Je jí 100 let – tzv. Velké říjnové socialistické revoluci. Desítky let jsme poslouchali kánonické nesmysly o osvobození proletariátu z jeho okovů. O položení základů ráje na zemi. Všechno se to mělo stát v zemi, kde byl proletariát marginální a kde jej bylo nutno vytvořit zbídačením rolníků a rudým terorem. V zemi, kde musel Lenin v Dubnových tezích přepsat marxismus, aby realizoval to, co se dle základního teoretika nového světa, nemělo v Rusku vůbec uskutečnit.


Ale proč takový obrat? Proč Lenin musel dojít k závěru, že v „v nejslabším článku imperialistického řetězu“ dojde ke změně. Protože byl zaplacen. A dobře. Byl zaplacen německou vládou a jeho financování, stejně jako financování celého revolučního cirkusu nedobrých klaunů, zařídil jistý I. L. Gelfand (krycí jméno Parvus). A nejenom on, byla zde celá plejáda lidí, u nichž je dosti patrné, že upřímné přesvědčení bylo pro ně méně důležité, než peníze. Však také obsadili posty rudých komisařů a zrazovali to nejdůležitější – lidi. Mezi nimi samozřejmě vysoko ční L. D.Trockij.

Rusko bylo revolučně vydrancováno. Mnoho z těch, kteří neměli ani ponětí o nutnosti jakési revoluce, bylo zavražděno. Do USA odjely lodě se zlatem, často importovaní revoluční funkcionáři platili obilím či kožešinami jenom proto, aby se to prokazatelně hmatatelně cenné dostalo do těch správných rukou. A hlavně koncese! Zaplatili jsme vám, tak předejte nemovitosti, infrastrukturu, suroviny. Jak prosté. Rozdělit si staré Rusko a oligarchicky bohatnout.

Ale svět není tak jednoduchý. Vznikl SSSR a udržel se. A do značné míry Západem vytvořený SSSR se zkonsolidoval jako supervelmoc, vyhrál válku a vyvezl revoluci, kterou vlastně zaplatil z naprosto zištných a mocenských důvodů úplně někdo jiný. Dovezl ji i k nám a bylo nám z toho dost smutno. Ale vyrostla také Amerika. Vyvažovala, soupeřila a nakonec vyhrála. Ale došla k závěru, že velká bere vše, a to také nebylo dobré.

Kde jsme vlastně na té šachovnici teď? Filosof Ivan Soloněvič říká, že revoluci dělala v Rusku druhořadá inteligence posledních 100 let, popř. advokáti 4. řádu jako byl Kerenskij. Nebyli to tedy géniové jako Dostojevskij či Mendělejev. Ty by to ani nenapadlo. A Soloněvič dokonce litoval, že vedle Mauzolea nestojí socha neznámého profesora. Chtěl tím v podstatě říci: pomník člověku, jenž nikam nedohlédl. Jak trefné. Dávejme, prosím, větší pozor na ty naše „myslitele“ a zkoumejme jejich finanční zdroje. Trockistů a jejich barevných revolucí už bylo opravdu dost.

A také si dávejme pozor na majdany všeho druhu. Na počátku zní věty opojně, někdy i múzicky. Ale pak zjistíte, že den demonstrace pro nezaměstnaného účastníka protestu na Majdanu stojí 100 USD. A že Angličané platili své hochy už v únoru 1917. No a náhle za vás někdo prodává lithium, vyváží černozem, zbavuje vás potravinové soběstačnosti či vlastní energetické politiky. Říká vám s kým smíte a s kým nesmíte obchodovat. A hlavně, že tu vládu za vás zařídí sám. A co ty naše zlaté ziskovky živené zvenčí? Chcete je? Revolucionářům také plynuly ze zahraničí značné sumy. A stačily na to, aby rozvrátily armádu a nakonec celý stát.

Tak bohužel vypadá normální svět. Všude nástrahy, protože mocenské skupiny bojují, státy bojují, jedinci bojují. Pravda, není na to hezký pohled, ale je to tak. Bezmezně věřit svým politickým spojencům, nechat se jimi zkorumpovat či vydírat a vydávat tak všanc ty, které představuji a mám i chránit, je trestuhodné. Jidášova agenda má vždy jen jedno vyústění.

Po východních převratech stála Ruská federace dlouho na hanbě, ale dala se opět dohromady. Není to už SSSR a nemůže mít dřívější ambice. VŘSR je v Rusku mementem a bojování ideologicky minulých válek nedává z naší strany žádný smysl. Buďme především na své straně. Jsme Češi a Středoevropané. Vrátili jsme se tak trochu do bismarckovských dob a musíme najít sami sebe. VŘSR je pryč a my máme vlastní zájmy.

VŘSR zvítězila mj. také proto, že car Mikuláš II. nebyl schopen jednat jako vůdce. Vydával se za hospodáře země, ale když bylo nutno řešit kopec sociálních a strukturálních problémů po roce 1905, nastrkoval jiné figury. Nebyl schopen čelit anarchistickému terorismu, řádění cizích tajných služeb a nebyl schopen postavit se za svého nejlepšího premiéra Petra Stolypina. Prakticky jej tak vydal atentátu napospas.

Co vám to připomíná? I my máme premiéra a ministry. Ale toho současného prvního z prvních nepošlete v noci samotného ani na suchý záchod v lese. Ale kde je ten, kdo ponese odpovědnost, kdo se popere za skutečné české zájmy, za dobré vztahy k velmocem i našim sousedům, kdo nebude bojovat cizí ani minulé války. Potřebujeme vládu, která zastaví další dehonestující kolonizaci ČR. Dámy a pánové v politice, myslete na občany a sestavte takovou vládu. Na nic se nevymlouvejte. Je to jednoduše vaše práce. V Rusku se hrálo mnoho her, Rusko dokonce vítězilo ve válce a náhle přišel rychlý konec. A Němci zase zaplatili revolucionáře proto, aby vyhráli I. světovou válkou, ale nakonec jí prohráli. Málokoho z tehdejších hlavních protagonistů napadlo, jak šílené následky ponesou za svou bohorovnost. A vy, kteří máte tu možnost, naznačte i bruselským, že žádný strom neroste do nebe.

Stanislav Novotný