Vůdci bloku BRICS přijali v úterý na 12. on-line summitu BRICS pod předsednictvím Ruska smířlivý tón. Poselství v projevech od všech pěti členských zemí – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – bylo chmurné, ale nadějné, ujišťující o potřebě přijmout rozhodnější skupinové akce v bitvě proti COVID-19. (Foto: Wikimedia)

Ovšem jak přesně by národy BRICS mohly ty kolektivní akce provést, už tolik jasné není.

Už jsme viděli brazilského prezidenta Jair Bolsonara, jak se pokouší existenci a závažnost pandemie s devastujícím účinkem popírat. Na druhou stranu Čína identifikovala, publikovala a mobilizovala během celonárodního lockdownu k vymýcení viru rekordní rychlostí všechny zdroje. To jsou dvě nesmírně odlišné reakce na stejný problém.

Samozřejmě, že BRICS zdaleka není homogenní blok. Ekonomické a politické trajektorie těch pěti zemí se opravdu rozchází. Navíc je tu problém pandemie a složitých opatření veřejného zdravotnictví a v ekonomice, která jsou v každé zemi jiná.

Tak jak BRICS sdružit ke společnému boji s takovými problémy? Mohlo by spojení BRICS při boji se společným nepřítelem – virem – vést k silnějšímu poutu a vyšší úrovni spolupráce mezi těmito pěti zeměmi?

Spolupráce v chmurných časech

BRICS se jako kolektiv potýkají s devastujícími domácími ekonomickými a sociálními problémy. To činí zapojení do globálních iniciativ, které nemají okamžitý účinek na domácí problémy, ještě obtížnější.

Jižní Afrika je teď ekonomicky i sociálně nejvíce COVID-19 postiženou zemí Afriky. Dopad na společnost se ještě zhoršuje nárůstem násilností a zločinnosti i nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí 2020 o 30 procent. Takové sociální tlaky, s nimiž se země potýká, brání jejím vůdcům, aby významně přispěli ke společné reakci BRICS na COVID-19.

V Brazílii má Bolsonarova vláda potíže poradit si jen se svými domácími problémy. Sítě hnutí a aktivistů nastoupily tam, kde se vládě nedaří, aby organizovali dodávky potravin a potřeby zdravotní péče.

Globálně je Brazílie druhou tímto virem nejpostiženější zemí a potýká se s krizí veřejného zdraví. Tato země trpí i v sociální oblasti tím, co někteří označují za „apokalypsu pracovních míst,“ jelikož ztráta zaměstnání v prvním pololetí 2020 postihla 1,2 milionu lidí.

Co se týče Ruska, Indie a Číny, ač tam není situace až tak chmurná jako v Jižní Africe a v Brazílii, tak se pořád potýkají s „následnými otřesy“ po pandemii.

V celé historii smlouvy BRICS, nikdy nebyly pro všech pět zemí časy tak nepříznivé pro přesměrování zdrojů na kolektivní akci. 

Upírání zraků k horizontu

V nadcházejících měsících je prvořadé přijmout konkrétní kroky ke globální koordinaci testovacích souprav, PPE, pohybů lidí a nakonec vakcín.

Po úterním summitu je jednou z hlavních oblastí, na které se BRICS dohodly spolupracovat vývoj vakcín. Pro začátek musí Centrum pro výzkum a vývoj vakcín BRICS, které bylo dohodnuto před dvěma lety na summitu v Johannesburgu, přijmout nové postupy, aby mohlo poskytovat hmatatelné výsledky.

Ovšem snad nejpřínosnějším přínosem zemi BRICS k vytažení globální ekonomiky z této ekonomické propasti je zahájení přestavby globálních dodavatelských řetězců.

Země BRICS mohou aktivní prací na reintegraci produkčních sítí a zvýšení otevřenosti mezinárodního obchodu mobilizovat svou populaci představující souhrnně 40 procent lidí světa, 4 biliony $ rezerv a více než 17 procentní podíl na globálním trhu. Globální dodavatelské řetězce mají rovněž důležitý dopad na tvorbu pracovních míst, která je pro ekonomické zotavení po pandemii klíčová.

Vzájemné investice a podpora budování těchto hodnotových řetězců mezi zeměmi BRICS přinese dvojí prospěch, jednak posílí globální ekonomiku, a jednak posílí tyto sítě mezi zeměmi BRICS.

Jedním z takových příkladů je Jižní Afrikou plánované spuštění Africké kontinentální oblasti volného obchodu od ledna 2021, do které se vkládají naděje, že pomůže zmírnit některé ekonomické nedostatky a povzbudit investice do Afriky z BRICS i z celého světa.

Prostě udržení prostředí otevřeného obchodu a investic je v nadcházejících měsících kriticky důležité, ač to nejhorší je pandemie.

Nakonec zřízení současné investiční sítě může do budoucna pomoci ekonomický růst vtělit do zemí BRICS. Neformální instituce a nově se vynořující mocnosti by pořád mohly být schopny globální ekonomiku vyvést z pandemie tak, že ony z ní vyjdou ještě silnější.

Alessandro Golombiewski

Redakční poznámka: Alessandro Golombiewski Teixeira je jedním z tisíců do země získaných talentů, uznávaný profesor veřejné politiky na Tsinghua University na Fakultě veřejné politiky a managementu a profesorem mezinárodního obchodu na Schwarzman College v Tsinghua. Je bývalý zvláštním ekonomickým poradcem brazilského prezidenta, bývalým ministrem turistiky a ministrem rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu Brazílie. Rovněž býval i prezidentem Světové investiční asociace WAIPA.