Oldřich Maděra: Proč nám padají mosty? Zřejmě budete překvapeni

Veřejnost by jistě zajímalo, jestli příslušná Ministerstva, Policie ČR, státní zástupci a soudy udělaly opravdu vše pro to, aby všechny tyto nehody byly státu vysvětleny, aby státu byly uhrazeny všechny škody s tím spojené a jestli ve všech těchto nehodách byly vyplaceny náhrady všem postiženým. Stát musí být stále chápán jako forma zastoupení všech občanů proti všem pachatelům přestupků / odborných pochybení / trestných činů které pak způsobují takové nehody, které vedou k ohrožení veřejnosti a dokonce vedly k celkem 16 úmrtím a k desítkám zranění s dlouhodobými následky.  

Snažil jsem se sám si vybrat mezi dvěma výroky dvou zástupců dvou různých složek státní moci. 

Poslechl jsem si obšírné zdůvodnění nově zvoleného předsedy Poslanecké sněmovny ČR pana Romana Vondráčka zde.

Zrušení imunity? Počkáme, až budeme mít nezávislou policii a soudy, ...

Poslechl jsem si i stejně obšírné zdůvodnění paní prezidentky Soudcovské unie, paní Daniely Zemanové zde.

Vondráček zpochybnil důvěru v policii a žalobce, na politiky ale nelze brát ohledy... Jsem přesvědčena, že česká justice je nezávislá...

Pokud policie, státní zástupci a soudy nenaplnily ani v jednom z těchto pěti případů společenskou objednávku, tak je to přinejmenším zarážející.

Paní prezidentka Zemanová mi jistě promine, ale já jsem si vybral mezi těmito dvěma zdůvodněními to podané panem Ondráčkem. Myslím si, že veřejnost nyní více potřebuje pana Babiše v pozici premiéra, aby udělal alespoň elementární pořádek (typu Agrofert Basic) v chodu všech institucí tohoto státu a nevěřím, bohužel, v absolutní nezávislost Policie ČR a soudů ČR například v těchto výše uvedených kauzách. Policie ČR a soudy si musí uvědomit, že nesplnily ani v jedné z těchto kauz společenskou objednávku – vypátrat, dopadnout a odsoudit pachatele a odsoudit ho k náhradě všech škod a náhrad poškozeným. Jak jim tedy veřejnost má věřit, že ji splní při vyšetřování pana Babiše? 

Naopak výkonné moci lze vytknout, že do dnešního dne nedokázala vyřadit z vysoce profesionální činnosti, svázané se stavbou a opravami mostů, firmy, které opakovaně způsobily svou činností ztráty na lidských životech, řadu závažných zranění s celoživotními následky a rozsáhlé materiální škody. Výkonná moc nedokázala do dnešního dne zajistit, aby byly všechny oběti těchto nehod a jejich příbuzní řádně odškodněni. Na to výkonná moc nemusela čekat na rozhodnutí soudů a mohla konat.

Veřejnost by jistě zajímalo, jestli společnosti ODS - Dopravní stavby Ostrava, Hochtief, M-Silnice, Strabag a Bögl a Krýsl vlastní potřebná oprávnění na stavby a opravy mostů v tom rozsahu, co prováděly a nadále provádí. Kolik mají tyto společnosti autorizovaných inženýrů statiků, specialistů na mostní konstrukce? Je viditelné, že jim všem zatím spadly čtyři mosty a minimálně jeden vykazuje zásadní závady. Kolik dalších mostů spadne / popraská v dohledné době? Kdo zaplatí všechny ty škody? 

Kdo zaplatí rodinám náhradu za ztracené životy jejich blízkých? Kdo zaplatí mnohdy astronomické sumy za ošetření přeživších poškozeným? Kdo je náležitě odškodní? Kdo vypracoval metody oprav nebo staveb těchto mostů? Bylo zde provedeno profesionální posouzení rizik? Kdo ty dokumenty vypracoval a kdo je podepsal? Kdo zajišťoval bezpečnost jednotlivých staveb? Kdo řídil bezpečnost staveb v denním režimu? Byly tyto stavby kontrolovány po stránce bezpečnosti příslušnými státními institucemi, když na to máme těch 445 000 úředníků a deset ministerstev? Měli všichni pracovníci na stavbě předepsanou kvalifikaci? Prodělal každý z pracovníků školení a věděl jasně, co je jeho úkolem pro ten každý den? Existují stavební deníky až do okamžiku nehody? Existují soupisy pracovníků s jejich kvalifikacemi, školeními a denními instrukcemi pro práci? Existují výstupní revize dokončených mostů před uvedením do provozu? Kdo je vypracoval a podepsal? Existují kolaudační protokoly? Kdo je vypracoval a podepsal? Kdo ty stavby provozuje a udržuje?

Jaká je podle policie, státních zástupců a soudů odpovědnost ředitelů generálních dodavatelů těchto jednotlivých  staveb za jejich kvalitu a bezpečnost? Mohou dokázat ředitelé těchto společností, že nepochobili, co se týče kvality a bezpečnosti práce? Jsou všechny tyto dokumenty součástí spisu? Seznámili se s nimi policisté, státní zástupci a soudci před vynesením rozsudků? Veřejnost se podle mne domnívá, že tuto diskusi nelze uzavřít do té doby, dokud nebudou jednoznačně zodpovězeny všechny výše položené otázky.

Příklad z mé praxe

(Pokud jste prosím slabší povahy, nečtěte následující text a přejděte ihned na optimistický závěr)

Dolte mi, bych přidal k tíži soudního systému jednu perlu ze své odborné praxe, která až nápadně souvisí s těmi výše popsanými nehodami. Je to pohled projektanta. Chci se tím zastat této profese jako takové. Pokud se něco stane, tak na policii jde vždy jako první projektant a nikoliv developer, který za to shrábl milióny. Pokud se něco stane, tak pochybil téměř vždy projektant a nikoliv stavební firma, která to třeba šlendriánsky postavila nebo to dokonce nechala spadnout na vlak. Dalším takovým krýsným příkladem je odkopání zásypu klenby cihlového mostu z obou stran. Neodsouzeno? Cha, cha, cha...

Pak je již jedno, kolik domů postavil developer místních politikům z nakradeného cementu, který měl jít třeba na stavbu toho mostu. Na to se již nikdo nikdy ptát nebude. Nikdo se již nikdy nebude ptát, jakým způsobem mohl být projektant do třeba pro něj nebezpečného řešení doslova natlačen. Běda tomu projektantovi, který se postaví mocné betonové nebo jiné lobby. Nevěříte?

V roce 2010 moje firma vysoutěžila zakázku na projekt rekonstrukce vedení  vysokého napětí 110kV o délce 25km. Byl jsem zadavatelem nucen, abych použil nearmované základy z prostého betonu, které výslovně zakazují Eurokódy, ale i před tím platné ČSN. S tím jsem jako autorizovaný inženýr pro stavbu vedení se dvěma autorizovanými statiky zásadně nemohl souhlasit a nesouhlasil. Navrhli jsme společně podstatně bezpečnější a levnější hlubinné založení pomocí armovaných blokových základů s mikropilotami. Byla tam navržena zejména obrovská úspora zemních prací a betonu.

Byl jsem opakovaně nucen, abych toto založení nedělal, protože je možná bezpečnější, ale je výrazně dražší a udělal to zadavatelem navržené, jednoznačně nebezpečné řešení, proti všem platným normám. To, že je to dražší, tvrdil inženýr ekonom, vedoucí standardizace a cen staveb zadavatele.

Našel jsem chybu v ČSN, která dávala 38x lepší výsledky ve výpočtu uzemnění, než je skutečnost. Na chybu jsem zadavatele upozornil a on mi odpověděl, že o této chybě ví minimálně dva roky před podpisem kontraktu s mou společností, že o ní ví i ostatní dodavatelé, ale že všichni to stejně dělají postaru tak, jak se to dělalo dodnes. Chyba v ČSN byla sice později opravena, ale já jsem byl za to potrestán vyloučením mé společnosti ze seznamu dodavatelů zadavatele. Dodnes to chápu tak, že jsem byl vyloučen za technický pokrok a za profesionální obhajování bezpečnosti veřejnosti ČR.

Byl jsem přesto všechno dále nucen, abych v tom projektu pokračoval a udělal to nebezpečné řešení. Byl jsem si vědom, že jako generální projektant za toto řešení budu ručit celým svým majetkem a svou profesionální kariérou po celou dobu životnosti té stavby, tj. 50-80 let. Za této situace jsem raději od projektu řádně odstoupil, protože jsem byl, a stále jsem, přesvědčen, že jsem byl tlačen do smrtelně nebezpečného řešení.

Od smlouvy o dílo jsem řádně odstoupil podle VOP vypracovaných zadavatelem. Vyzval jsem zadavatele k součinnosti a on mi ji po dobu požadovanou ve VOP neposkytl. Rozpracovanou dokumentaci jsem řádně předal předávacím protokolem zadavateli na jeho žádost a on ji přijal a předávací protokol podepsal. Vyplatil jsem většinu svých subdodavatelů. Vystavil jsem fakturu na celou částku, ze které jsem nikdy nedostal uhrazenu ani jedinou korunu. Z toho důvodu jsem podal na zadavatele požátkem roku 2012 žalobu o úhradu této faktury. Soud vydal platební rozkaz v můj prospěch  a zadavatel se proti němu odvolal. Soudíme se dodnes. Dokázal jsem soudu dvěma znaleckými posudky, že mnou navržené řešení je bezpečné a levnější, zatímco řešení navržené zadavatelem je smrtelně nebezpečné a dražší. 

Nemohl jsem odvést DPH, protože jsem nedostal zaplaceno a prostě jsem na něj neměl. Dohodl jsem se tedy s finančním úřadem na dílčí splátky a úrok. Vše jsem za cca rok a půl uhradil, včetně úroku. Zadavatel na mě pak podal několik dalších vykonstruovaných žalob. Pokoušel se mě finačně zruinovat. Zajímá Vás více podrobností? Naleznete je zde:

V průběhu soudu jsem bylo opakovaně vyzýván, abych toho již nechal, že stejně ničeho nedosáhnu a soud se může táhnou roky. Jestli se mi to prý vyplatí. Dále mi bylo opakovaně argumentováno, že vedení nepadají a že pod nimi neshrabujeme mrtvoly!

Zjistil jsem, že žádná evidence havárií vedení se nevede. Nevede se ani statistika lidí zabitých úrazy elektrickým proudem v blízkosti vedení. Nevede se statistika požárů způsobených zkraty na vedeních. Nevede se statistika zabitých zvířat a ptáků. Vše se po léta tutlá. Pouze v jednom roce jsem našel  jeden smrtelný pracovní úraz a sedm kusů dobytka zabitého krokovým napětím. Doložil jsem evidenci desítek spadlých stožárů vvn. Doložil jsem statisíce uhořelých ptáků na vedeních vn. Doložil jsem i několik požárů způsobených špatným uzemněním vedení. Doložil jsem soudu i značné odchylky ČSN od evropských norem v neprospěch veřejnosti ČR. To vše má soud k dispozici.

Zadavatel předložil svůj odborný znalecký posudek profesora Sokanského, kde použil několik vyjádření svých existujících dodavatelů, že oni toto nebezpečné řešení používají na všech stavbách v ČR dnes a denně! Posudek sice napsal profesor Sokanský, ale jeho odbornou část zpracovali vlastně dodavatelé monopolního investora, popřípadě jeho vlastní zaměstnanci.V druhé části pan profesor Sokanský použil čtyři cenové údaje o cenách srovnatelných projektů, aby dokázal, že mnou navržené řešení je mnohem dražší, než řešení zadavatele. Tyto údaje mu byly dány zadavatelem a já jsem si je nemohl ověřit.

Po cca pěti letech se ukázalo, že i tato část odborného znaleckého posudku profesora Sokanského obsahuje ve třech ze čtyřech cenových údajů nesprávné hodnoty do té míry, že nyní je celkem zřejmé, že mnou navržená metoda založení je nejenže daleko bezpečnější, ale je navíc i daleko levnější (asi o 30%). To se samozřejmě stávajícím dodavatelům sdruženým okolo zadavatele asi moc nelíbí.

Deset let se stavěla, a dále staví, všechna vedení v ČR podle špatné normy se špatným vzorcem pro výpočet uzemnění. Norma byla sice v roce 2012 opravena, ale vedení sestaví dál stejně. Podobný problém je i s uzemněním hromosvodů. Zhruba šet let píši na všechny strany dopisy, kde upozorňuji na smrtelně nebezpečná vedení, které stokrát kříží dálnice, železniční koridory a nádraží. Je to jako bych hrách na zeď házel!

Upozornil jsem letos dozorčí radu polostátního monopolního podniku i jeho dceřinné společnosti zde o všech těchto nebezpečích. Odpovědi obou předsedů dozorčích rad najdete zde a zde. 

To budeme zase čekat, až zubatá někde pokosí dalších 10-15 lidí? Pak budeme naříkat v novinách?

Všechny tyto materiály má soud k dispozici. Na jednání v září 2017 se omluvila advokátka protistrany, cca 1 den před jednáním, že je v zahraničí. Bylo nařízeno nové jednání v listopadu 2017. Na cestě k soudu na jednání v listopadu 2017 zatelefonovala pracovnice soudu mému advokátovi do auta, že pan soudce onemocněl. Druhý den na to se již pan soudce uzdravil. Další jednání bylo nařízeno až na 22. ledna 2018. Obávám se ale, jaký výrok soud nakonec v této věci vynese. 

Na jiném jednání proti stejnému zadavateli v jiné věci soudce také onemocněl, takže jednání se ráno neuskutečnilo. Soudce pak z něj ale odpoledne učinil zápis, kde uvedl, že jsem se k jednání nedostavil! Já jsem při tom stál ráno i s mým právním zástupcem u dveří soudní síně a jednání bylo zrušeno pro nemoc soudce! Jen cca asi 15 podobně zmařených soudních jednání mě stálo desítky tisíc korun. Ať mi paní Zemanová odpustí, ale nemohu nevěřit tomu, že se nejedná o zbytečné průtahy v řádu let.

Myslíte si, že po šesti letech těchto soudních kalvárií mám nějaký důvod věřit v nestrannost soudů? Obávám se, že tím, že jsem se vždy postavil na stranu bezpečnosti stavby, jsem jen zlikvidoval svou firmu a ožebračil svou rodinu, ale v podstatě jsem stejně nic nedokázal. Vedení nn/ vn/ vvn se v této zemi dále staví smrtelně nebezpečná jako za Husáka. 

Jak zvýšit bezpečnost staveb?

Není to pak nějak podobně i v té mostařské branži? Nepoužívají se i tam stejně nebezpečné metody jako při stavbě vedení vvn? Myslím si, že je pokud chce společnost dosáhnout nějakého pokroku v bezpečnosti staveb, tak především musí rozbít ty zájmové skupiny, které tyto jednotlivé branže po léta ovládají. Musí být umožněna konkurence a přístup na trh státních zakázek i menším firmám, které tam mohou přinést technický pokrok a zejména bezpečnost. Musí se obnovit konkurence. Musí  být umožněno středním firmám, aby podnikaly, vyrostly a zbohatly. Pak to snad půjde.

Musí se obnovit přísný státní dozor nad bezpečností staveb. Ministrerstva musí daleko lépe řídit a kontrolovat jednotlivé stavby. Měla by se o řád zeštíhlit a nabrat skutečné odborníky, kteří těm věcem rozumí. Státní úřady zodpovědné za bezpečnost práce a staveb musí začít pracovat. Policie musí začít pátrat, státní zástupci musí začít zastupovat a soudy musí začít soudit. Projektanti nesmějí být tlačeni do nebezpečných řešení. Měl by být jmenován ombudsman bezpečnosti práce s anonymním přístupem. Každý, i ten poslední pracovník na nejnižším stupni, by měl mít možnost zastavit práci z důvodu její nebezpečnosti nebo alespoň o tom podat zprávu ombudsmanovi bezpečnosti práce. Ti lidé na nižších úrovních velmi často vědí, že dělají něco krajně nebezpečného, ale nemají žádnou možnost tomu zabránit. Bezpečnost práce by měla opět stát až na prvním místě. 

V opačném případě budou dále padat mosty, vedení, vykolejovat vlaky, padat letadla a zůstaneme bez elektřiny, bez vody a bez plynu a hrozí nám hned několik jaderných katastrof. Co nespadne samo, shoří v požárech a utopí se v povodních. 

Optimistický závěr 

My jsme byli v roce 1934 desátou průmyslově nejvyspělejší zemí světa. Souhlasím s panem Babišem, že je čas se na toto místo vrátit. Češi jsou nesmírně pracovitý národ a své věci obecně umí a rozumí jim. Mohu to posoudit ve srovnání s 15 zeměmi, kde jsem pracoval. Neumí si, bohužel, jen vládnout. Dusí je úřední šiml a přebujelá státní správa. Nemají rozvinuté IT. Nyní snad je doba na to, abychom se přestali hádat o malichernostech a začali se zabývat podstatnými věcmi a začali  v tom něco dělat. Nyní je čas na transformaci, která nás posune na úroveň vyspělých průmyslových zemí západní Evropy.

Považuji za naši národní ostudu například fakt, že 3,5 miliónu Irů ztracených kdesi v moři, vytvoří HDP 294 miliard USD a 10 miliónů Čechů v centru Evropy jen 192 miliard USD. Viz zde:

Jak je to možné? Navíc mi připadá, že ty nůžky se pomalu rozevírají, místo toho, že by se měly zavírat. V Irsku jsem žil 12 let. Lidé tam nejsou o moc lepší než Češi. Mají ale desetinovou státní správu, polovina ministerstev nesedí v Dublinu,  ale byla za velkého nářku decentralizována. Mají velmi vyspělé IT, vše najdete na Iternetu. Mají dobrou polici a soudy. Nemají prakticky armádu.  Mají tisíce malých soukromých firem, vybrali si před léty tři nosné obory a v těch dosáhli Evropské špičky. To jsou v kostce asi ty hlavní důvody jejich úspěchu. Kdo tam žil, potvrdí.

Já sám jsem vyprojektoval a odřídil stovky projektů v 15 zemích. Mám chuť začít dělat něco rozumného i pro blaho obyvatel této země. Vidím zde velký potenciál zejména v lidech, ve firmách, v tom co umí a jakými lidmi jsou řízeny. Jde jen o to, aby se tento potenciál podařilo odblokovat a použít. Pak již se nemusíme o nic starat, ono to půjde skoro samo. Pevně věřím tomu, že ti lidé to potáhnou sami. Pokud chceme dohnat například ty Iry, tak budeme muset zvednout DPH asi 4x. Myslím si, že to není zas tak úplně nereálný cíl. 

Apeluji na všechny politiky - přestaňte se hádat a pletichařit a dělejte něco! Veřejnost je již unavena zloději, rozkrádači, rozbíječi a vlastizrádci všeho druhu do té míry, že každý další takový projev jí bude asi velmi tvrdě potrestán. Vaším zadáním, vzešlým z těchto voleb, je, něco udělat pro blaho nás všech, pro blaho naší krásné země a pro blaho Vašich voličů. Nic víc a nic méně.

Oldřich Maděra