Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize je uveden v prvním dílu seriálu (viz 1. část), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Druhý případ se vztahoval k dezinformaci a účelové manipulaci (viz 2. část). Následující případ z produkce České televize se týká zamlčování základních faktů. Zamlčování základních faktů se dopustil moderátor České televize (ČT) David Borek v pořadu „Události, komentáře“ vysílaného 9. prosince 2016. Jmenovaný moderátor totiž nepoložil svému hostovi stěžejní otázku v rozebírané tematice.


Hostem pořadu byl ředitel organizace „Člověk v tísni“ Šimon Pánek a rozebíranou tematikou bylo odebrání akreditace zmíněné organizaci úřady v Doněcku, jež nevládní organizaci obvinily ze špionáže, obchodu s humanitární pomocí, provokativního chování a pohrdavého přístupu k lidu Doněcké lidové republiky při činnosti jejích pracovníků na východě Ukrajiny. 

Rozhovor mezi moderátorem pořadu a ředitelem nevládní organizace se točil kolem toho, zda jsou pro ta obvinění nějaké důkazy a proč tak vlastně doněcké úřady jednaly. Šimon Pánek uvedl, že těmto argumentům nerozumí a odmítl je jako snahu o diskreditační kampaň. 

Moderátor pořadu položil k tématu všehovšudy tři otázky:

  • 1) Zajímal se, zdali má obvinění nějakou oporu v realitě.
  • 2) Dotazoval se, zda byla organizace ve spojení s českými zpravodajskými službami.
  • 3) Ptal se, zda s nimi nespolupracovali lidé, kteří byli kritičtí k místním úřadům.

Všechny tři otázky byly v pořádku, avšak závažný nedostatek byl v tom, že moderátor nepoložil právě tu stěžejní otázku, která pokrývá celý problém a která se nabízí z informací přímo na webu společnosti Člověk v tísni. Ta základní otázka měla mít zhruba tuto podobu:

„Nemyslíte si, že celá záležitost souvisí s vaším vzdělávacím programem, kde žákům a studentům na základních a středních školách přednášíte o ruské propagandě?“

A měla následovat další otázka na to, zda se humanitární charakter organizace slučuje s politickým aktivismem, jenž je u organizace naprosto zřejmý. Společnost Člověk v tísni totiž vytvořila vzdělávací program s názvem Jeden svět na školách, v rámci něhož představila vlastní koncept mediálního vzdělávání s těmito tematickými okruhy: Média a mladí lidé, Nová média, Zpravodajství, Mediální aktivismus, Nacistická propaganda, Komunistická propaganda a Současná ruská propaganda. 

Ohledně novodobé propagandy je v konceptu jmenována jen jedna země, a to Ruská federace. Tím tedy nevládní organizace tvrdí, že existuje jen propaganda ruská. Avšak zároveň tím prozrazuje, že jedná ve jménu ideologie Západu, neboť ve světě existuje také propaganda americká a propagandy dalších mocností (to jsou lehce prokazatelná fakta, jež nelze zastřít). Pokud by tedy kromě tematického okruhu s názvem Současná ruská propaganda byl uveden také okruh Současná americká propaganda, bylo by vše v rámci nestrannosti v pořádku. Jenže vzhledem k tomu, odkud plynou finanční příjmy (viz výroční zpráva organizace), není pro nevládní organizaci možné řešit jakýkoli západní subjekt, ať už by se jednalo o sebenegativnější jev. Naproti tomu je vzhledem k finančním sponzorům žádoucí svou činností postihovat jejich politické rivaly.  


Tady byl prostor pro další otázku spojenou s reakcí Šimona Pánka na odebrání akreditace. Reakce byla uveřejněna 6. prosince 2016 (tři dny před pořadem ČT) na webu společnosti Člověk v tísni. Ředitel Pánek reagoval takto:

"Důrazně odmítáme všechna obvinění. Člověk v tísni je transparentní a nestranná organizace, která se nepodílí na žádných nelegálních aktivitách. Reportáž a způsob, jakým byla připravena, jsou typickou ukázkou propagandy."

Otázka tedy měla směřovat na to, jak je to s tou vyřčenou nestranností, když se zaměřují na ruskou propagandu a pouze na ruskou propagandu!

Od výše zmíněné stěžejní otázky na vzdělávací program o ruské propagandě se měla odvíjet veškerá debata ohledně obvinění organizace Člověk v tísni. Je přirozené, že obvinění bylo jen záminkou, jak vypudit z území separatistů organizaci, která otevřeně vystupuje proti režimu Ruské federace. Avšak na druhou stranu je naprosto nepřirozené, aby se moderátor vyhýbal stěžejním otázkám na skutečné příčiny vzniklé situace. Moderátor záměrně zamlčel fakta a vyhnul se tím polemice o jednostranném politickém aktivismu společnosti Člověk v tísni (mohl to být i pokyn z vedení redakce). Je to ukázka toho, jak pracovníci ČT poskytují divákům v případě „citlivých“ záležitostí jen část informací a nesnaží se vyplnit obraz dané situace jako celek. I toto je metoda propagandy. Je zajímavé, že jindy se moderátoři skrze svůj podpůrný tým připraví dokonale nejenom na dané téma, nýbrž také na minulost pozvaných hostů tak, aby je s ohledem na vývoj diskuse mohli s jejich minulostí konfrontovat.     

A jsme opět u Kodexu ČT, Rady ČT jako odpovědného orgánu a Poslanecké sněmovny, jež členy Rady volí a odvolává. Kodex ČT byl ve svém článku 5 porušen minimálně v následujících ustanoveních:

„ 5.3 Aktuálněpublicistické pořady České televize nabízejí především kritickou reflexi reality, musí jít do hloubky věcí, zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků…“

„ 5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.“

„ 5.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti…“

Zdroj:  exanpro.cz