Je dobře známou skutečností, že jsou to USA, kdo má na světě nejvyšší míru uvězněnosti svého obyvatelstva přesahující 700 lidí na 100 000 lidí. (Foto: Pixabay)

To je téměř sedminásobek počtu lidí uvězněných v jakékoliv jiné zemi. Jak z hlediska absolutních čísel, tak relativního podílu v obyvatelstvu je v USA populace vězňů největší na světě. A tuto populaci tvoří v neproporcionálně vysoké míře černoši a Hispánci. Ač populace Afro-Američanů tvoří v Americe 13 procent, tak populaci mužů v amerických vězeních tvoří z 34 procent. Podobné je to s Hispánci, kdy jejich muži tvoří 16 procent populace amerických mužů, přičemž se z nich skládá 24 procent mužských vězňů. Shrneme-li to, tak největší skupina mužů z menšin, tj. černí a hispánští, tvoří přibližně 30 procent populace amerických mužů, ale skoro 60 procent mužských vězňů. Takovýto nepoměr je přímým ukazatelem systémového rasismu, který je zakořeněný v americkém justičním systému.

Tak vysoká míra uvěznění nebývala v USA pravidlem vždy. V dobách před legislativou, „buďme na zločinnost tvrdí“, zavedenou v 70. a v 80. letech jak na federální úrovni, tak na úrovních jednotlivých států nebývala míra věznění v USA nijak odlišná od toho, jak je to kdekoliv jinde, tj. asi tak 100 na 100 000. Byla to rasistická hysterie obklopující epidemii používání „kokainu ve formě cracku“ v komunitách menšin, která rozpoutala tu tzv. „válku s drogami“ a v této eskalaci to odnesla spousta lidí, v první řadě z menšin, kteří byli odsouzeni a posláni do vězení.

Ta „válka s drogami“ byla však „válkou pomocí drog“ proti barevným lidem v USA. Bylo už zadokumentováno, jak to byly síly patřící k americké vládě, které zařizovaly příliv škodlivých drog do menšinových komunit, což pak vedlo k nárůstům míry závislosti. Spolu s tím, jak nedávno vyšlo najevo, dostávali uživatelé z řad bílé komunity daleko méně přísné tresty. Ta „válka s drogami“ v podstatě způsobila, že v menšinových komunitách došlo ke kriminalizaci ohromné části menšinové mládeže, což přivodilo jev masového věznění a jejich celoživotní stigmatizace. Místo aby se menšinám nabízely příležitosti pracovat, přiměřená zdravotní péče a vzdělání, tak jim dávali roky za mřížemi.

Americký justiční systém pobízí k dohodě o přiznání viny, takže mnozí nevinní lidé pak přijímají tresty vězení výměnou, aby nebili stíháni za daleko závažnější zločiny. Aby to bylo ještě horší, mnozí obvinění ze zločinů jsou držení ve vězení po velmi dlouhou dobu už před soudním procesem, jelikož nemohou sehnat na kauci. K tomu ještě dostává řada lidí dlouhé tresty vězení i za drobné přečiny. Existuje spousta případů vězňů, kteří si odpykávají desítky let dlouhé tresty nebo dokonce i doživotní vězení za pouhé kradení v obchodě. V USA byla velká spousta věznic zprivatizována, čímž tedy vznikají pobídky k hromadění vězňů kvůli zisku.

Během střetů obklopujících největší protesty hnutí, Na černých životech záleží, byly tucty lidí uvězněny a mnoho jich policie zranila. /Reuters

Americká vězení jsou známa jako „školy pro zločince.“ Vězni jsou tam vystaveni fyzickému i duševnímu týrání. Vězni jsou na velmi dlouhou dobu zavíráni na samotku i za ty nejdrobnější přestupky. Takovéto postupy jsou podle Mandelových předpisů od OSN považovány za psychologické mučení. V každém okamžiku je v samovazbě přibližně asi 80 000 vězňů. V amerických vězeních je také běžná nucená práce, při níž se s vězni nezachází o nic lépe než s otroky. Ve skutečnosti ale 13. dodatek k americké ústavě v amerických trestních institucích otroctví praktikovat dovoluje.

Vězni, když už jsou z vězení propuštěni, tak je pro ně stejně nesmírně obtížné sehnat nějakou práci, bydlení, zdravotní péči nebo přístup ke vzdělání, jelikož už nejsou kvalifikováni pro poskytování nějaké pomoci. To pak vede k vysoké míře recidivy. Výsledkem toho je rozbíjení komunit a rodin a úpadek do chudoby a zločinnosti. Kvůli tomu rozvratu komunit a rodin, jaký přivodilo masové věznění, se mezi barevnými lidmi svobodné matky stávají normou a miliony dětí byly umístěny do náhradní péče.

Americký justiční systém donekonečna prodlužuje tu vysokou míru rasové a etnické nerovnosti v americké společnosti a má zvláště ničivé účinky na barevné komunity. Masové věznění barevných lidí vede k rozkladu komunit a rodin. Tím přelévá chudé, převážně lidi z menšin do zprivatizovaného zisk vynášejícího trestního systému zvaného „vězeňsko-průmyslový komplex“ a o tom množství nezaslouženě do vězení uvržené mládeže se říká, že jsou „ve vězeňské škole.“ Těmi nerovnostmi v americkém justičním systému už byly zničeny miliony životů, což se kombinuje s tím, že ti z vězení propuštění jsou zbaveni možnosti sehnat práci, bydlení, zdravotní péči a vzdělání potřebné k bezpečnému a produktivnímu životu. Ten zkorumpovaný americký justiční systém a politika masového věznění vede k hrubému porušování lidských práv, které by měli odsuzovat všichni spravedlnost milující lidé.

Dennis Etler