Jedna z nejúspěšnějších dezinformačních kampaní v novodobé americké volební historii proběhla v týdnech před prezidentskými volbami 2020. (Foto: Youtube)

Dne 14. října 2020 – necelé tři týdny předtím, než měli Američané volit – začaly nejstarší noviny v zemi, The New York Post, zveřejňovat sérii zpráv o obchodních aktivitách favorita demokratů Joea Bidena a jeho syna Huntera v zemích, v nichž měl Biden jako viceprezident značný vliv (včetně Ukrajiny a Číny) a v případě zvolení prezidentem by jej měl opět.

Reakce na tuto zprávu byla okamžitá a intenzivní, což vedlo k jejímu potlačení americkými korporátními médii a cenzuře ze strany předních monopolů v Silicon Valley.

Dezinformační kampaň proti této zprávě vedla zcela oficiální mluvčí CIA Natasha Bertrandová (tehdy z Politico, nyní ze CNN), jejíž článek z 19. října vyšel pod tímto titulkem: „Hunter Biden story je ruská dezinformace, tvrdí desítky bývalých zpravodajských důstojníků“.

Tito „bývalí zpravodajci“ ve skutečnosti neřekli, že „příběh Huntera Bidena je ruská dezinformace“. Ve skutečnosti ve svém dopise zdůraznili pravý opak: totiž že nemají žádné důkazy, které by naznačovaly, že e-maily byly zfalšované nebo že s nimi má Rusko něco společného, ale naopak toto „podezření“ pouze vytušili na základě svých zkušeností:

Chceme zdůraznit, že nevíme, zda jsou e-maily, které listu New York Post poskytl osobní právník prezidenta Trumpa Rudy Giuliani, pravé, či nikoliv, a že nemáme důkazy o ruském zapojení – pouze z naší zkušenosti máme hluboké podezření, že v tomto případě hrála významnou roli ruská vláda.

Média, která se v drtivé většině zoufale snažila zajistit Trumpovu porážku, však neměla čas na fakta a nepříjemné detaily, jako například co tito bývalí úředníci vlastně řekli a zda je to skutečně pravda. Měly volby, které bylo třeba zmanipulovat. V důsledku toho se tvrzení, že tyto e-maily jsou „ruské dezinformace“ – což znamená, že jsou falešné a že je vyrobilo Rusko – stalo mezi platně opovrhovanou třídou zaměstnanců amerických médií článkem víry.

Jen málo z nich dokonce uvedlo zásadní výhradu, kterou zdůraznili sami zpravodajští pracovníci: totiž že nemají vůbec žádné důkazy, které by toto tvrzení potvrzovaly. Místo toho, jak jsem poznamenal loni v září, „prakticky všechna média – CNN, NBC News, PBS, Huffington Post, The Intercept a příliš mnoho dalších, než abych je mohl spočítat – začala zcela ignorovat podstatu zpráv a místo toho stále dokola šířila lež, že tyto dokumenty jsou vedlejším produktem ruské dezinformace“. Huffington Post dokonce zveřejnil reklamu na kampaň Joea Bidena, kterou je nutné vidět, abyste jí uvěřili, a která se maskovala jako „reportáž“, a která šířila tuto lež, že e-maily byly „ruskou dezinformací“.

Tuto dezinformační kampaň o Bidenových e-mailech pak využila společnost Big Tech k ospravedlnění brutální cenzury jakéhokoli zpravodajství nebo diskuse o tomto příběhu: snadno se jedná o nejzávažnější případ předvolební cenzury v moderních dějinách americké politiky. Twitter zablokoval účet deníku The New York Post na Twitteru na téměř dva týdny kvůli tomu, že odmítl uposlechnout příkaz Twitteru smazat jakoukoli zmínku o jeho zpravodajství. Sociální síť také zablokovala všechny odkazy na reportáž všem uživatelům; uživatelé Twitteru nesměli na reportáž odkazovat ani v soukromých chatech mezi sebou. Facebook prostřednictvím svého mluvčího, celoživotního agenta DNC Andyho Stonea, oznámil, že algoritmicky potlačí diskusi o reportáži, aby zajistil, že se nebude šířit, a to až do „ověření faktů [] partnery Facebooku, kteří ověřují fakta“, což, jak netřeba dodávat, nikdy nepřišlo – právě proto, že archiv byl nesporně autentický.

Autenticita archivu, jak jsem dokumentoval ve videoreportáži ze září, byla jasná od samého počátku. Jak jsem v té reportáži popsal, vsadil jsem na jeho pravost svou kariéru, když jsem požadoval, aby The Intercept zveřejnil mou analýzu těchto odhalení, a poté jsem rezignoval, když jeho vehementně protitrumpovsky naladění redaktoři cenzurovali jakoukoli diskusi o těchto e-mailech právě proto, že bylo nesporné, že archiv je autentický (bývalý reportér The Intercept James Risen z New York Times dostal od týchž redaktorů zelenou, aby šířil a podporoval lež CIA, když trval na tom, že laptop by měl být ignorován, protože „skupina bývalých zpravodajských pracovníků vydala dopis, v němž se uvádí, že příběh o Giulianiho laptopu má klasické znaky ruské dezinformace.“) Věděl jsem, že archiv je pravý, protože všechny relevantní novinářské metriky, které se vyhodnocují při ověřování velkých archivů tohoto typu – včetně Snowdenova archivu a brazilského archivu, který jsem použil pro sérii investigativních odhalení -, nenechávaly nikoho na pochybách, že je pravý (to zahrnuje doložené ověření od třetích stran, které byly zahrnuty do řetězců e-mailů a které prokázaly, že e-maily, které měly k dispozici, se doslovně shodují s těmi v archivu).

Jakékoli zbytky pochybností o pravosti Bidenova archivu – a neměly by být žádné – se rozplynuly, když reportér z Politica Ben Schreckinger vydal loni v září knihu s názvem „Bidenovi: Bideni: padesátiletý vzestup první rodiny k moci“, v níž jeho nové reportáže prokázaly, že klíčové e-maily, o něž se opíral deník The New York Post, jsou zcela autentické. Schreckinger mimo jiné vedl rozhovory s několika lidmi, kteří byli součástí řetězců e-mailů a kteří potvrdili, že e-maily, které mají k dispozici, se doslova a do písmene shodují s těmi, které jsou v archivu deníku Post. Získal také dokumenty od švédské vlády, které byly totožné s klíčovými dokumenty v archivu. Jeho vlastní deník Politico byl jedním z mála, který jeho knihu vůbec uznal. Přestože ignorovali skutečnost, že jako první rozšířili lež, že e-maily jsou „ruské dezinformace“, redaktoři Politica – pod titulkem „Dvojí problém pro Bidena“ – připustili, že kniha „nachází důkazy, že některé z údajných materiálů z notebooku Huntera Bidena jsou pravé, včetně dvou e-mailů, které byly v centru sporu loni v říjnu“.

Zásadní odhalení ve Schreckingerově knize byla téměř zcela ignorována stejnými korporátními médii, která zveřejnila dnes již vyvrácené lži CIA. Prostě předstíraly, že se to nikdy nestalo. Vypořádání se s tím by je donutilo přiznat skutečnost, která je zcela zničující pro zbytky jejich důvěryhodnosti: totiž že všichni ratifikovali a šířili koordinovanou dezinformační kampaň s cílem zvolit Joea Bidena a porazit Donalda Trumpa. Se silou v počtu a s vědomím, že mluví pouze s liberály a pro liberály, kteří jsou rádi, když lžou, aby pomohli demokratům, se všichni spojili v implicitním slibu mlčení a jednoduše ignorovali nový důkaz v Schreckingerově knize, že ve dnech před volbami 2020 všichni schválili dezinformační kampaň.

Nyní bude mnohem těžší vyhnout se konfrontaci s realitou toho, co udělali, ačkoli je vysoce pravděpodobné, že tak budou činit i nadále. Dnes ráno vyšel v deníku The New York Times článek o rozsáhlém, probíhajícím trestním vyšetřování FBI, které se týká mezinárodních obchodních a daňových aktivit Huntera Bidena. Před volbami Timesy jako jedny z mála uplatnily skepsi vůči předvolební lži CIA, když 22. října uvedly, že „se neobjevil žádný konkrétní důkaz, že laptop obsahuje ruské dezinformace“. Vzhledem k tomu, že aktivity Huntera Bidena, které nyní vyšetřuje FBI, se přímo týkají e-mailů, které jako první odhalil The Post, museli se reportéři opřít o archiv laptopu, aby posílili a informovali své zpravodajství. To zase vyžadovalo, aby The New York Times ověřily pravost tohoto notebooku a jeho původ – což přesně podle svých reportérů úspěšně udělaly:

Lidé obeznámení s vyšetřováním uvedli, že prokurátoři zkoumali e-maily mezi Bidenem, Archerem a dalšími osobami týkající se Barmy a dalších zahraničních obchodních aktivit. Tyto e-maily získal deník The New York Times z mezipaměti, která zřejmě pochází z notebooku, který pan Biden zanechal v opravně v Delaware. Pravost tohoto e-mailu a dalších e-mailů v úložišti potvrdili lidé obeznámení s nimi i s vyšetřováním.

To, že je tato schránka e-mailů autentická, bylo jasné od samého počátku. Veškeré pochybnosti byly vyvráceny zveřejněním Schreckingerovy knihy před šesti měsíci. Nyní samotný list The Paper of Record výslovně uvádí nejen to, že e-maily „byly ověřeny“, ale také to, že původní verze listu The Post o tom, jak tyto materiály získal – „pocházejí z notebooku, který pan Biden opustil v opravně v Delaware“ – „se zdá být“ pravdivá.

Znamená to, že v rozhodujících dnech před prezidentskými volbami v roce 2020 většina korporátních médií šířila naprostou lež o zprávě The New York Post, aby uvedla v omyl a zmanipulovala americké voliče. Znamená to, že velké technologické monopoly spolu s Twitterem cenzurovaly tuto zprávu na základě lži „zpravodajské komunity“. Znamená to, že slib Facebooku od jeho operativce DNC, že potlačí diskusi o této zprávě, aby provedl „fact-check“ těchto dokumentů, byl podvod, protože pokud by byl proveden, že žádný fact-check nebyl ani zveřejněn, protože pokud by byl proveden poctivě, prokázal by, že cenzurní dekret Facebooku byl založen na lži. Znamená to, že milionům Američanů byla odepřena možnost dozvědět se o zpravodajství o kandidátovi, který vede ve všech průzkumech a stane se příštím prezidentem, a místo toho byli vystaveni přívalu lží o původu (udělalo to Rusko) a pravosti (dezinformace!) těchto dokumentů.

Námitky proti tomu, že si toho všeho dnes všimneme, jsou děsivě předvídatelné. Zprávy o Hunteru Bidenovi jsou irelevantní, protože on sám nebyl kandidátem (relevantní bylo to, co tyto zprávy odhalily o zapojení Joea Bidena do těchto obchodů). Vzhledem k válce na Ukrajině není nyní vhodná doba o tom všem diskutovat (navzdory tomu, že jsou obvykle ignorovány, vždy se vedou strašlivé války, i když oběti nejsou tak sympatické jako evropští Ukrajinci a pachatelé jsou ve filmu Hodní a ne Zlí). Skutečným důvodem, proč většina liberálů a jejich mediálních spojenců nechce o ničem z toho slyšet, je to, že věří, že prostředky, které použili (záměrné lhaní veřejnosti pomocí dezinformací CIA), jsou ospravedlněny jejich ušlechtilými cíli (porážka Trumpa).

Ať už je pravda cokoli jiného, jak dezinformační kampaň CIA/médií v týdnech před volbami 2020, tak následný režim brutální cenzury zavedený velkými technologiemi mají historický význam. Demokraty a jejich nové spojence v establishmentovém křídle Republikánské strany možná více vzrušuje válka na Ukrajině než rozvracení jejich vlastních voleb nesvatou trojicí zpravodajské komunity, korporátního tisku a Big Tech. Dnešní přiznání deníku The New York Times, že tento archiv a e-maily v něm byly po celou dobu skutečné, však dokazuje, že nejmocnější instituce v zemi spáchaly gigantický podvod. Mnohem důležitější než míra zájmu různých stranických frakcí jsou základní pravdy o americké demokracii, které tato nevkusná podívaná odhalila.

A jak poznamenává Jonathan Turley:

V tomto přiznání také chybí nejzřetelnější důsledek. Pokud jsou tyto e-maily autentické, odhalují řadu zpráv od Huntera o použití některých jeho zahraničních peněz na podporu jeho otce a o prolínání jejich prostředků. E-maily jsou také v přímém rozporu s dřívějším popíráním prezidenta Bidena. Jeho vlastní ministerstvo spravedlnosti nyní vyšetřuje rodinu prezidenta Bidena v obviněních, která mají přímý a potenciálně škodlivý dopad na jeho osobu. Přesto generální prokurátor Merrick Garland ignoruje volání po zvláštním poradci.

Dokonce i po opožděném uznání, že e-maily jsou autentické, se média stále vyhýbají tak zřejmým otázkám a potřebě zvláštního poradce. Je dobré vidět, že New York Times se na Kübler-Rossově stupnici dostaly až k akceptaci, a nezpochybňuji pocit hlubokého zármutku v takové chvíli. Nicméně když už jsme se shodli, že jde o Hunterovy e-maily, možná bychom měli diskutovat o tom, co obsahují a koho z nich usvědčují.

Glenn Greenwald