Do Soči na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přiletí turecký lídr Recep Tayyip Erdogan. Jejich předchozí schůzka se konala před rokem a půl. (Foto: Shutterstock)

Dnes hodlá ruská strana projednat situaci v Sýrii, Afghánistánu a Zakavkazsku, také ekonomické partnerství. V Ankaře si netroufají předpovídat výsledky summitu.

Především Sýrie

Noviny Milliyet nabízejí tuto zápletku: „Po Erdoganových prohlášeních všichni netrpělivě čekají na jeho jednání s prezidentem Putinem. Není vyloučeno, že to skončí velkým překvapením,“ uvádí se.

Turecko hodlá koupit od Ruska další partii protiletadlových raketových systémů S-400, a to všechno nehledě na americké sankce. Turecká média nevylučují, že prezident Putina požádá také o stíhačky Su-35 nebo Su-57. V průběhu jedné své návštěvy Moskvy si Erdogan prohlížel tento nejnovější ruský výrobek.

Hlavní pozornost bude ale upoutána k Sýrii. Rusko a Turecko si tu mají mnohé za zlé. V polovině září zahynulo několik tureckých vojáků. Proturecká opozice obviňuje Damašek a Moskvu z toho, že zesílily bombardování. Tato situace znepokojuje také Kreml.

Podle slov mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova vyvolává zvláštní znepokojení severozápadní provincie Idlib, kterou kontrolují povstalci a extrémisté. „Svého času byla situace velmi nebezpečná, ruský a turecký prezidenti ale našli možnost se domluvit,“ připomenul.

Ankara poslala do Idlibu dodatečný vojenský kontingent. V rozhovoru pro americkou televizní stanici CBS Erdogan prohlásil, že Turecko staví na syrském území 100 tisíc cihelných domů pro uprchlíky. „A co přitom dělají jiné země?“ zaznělo jako výčitka Moskvě.

Naposledy Erdogan navštívil Putina v březnu roku 2020. Dohodli se tehdy na společném hlídkování silnice M4, která spojuje Aleppo s Latákií. A nyní si navzájem vyčítají neplnění dohody. „Dodržujeme zásady této dohody,“ ujišťuje ministr obrany Turecka Hulusi Akar. Zdůraznil, že vyostření situace v Idlibu vyvolá další příval uprchlíků. Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov ze své strany podotýká, že Ankara, která slíbila „bojovat s teroristy v idlibské zóně deeskalace a oddělovat je od ozbrojených skupin, které spolupracují s tureckými vojáky“, to dělá příliš pomalu.

Sázky jsou vysoké

Před summitem v Soči zvyšovaly obě strany sázky. Putin přijal syrského předáka Bašára Asada. A ostře zkritizoval přítomnost v Syrské arabské republice cizích ozbrojených sil, měl přitom na mysli turecká a americká vojska. Předtím dosáhla Moskva dohody o usmíření v jižní syrské provincii Dar’á a zabránila tam velkému krveprolití. Ruská vojenská policie hlídkuje nyní v Dar’á al Balad, nad administrativními budovami vlají ruské a syrské vlajky. Právě v této provincii začal v roce 2011 ozbrojený konflikt, který trvá už více než deset let.

Minulý týden navštívil Erdogan USA. Když se vracel domů, na palubě letadla se novinářům přiznal, že „jeho spolupráce s americkým kolegou Josephem Bidenem se od samého začátku nepodařila“. „Začal dodávat zbraně, munici a výstroj teroristickým organizacím v Sýrii. Nebudeme tomu nečinně přihlížet,“ zdůraznil turecký předák.

Když mluvil o teroristech, měl na mysli syrské Kurdy z Lidových obranných jednotek. Turecko je považuje za odbočky zakázané Strany kurdských pracujících.

Erdogan kromě toho varuje, že Washington „bude muset zaplatit cenu“ za americké zbraně ponechané v Afghánistánu. Ty jsou teď v rukou bojovníků Tálibánu.

V Soči to bude nesporně projednáno. Na pořadu dne je také Libye, kde se mají 24. prosince konat první prezidentské volby v historii země. A čím blíž je k tomuto datu, tím víc se situace vyostřuje.

Mlčením oba lídři nepřejdou ani situaci v Náhorním Karabachu. Před rokem tam začala válka, která trvala měsíc a půl. Teprve 10. listopadu podepsali prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu třístranné prohlášení, jímž bylo krveprolití zastaveno. V Agdamském okrese začalo fungovat společné rusko-turecké středisko pro kontrolu zastavení palby a podél linie dotyku a Lačského koridoru byly rozmístěny ruské mírové síly.

Je třeba začít se domlouvat

Těch těžkostí je hodně, až dosud se však prezidenti Ruska a Turecka vždy dokázali domluvit, podotýká vědecký pracovník Ústavu světové ekonomiky Viktor Nadějin-Rajevskij. „I když na mnohé regionální problémy mají nejčastěji naprosto protikladné názory,“ dodává turkolog.

Turecká vojenská přítomnost v Sýrii není podle jeho názoru tím hlavním problémem. „Ale dříve či později bude Turecko muset odejít,“ dodal.Vladimir Avatkov, docent Diplomatické akademie Ministerstva zahraničí RF, je přesvědčen, že summit je důležitý pro vývoj situace nejen na Blízkém východě, ale také na jižním Kavkazu, na Balkánu a ve Střední Asii.

„Rusko a Turecko mají mnoho společného: společné velké hospodářské projekty, dohody ve sféře bezpečnosti v Sýrii. Ankara by měla už dávno splnit své závazky v idlibské zóně deeskalace, to ale neudělala, a teď jejich ministr obrany přímo obviňuje Moskvu z porušení,“ podotýká politolog.

Sám Erdogan má „vážné naděje na schůzku s Putinem“. Podle jeho slov bude jednání probíhat mezi čtyřma očima, schůzka delegací nebude. Turecký prezident očekává od Ruska „jiné přístupy“ k Sýrii. Neuvedl však jaké.