,6 x 495 = 1782 Kč) platba za spotřebu elektřiny ve VT  

  • 1 557,91 x 3,6 + 93,94 x 3,6 + 1 031,05 x 3,6 = 9 658,44           
  • 9 658 Kč

_____________________________________________________________________________________________________

  • Celkem za 3 600 kWh         
  • 13 510 Kč
  • DPH 21%
  • 2 837 Kč
  • Celkem s DPH ročně         
  • 16 347 Kč
  • Cena za 1 kWh             
  • 4,54 Kč

Ceny na evropském trhu najdete např. zde:

Cenu elektrické energie najdete na straně 6 jako červenou křivku. Je to jen v angličtině. Cenu na EU burze v Drážděnech jsem stanovil následovně:

  • Cena na EU burze – 30 EUR / MWh x 3,6 MWh = 108 EUR = 25,75 x 108
  • 2 781 Kč
  • DPH 21%   
  • 584 Kč
  • Celkem s DPH ročně             
  • 3 365 Kč
  • Cena za 1 kWh             
  • 0,93 Kč

Proč tedy má český zákazník platit ze elektrickou energii zhruba 5x více než je velkoobchodní cena elektrické energie na veřejné burze v Německu? Půjdou ceny energií znovu nahoru?

Domnívám se, že je to způsobeno přílišnou monopolizací výroby elektrické energie a její distribuce v rukách 2-3 velkých výrobců bez možnosti, aby tyto ceny byly regulovány menšími lokálními výrobci.

Dne 28.12.2017 byl na ČT 24 velmi pěkný pořad, který můžete ze záznamu shlédnout zde.

Pořad má název “U konce s energií”. Tím tedy chce Česká televize vyvolat dojem, že energie je málo, že budou blackouty a energie nebude? Nestrašíte nás tak trochu pane Moravče? Zatím energii pořád vyvážíme. A ne málo.

V pořadu vystoupila řada osobností. Dana Drábová, Jiří Grygar, Ing. Petr Kalaš, Mgr. Vojtěch Kotecký, Daniel Beneš, prof. Petr Noskievič a řada dalších.

Paní Drábová obhajovala pozici svého jaderného resortu, pan Grygar zdůrazil úlohu slunce jako původce veškeré energie na planetě Zemi, pan Ing. Kalaš zdůraznil, že se musíme dostat na emisní úroveň 6x níže, než je nynější, pan Kotecký vysvětlil, asi jako jediný, úlohu obnovitelných zdrojů. Připadal mi v té sestavě jako poněkud osamocený. Pomáhal mu snad jen ing. Kalaš a snad nepřímo i pan Grygar. Byl to však jen on, kdo má zřejmě naprosto jasno o roli obnovitelných zdrojů v budoucí energetice ČR. 

Ředitel ČEZu Beneš se pokusil obhájit neobhajitelné. V roce 2017 je otevírána zbrusu nová elektrárna na spalování nekvalitního hnědého uhlí, která byla postavena na základě jeho rozhodnutí. Tato elektrárna bude potřebovat ke svému provozu prolomit již před 20 lety dohodnuté neprolomitelné těžební limity hnědého uhlí.

Profesor Noskievič se zastával těžby hnědého uhlí. Jeho vystoupení by se hodilo podle mého názoru spíše do 50 let minulého století. Neodpustím si poznamenat, že ve správní radě VŠB Ostrava sedí i ředitel ČEZu, pan Beneš. I on spolurozhoduje o tom, jací pedagogové učí na této vysoké škole a co svým studentům přednášejí. Viz zde.

Není to tak trochu hanba učit studenty kopat uhlí v roce 2017 pane Beneši? To uhlí nikam neuteče. Nechme ho budoucím generacím a pojďmě budovat obnovitelné zdroje. V pořadu pak zaznělo, že podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v EU 22,3%, zatímco v ČR jen 6,4%. To není v ČR potenciál pro obnovitelné zdroje? My neumíme stavět menší lokální obnovitelné zdroje?

Jsou tři žáby na prameni českých obnovitelných zdrojů. Jmenují se ČEZ, a.s., ČEPS, a.s. a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Pokud chcete vědět jména osob, které se nejvíce zasloužily o to, že průměr výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v EU 22,3% a v ČR jen 6,4%, pak jsou to Jan Míl, Martin Roman, Daniel Beneš (ČEZ), Vladimír Tošovský (ČEPS), Vladimír Dlouhý, Karel Kühnl, Miroslav Grégr, Jiří Rusnok, Milan Urban, Martin Říman, Vladimír Tošovský, Martin Kocourek, Martin Kuba, Jiří Cienciala, Jan Mládek, Bohuslav Sobotka a Jiří Havlíček (MPO ČR). Politickou příslušnost si prosím dohledejte.

Myslím, že nastal čas tyto tři žáby z pramene odvalit a nechat menší české firmy, aby tuto díru v obnovitelných zdrojích za cca 5-10 let rychle zaplnily. Moje společnost je jednou z desítek firem v Čechách, kterým to ČEZ, ČEPS a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR po dobu dnes již skoro deseti let nedovolily. My nepotřebujeme nic víc, než možnost svobodného přístupu k síti a rozhodnutí o připojení obnovitelného zdroje do 30 dnů od podání žádosti a to prosím ze zákona a bez výmluv. Vše ostatní zařídíme a s námi stovky těch menších firem. Nikdo se o nás nemusí starat. Běžte se prosím podívat do Rakouska, Německa, Británie, Irska, Dánska, Holandska, Itálie ... Pan Ing. Kalaš o tom krátce pohovořil.

Velmi podstatnou věcí v tom je, že ČEZ je nejen správce distribuční sítě, ale zároveň je i výrobcem elektrické energie. To je velmi nestandardní spojení. ČEZ má na to výjímku vyjednanou až v Bruselu. Je na čase se zeptat, jestli by nebylo rozumné ČEZ rozdělit a tyto dvě funkce oddělit. Ono to není tak dlouho, kdy ČEZ pozřel za ministra Grégra osm dříve samostaných distribučních společností, které žádnou výrobu elektrické energie neměly. Ony se staraly pouze o síť, tj. o rozvodny a o vedení.

To, že je ČEZ zároveň licencovaným operátorem distribuční sítě  a výrobcem elektrické energie je střet zájmů. Nyní je čas tento střet zájmů odstranit. ČEZ zejména v poslední době aktivně buduje a nakupuje nové a nové zdroje elektrické energie a tím vlastně dusí domácí konkurenci, jejíž zdroje pak připojuje přinejmenším neochotně. ČEZ veřejně, ústy svého ředitele, vytváří tlak na prolomení dávno dohodnutých limitů těžby hnědého uhlí. Distribuční společnost by se měla spíše plně soustředit na řízení, obnovu a údržbu sítě, což ČEZ činí po léta až někde na vzdáleném okraji svých zájmů. Síť je zastaralá, nekoncepční, nebezpečná, nemoderní a jsou zde zjevné duplicity a nesmysly. 

Zároveň lze vyslovit velmi silné pochyby o tom, že tak malá země, jako je ČR, potřebuje de-facto čtyři napěťové úrovně pro přenos a distribuci elektrické energie. Podle mého názoru by ve výhledu cca 20 let postačily napěťové úrovně pouze dvě. Zde se dají ušetřit stovky miliard korun.

Potenciál obnovitelných zdrojů v ČR zcela evidentně k dispozici je. Viz níže. Není potřeba budovat žádnou superenergetiku s jadernými monstry a s vedeními o přenosové kapacitě tisíců megawatů, pokud fyzicky přenosy mezi jednotlivými kraji jsou již dnes v desítkách, maximálně stovkách megawatů. Co je potřeba udělat okamžitě, tak to je potřeba odvalit ty tři žáby z pramene  a vybudovat stovky malých lokálních zdrojů, decentralizovat soustavu, minimalizovat toky v ní, radikálně snížit zatížení soustavy a tím i ztráty v ní. 

Napadla mě taková kacířská myšlenka, jestli by například pan Kotecký nebyl daleko lepším ředitelem ČEZu než pan Beneš. Na to jsou ale jiní, kteří by o tom mohli rozhodnout.

Státní energetickou koncepci je potřeba radikálně přepracovat, aby na nás sousední země nemusely podávat žaloby a smát se naší zastaralé koncepci tzv. špinavé energetiky.

Ještě bych si dovolil opravit pana profesora Noskieviče z VŠB Ostrava. Na jeden MW soláru není pane profesore potřeba 1,7 km2, jak zaznělo z Vašich úst v tomto pořadu, ale pouze asi 0,017 km2. Pan profesor se spletl o dva řády v nepropěch technického pokroku. Podobně jiný pan profesor Sokanský , opět z VŠB Ostrava, se spletl v neprospěch technického pokroku o 60%. Není divu, pokud v dozorčí radě této univerzity sedí i Daniel Beneš. Ten také rád staví tepelné elektrárny na hnědé uhlí a prolamuje již dávno uzavřené neprolomitelné težební limity hnědouhelných dolů.

Tak tedy pánové. 51,2 MW solární elektrárna Owl's Hatch v Kentu byla postavena na pouhých 200 akrech, alias 84 hektarech, alias 0,84 km2  - viz zde.

To dává tedy cca 60MW na km2. To je reálná připojená solární elektrána 50 MW, kterých, i když o něco menších, najdeme i v Čechách hned několik. Podotknu jen, že pod touto eletrárnou leží cca 25 m jílu a ta půda byla jen velmi obtížně využitelná jako špatné pastvina. Proto majitel prodal půdu na solár. Podotknu také, že nejsem příznivcem budování velkých solárů na orné půdě. To mi přide jako nesmyslné. Ale existují přece desítky jiných ploch – všechny střechy, parkoviště, všechny místa u dálnic, skládky, podmáčená půda,  půda na píscích, vytěžené doly, rekultivace apod. Je potřeba o tom rozhodovat lokálně a případ od případu.

Pokud je rozloha ČR 78 866 km2, pak její celkový potenciál jen v soláru je 4 731 960 MW. Pokud tedy ČR vyčlení pro tento účel jen 1% svého území, pak je to pořád 47 320 MW výkonu. Pokud vezmeme v potaz fakt, že slunce svítí jen 8 hodin denně, tak to je pořád 15 773 MW na 100% času. To snad ani Česká republika není schopna spotřebovat. To jsme nemluvili o větru, o biomase, o tepelných čerpadlech, o bioplynu, o hydroelektrárnách atd. atd. Přesto si troufám tvrdit, že existující české firmy by v případě nutnosti postavily 47 000 MW peak soláru za cca 2-3 roky. To je plán B.

Tak tedy paní Drábová, pane Moravče, Beneši a Noskieviči – nestrašte prosím českou veřejnost.

To, že se těmito věcmi musí zabývat laická veřejnost, opět považuji za fatální selhání výše jmenovaných pánů, ČEZu, ČEPSu a MPO a za jejich veřejnou ostudu. To bylo prosím po léta náplní Vaší práce pánové, za to jste byli námi, tj. veřejností ČR, placeni. Daniel Beneš dnes v České televizi otevírá zbrusu novou hnědouhelnou elektrárnu a požaduje prolomení těžebních limitů na hnědé uhlí? Ve všech sousedních zemích by to byl v očích veřejnosti podpis na jeho výpovědi z postu ředitele distribuční společnosti. Usmíval se tomu dokonce i pan redaktor Moravec a neustále žertoval s tím, kdy že ji tedy ČEZ zase zavře. Pan Moravec řekl jako omylem rok 2040. Můj typ je tak do cca 5-10 let, tedy rok 2022-2027. To nebude ta zbrusu nová uhelná elektrárna ani zdaleka odepsaná. To jsme tedy zase vyhodili 10 miliard korun pane Beneši? A to pod Vaším vedením, opakovaně a již po několikáté? Za kolik budete prosím prodávat elektrickou energii občanům, až nám EU napaří pokuty za překročení emisních limitů? Za 10 Kč za kWh? 

Jako další variantu jste pane Beneši v České televizi veřejně obhajoval dobudování Dukovan a Temelína. Zase špatně. Řekl jste veřejnosti, že jeden blok bude stát tak 350-400 miliard korun? Řekl jste veřejnosti, že elektrická energie z jaderných elektráren stojí již nyní nad 100 EUR za MWh, zatímco energie z obnovitelných zdrojů stojí jen 30 EUR za MWh? Řekl jste veřejnosti, že budeme muset v tom případě dobudovat stovky kilometrů obřích vedení a rozvoden vvn za další stovky milard korun? Řekl jste veřejnosti, že budeme muset vybudovat úložiště vyhořelého jadeného paliva za další miliardy? Kolik ta elektrická energie bude tedy nakonec v ČR pod Vaší taktovkou stát? Máte k tomu všemu mandát veřejnosti a politických stran jako jejích zástupců?

Oldřich Maděra 

 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor