Mnichovská bezpečnostní konference odhaluje napětí mezi USA a Čínou, přičemž Čína cítí příležitost k posílení svého globálního postavení. (Foto: Flickr)

Čínský představitel Wang I obviňuje USA z rozdmýchávání války na Ukrajině, zatímco americký ministr zahraničí Blinken obviňuje Čínu z přípravy dodávek zbraní Rusku.

Navzdory napětí se evropští představitelé během Wangovy diplomatické cesty po Evropě zapojují do jednání s Čínou a vyjadřují obavy z de-dolarizace a digitálních měn, které snižují vliv Západu na Čínu, Rusko a Írán.

Nejvyšší zahraničněpolitičtí představitelé Spojených států a Číny strávili většinu uplynulého víkendu na Mnichovské bezpečnostní konferenci zdůrazňováním, že jejich vlády neusilují o novou studenou válku, ale uprostřed napjaté rétoriky a obvinění je již ve velké části světa cítit chlad.

Hledání perspektivy: Mnichovské setkání je hlavní evropskou zahraničněpolitickou konferencí a již dlouho se na něm scházejí přední představitelé Západu i dalších zemí, aby si popovídali a zhodnotili současný světový řád.

Letošní diagnóza nebyla zdaleka tak optimistická. Západ sice ukázal, že je nyní možná jednotnější než v minulých letech a že podpora Ukrajině je pevná – což posílila neohlášená návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Kyjevě -, ale těžko se zbavit pocitu, že Západ zůstává více než kdy jindy rozpolcený se zbytkem světa a že škody způsobené ruskou invazí na Ukrajinu nelze napravit.

Ať už právem, nebo ne, Peking se zjevně domnívá, že Západ je v úpadku, a nyní cítí příležitost podpořit své rostoucí globální postavení.

Čínu v Mnichově zastupoval nejvyšší představitel pro zahraniční politiku Wang Yi, který západním představitelům předal poselství plné sebevědomí a rozšafnosti, když si vzal na mušku Spojené státy a obvinil je z rozdmýchávání války na Ukrajině.

Wang rovněž uvedl, že Čína představí vlastní mírový plán na ukončení války a že zdůrazní potřebu dodržovat zásady svrchovanosti, územní celistvosti a Chartu OSN.

Tyto výzvy zazněly v době, kdy americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Čína se možná chystá poskytnout zbraně a munici Rusku, což by znamenalo výraznou eskalaci války a vztahů Pekingu s Moskvou.

Čína tato obvinění smetla ze stolu, ale nepopřela je s tím, že Peking „nikdy nepřijme americké ukazování prstem nebo nátlak na čínsko-ruské vztahy“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovorech pro německé a italské noviny po obviněních Washingtonu varoval, že dodávky zbraní Číně by vedly ke „světové válce“ a že doufá, že Peking od toho po „praktickém posouzení“ upustí.

Proč na tom záleží: Vzhledem k následkům incidentu s čínským špionážním balónem není stabilizace vztahů na obzoru.

Přesto není jasné, zda je Peking ochoten překročit tuto hranici a nést následky za výslovné dodávky zbraní Moskvě.

Mezitím byla čínská zmínka o mírovém plánu přijata skepticky americkými a evropskými představiteli, kteří ji do značné míry považují za tah na optiku, neboť Peking si nadále zvyšuje své postavení v zemích globálního Jihu, kde mají čínské výzvy, aby Západ vykreslil jako válečného štváče a sebe jako mírotvůrce, vnímavé publikum.

„Čína chce být vnímána jako velmi silná a jako vůdce globálního Jihu a podporovatel míru,“ řekl RFE/RL vysoký úředník Evropské unie. „[A] ne, Evropa se nedomlouvá.“

Jedna věc, kterou je třeba sledovat

Je těžké projít týdnem, aniž bychom se setkali s novými varováními západních představitelů před čínským záměrem ovládnout Tchaj-wan. Tyto obavy nejsou neopodstatněné, zejména proto, že čínští představitelé – včetně Wanga v Mnichově – dělají jen málo pro to, aby tyto obavy rozptýlili.

Colin Kahl, náměstek ministra obrany Pentagonu pro politiku, však nedávno nabídl střízlivější hodnocení. V nedávném rozhovoru pro Defense News uvedl, že „nevidí nic, co by naznačovalo, že [invaze na Tchaj-wan] je v nejbližších letech nevyhnutelná“, a že Peking bude při jakémkoli pokusu o anexi Tchaj-wanu mnohem pravděpodobněji využívat jiné cesty než vojenskou sílu, například politický a ekonomický tlak.

Zdroj: oilprice.com