Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize je uveden v prvním dílu seriálu, kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Následující případ z produkce České televize se týká dezinformace a účelové manipulace. …


PŘÍPAD 2 (dezinformace a účelová manipulace)

Dezinformace a účelové manipulace se dopustil moderátor České televize (ČT) Václav Moravec v pořadu „Otázky Václava Moravce“ vysílaného 7. prosince 2014. Záměrně uvádíme pochybení moderátora Moravce z roku 2014, neboť přibližně od této doby je možné u tohoto pracovníka pozorovat opakované vážné prohřešky v moderování zmíněného pořadu a tím i nespolehlivost příslušného moderátora (pozn.: u zdroje informací hodnotíme jeho spolehlivost a u obsahu informace pak její důvěryhodnost).

V inkriminovaném pořadu se Václav Moravec dopustil provinění tím, že domněnky, či spíše smyšlenky ředitele výzkumné společnosti úmyslně povýšil a vydával za fakta. Moravec tehdy prohlásil následující:

„Když je řeč o odbornících, nejen spor o platy ústavních činitelů, ale i spory v koalici a především vystupování prezidenta Miloše Zemana odvracejí lidi od politiky. Vyplývá to z nejnovějšího sociologického šetření Trendy Česka 2014, které pro Českou televizi zpracovává pravidelně společnost TNS Aisa…“

Moderátor Moravec dezinformoval českou veřejnost v tom, že si vymyslel, že podíl na odvracení lidí od politiky má vystupování prezidenta Zemana, přičemž ještě zdůraznil, že je to především ono vystupování prezidenta, co lidi odvrací. Avšak z výzkumu ani v nejmenším nevyplývalo, že by se lidé odvraceli od politiky vinou prezidenta. Podívejme se blíže na celou klamnou aktivitu Václava Moravce.

Respondenti vůbec neodpovídali na otázku ve vztahu k prezidentovi, nýbrž ve vztahu k vládě, přesněji jakou mají k vládě důvěru. Výsledkem bylo, že kabinetu rozhodně nebo spíše věřilo 36 % dotázaných a naopak nedůvěřovalo v součtu 63 % občanů (spíše nedůvěřovalo + rozhodně nedůvěřovalo).


Celý klamný výrok či dezinformaci moderátora ČT odstartovala prvotní interpretace výsledků výzkumu ředitelem TNS Aisa, který byl zároveň spoluautorem výzkumu. Zmíněný ředitel Bronislav Kvasnička k výsledku, jenž byl pro vládu nepříznivý, sdělil: 

„ My se domníváme, že je to zejména ve spojitosti s děním kolem prezidenta Miloše Zemana. A domníváme se, že vlastně občané tímto dávají vládě určitý vzkaz tuto situaci nějakým způsobem řešit. Čili občané říkají: vládo, svůj program nějakým způsobem naplňuješ, není tam ani výrazné kladné nebo negativní hodnocení, ale zároveň říkají: objevuje se tady nějaká situace kolem Miloše Zemana, prezidenta ČR, vládo řeš to, protože my s tím nejsme spokojeni. A tudíž vlastně tato situace se nepřímo přenáší na vládu samotnou a občané jí dávají jednoznačný vzkaz…“ 

Již v této interpretaci je vidět zavádějící snahu podsunout občanům, že špatný výsledek v hodnocení vlády je vlastně kvůli českému prezidentovi a že snad občané tlačí na vládu, aby s chováním prezidenta něco učinila (viz „vládo řeš to" a „jednoznačný vzkaz"). Jenže problém je v tom, že ředitel výzkumné agentury použil slovo „domníváme se“, a to dvakrát ve svém sdělení, což značí, že sám neví, jaká je skutečnost. Pokud by toto tvrzení mělo alespoň z části odpovídat pravdě, musel by ho něčím patřičně doložit.

Avšak mnohem závažnější bylo následné vyjádření moderátora ČT, který prvotní interpretaci ředitele výzkumné agentury povýšil z „domníváme se“ na jasnou záležitost, přičemž nepravdivě tvrdil, že to vyplývá ze sociologického šetření.

Z celé záležitosti vznikají dvě otázky směrem k osobám, jež předvedly klamné vystupování: Proč moderátor uváděl domněnky ředitele společnosti jako fakta? A proč ředitel vůbec hovořil o domněnkách, které směřovaly proti prezidentovi, když osoba prezidenta nebyla obsahem otázky pro občany? V tomto případě je samozřejmě ve hře mnohem více než jen výzkum veřejného mínění a interpretace jeho výsledků. Připomeňme, že zadavatelem výzkumu byla veřejnoprávní Česká televize, k čemuž se pojí otázka, zda je ČT skutečně nezávislá a nestranná společnost, když její vedení umožňuje a financuje výzkumy s pochybnou interpretací jejich výsledků a dovoluje svým moderátorům tyto interpretace posouvat ještě na vyšší úroveň klamné interpretace. Nabízí se také otázka, zda snad tato interpretace výsledků nebyla s ředitelem Kvasničkou dopředu domluvena ze strany moderátora, jenž nedokáže skrýt svou nelibost k některým politikům. Proč by jinak ředitel výzkumné agentury přicházel s tak podivnou interpretací výsledků sociologického šetření?

¨


K prezentování svého předpojatého přístupu vůči určitému politikovi není možné zneužívat pracovního postavení ve veřejnoprávní televizi a snažit se tak ovlivňovat veřejné mínění směrem k veřejně činným osobám. V tomto případě se zároveň jednalo o porušení Kodexu ČT, konkrétně článku 5 nazvaného „Péče o informace ve zpravodajství a aktuální publicistice“. Příslušný článek byl porušen nejméně ve svých dvou bodech označených jako 5.6 a 5.7. Pro úplnost uvádíme výpis těchto bodů:

„ 5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.“

„ 5.7 … Česká televize musí dokázat pro diváky jednoznačnou formou oddělit zprávu od hodnotícího soudu, zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. Rovněž není dovoleno vydávat pouhé domněnky za zprávy.“

Pracovníci ČT porušují Kodex České televize opakovaně (dezinformují, manipulují, mlží, zatajují, neodborně předkládají), avšak nikdo z odpovědných orgánů na to nereaguje, čímž se onen Kodex stává pouhým kusem papíru. Rada ČT nekoná a nekoná ani Poslanecká sněmovna, jež členy Rady volí a odvolává. Tím se oba orgány podílejí na snižování úrovně mediálního zpravodajství a prohlubování nedůvěry veřejnosti k hlavním sdělovacím prostředkům.

Zdroj:  exanpro.cz