Včera došlo k propadu akcií a mírnému nárůstu výnosů klíčových dluhopisů, americký dolar zůstal na zadní koleji a komodity – nebo alespoň ropa – se nikam neposunuly. (Foto: Flickr)
Dočkali jsme se také několika událostí a prohlášení, které hýbou trhem: jen jsme zatím neviděli odpovídající pohyby.
Rusko také oznámilo, že anektuje část Ukrajiny. To pak vnese globální rozkol mezi pravděpodobně malý počet států, které toto rozhodnutí uznají, vzhledem k tomu, že otevírá dveře k dalším sporným změnám hranic silou, a celý západní svět, který tento krok odmítne. Pak se dozvíme, co udělá Rusko, až bude napadeno „suverénní Rusko“. Je nepravděpodobné, že by v důsledku toho bylo zapnuto riziko, zejména do víkendu.
EU zdaleka nesouvisí s tím, že by se v její energetické krizi odehrával zásadní vývoj. I když její twitterové vylíčení mohlo být nespravedlivě reduktivní, co říkáte? „Úředník EU: Předseda Rady EU Michel se domnívá, že EU musí řešit vysoké ceny plynu a elektřiny, detaily musí vymyslet odborníci.“ Takovéto královské mávání rukama bez vazby na to, jak funguje realita, je příčinou toho, jak jsme se do této šlamastyky vůbec dostali. Ale na věci se přišlo. Nikoliv, jak řekl bývalý guvernér BOE Carney o Velké Británii, potřebný spěch za jadernou energií. Německo – kde inflace dosáhla 10,9 % a vláda varovala, že energetická krize přerůstá v širší sociální krizi – spíše nabídlo „ochranný štít“ ve výši 200 miliard eur, aby udrželo cenu elektřiny na nízké úrovni.
To znamená masivní státní dotace a dluhy; po celá léta; bez zavedení přídělu energie; v době, kdy země začíná mít obávané dvojí deficity; a v době, kdy ECB zvyšuje sazby. Ti Evropané, kteří při pohledu na Spojené království mluví o Schadenfreude, by si měli uvědomit, že zatímco se čísla 10 a 11 chovají jako Šílený kloboučník a březnový zajíc na čajovém dýchánku, Evropa žije také ve Wünderlandu.
Ve skutečnosti je těžké argumentovat, že EU nehrozí, že se stane Spojeným královstvím se zpožděním. Abychom to zdůraznili, regulační orgány ESRB uvádějí, že EU čelí „vážným rizikům“ pro svůj finanční systém, přičemž válka na Ukrajině možná (jen možná?!) vytváří kombinaci pomalého růstu, poklesu cen a napětí na trhu. Nemyslím si, že dolar bude dlouho klesat a euro stoupat.
Totéž samozřejmě platí pro GBP. Tím spíše, když Pill včera prohlásil, že BOE neintervenovala na trhu Gilts, aby stlačila výnosy níže (protože 30leté se propadly o 106 bb!), a nebude dělat QE ani kontrolu výnosové křivky; a nebude ani financovat vládu, nebo MMT. Jedinou logickou funkcí, která zbývá, je záchrana: jenže ta má být za Bagehotových podmínek: „Půjčujte bez omezení solventním firmám proti dobrému zajištění za vysoké úroky.“ Toho jsem si nevšiml – nebo ano?
Jako by to nestačilo, UK „Více čaje! Více čaje!“, a jak bylo naznačeno na začátku tohoto týdne, premiérka Trussová se nyní chystá prosadit agresivní škrty ve státních výdajích, aby trhům ukázala, že to s fiskální disciplínou myslí vážně. Takže daňové škrty pro bohaté zůstávají a bonusy bankéřů se vracejí atd. ale uvidíme obrovský pokles sociálních výdajů v reálném vyjádření ve všech oblastech do recese, a dokonce i na „geoliberalismus“ měkké síly Spojeného království, jako je BBC World Service. Na nejvyšším trhu idejí, v demokracii, se nyní labouristé v průzkumech pohybují mezi 17 a 33 body, což by znamenalo, že toryové budou zcela vymazáni z politické mapy.
Po vzoru používání Macrona jako slovesa v ruštině („Macronit“ znamená hodně mluvit a pak nic užitečného nedělat) se včera na trhu začalo mluvit o tom, jak by se v idiomatické angličtině dalo použít „to Truss“ nebo „Truss up“. („Oni to fakt trussovali, co?“) Já bych jen dodal, že to funguje i s germánským „Truß“ – se zpožděním.
Mezitím Fed vyslal vzkaz, že sazby se budou zvyšovat bez ohledu na to, i kdybychom se dočkali recese, že kolísání ve Spojeném království s tím má stejně málo společného, jako Spojené království tvrdí, že s jeho kolísáním má co do činění jeho rozpočet, a šušká se, že to může zahrnovat pouze vlasovou „diskontní okno je k dispozici, pokud ho budete potřebovat“ Bagehotovu záchrannou síť před sebou. To je pro trhy hýčkané likviditou od dob Greenspana revoluční věc.
Také se křečovitě zvedají? Larry Summers, který je zmiňován tak často, že to jistě nemůže být náhoda, říká, že současné kulisy podle něj vypadají jako v srpnu 2007. Někteří si myslí, že srpen 2008.
V každém případě se nyní PBOC bez ohledu na to opět přiklání k bublinám a umožňuje téměř dvěma desítkám měst snížit hypoteční sazby pro nákup primární nemovitosti. Problém je v tom, že každý vidí, že kromě několika málo hotspotů jsou nemovitosti předražené a nadměrně nabízené a ceny teď, když mánie odezněla, stejně klesnou – tak proč spěchat s nákupem? Druhým problémem je, že pokud PBOC uspěje, znamená to inflaci pro všechny ostatní. Dnešní hodnota PMI 50,1 oproti 49,4 není ani tam, ani tam, ale soukromý Caixin PMI na úrovni 48,1 oproti očekávaným 49,5 byl tam, ne tady.
Vzhledem k tomu, že Mexiko právě zvýšilo sazby o 75 bb na 9,25 %, Bloomberg také poznamenává, že RBA čeká těžký boj, aby nebyla tak jestřábí jako všichni ostatní. (A nezaznamenává „protože bydlení“.) Cituje, že existují „některé přetrvávající problémy kolem důvěryhodnosti a komunikace“, což mi připomíná vtip z Gándhího: „Co si myslíte o západní civilizaci?“. „Myslím, že by to byl dobrý nápad.“
BOJ si samozřejmě stále dělá své sladké věci a dnes ráno zvýšila pravidelné nákupy dluhopisů, aby se pokusila omezit tlak na růst výnosů – což může znamenat pouze tlak na pokles JPY.
Napsal bych toho víc, ale pro mě osobně to byl pekelný týden a jsem na to příliš Trussed. Konec měsíce, konec čtvrtletí, konec našich pout.