Nejostudnější svůj den zažila česká poslanecká sněmovna 12. července t.r., když hlasy svých 119 poslanců ze 165 poslanců přítomných, odhlasovala nástup našich vojáků k ruským hranicím na území Litvy, Estonska, Lotyšska a Polska, kde mají od začátku příštího roku (pokud tažení posvětí i senát ČR, s čímž se najisto počítá), setrvat (pokud ovšem mezitím nezačne válečná mela), v rámci tzv. posíleného předsunutí sil NATO v Evropě, dva a půl roku.
O návrhu se debatovalo hodinu a půl, pár minut trvalo hlasování, takže naší poslanecké sněmovně, kterou jsme v roce 2013 volili v domnění že volíme sbor rozvážných, slušných a uvážlivých lidí, zabraly necelé dvě hodiny na to, aby nejen ze sebe, ale z celé České republiky a všech jejích občanů učinilo komplice a spolupachatele připravované útočné války germánskoanglosaského světa proti nejmocnější slovanské zemi i záštitě Slovanstva Ruské federaci. Zemi, která musí být zničena, protože jí kromě jejího hříchu slovanského ještě nedošlo (jak už dávno došlo jak nám, tak téměř celé Evropě – s výjimkou nepokořitelného Srbska), že jediným vůdcem světa dnes už může být jen vyvolený a nepostradatelný národ americký, který, jak se vyjádřil někdejší prezident USA Obama, je oprávněn zkroutit ruce těch zemí, které by nedělaly to, co USA potřebují, aby dělaly.
My, náš národ, naše sněmovna – a tudíž my všichni, které tato sněmovna reprezentuje – jsme de facto jejím hlasováním stvrdili, že se s tímto názorem, Obamou vyjádřeným, ztotožňujeme a jsme ochotni jej podpořit i vojensky, jmenovitě pak vysláním našich vojáků na ruskou hranici, kde budou připraveni k akci. Formálně a propagačně k obraně baltských zemí, ale fakticky k útoku na Rusko.
Pro toto 12. července t.r. z přítomných 165 poslanců hlasovalo přítomných 119 poslanců.
