Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek v noci pověřil americké ozbrojené síly útokem na údajné pro-íránské milice ve Východní Sýrii, což znamená první větší mezinárodní útok jeho země od inaugurace minulý měsíc. (Foto: Youtube)

Rovněž k tomu dochází v souvislosti s tím, jak Washington signalizuje svou ochotu obnovit s Teheránem rozhovory o revitalizaci Společného komplexního akčního plánu (JCPOA). Tento dramatický vývoj vysílá velmi silné poselství Íránu a Sýrii. Biden se předvádí, že on nebude na Írán „měkký“ a že od nich chce, aby se v rámci mírového procesu stáhli ze Sýrie. Rovněž do toho zahrnuje i několik politických záležitostí doma.

Íránské ozbrojené síly a jejich spojenci jsou v Sýrii na žádost její demokraticky zvolené a legitimní vlády, aby pomáhaly Syrské arabské armádě (SAA) s antiteroristickým tažením. Poslední americký krok tudíž s sebou nese riziko ohrožení syrských protiteroristických úspěchů z posledních let, ale o to částečně také šlo. Konec konců Damašek, Teherán a dokonce i Moskva v minulosti Washington obviňovaly z podpory tamních teroristických sil, aby Sýrii dotlačili do jednostranných politických ústupků, aby tak nakopli zahájení uvázlého mírového procesu.

Jedním z takových ústupků v předchozích požadavcích bylo, že íránské síly a jejich spojenci se z Arabské republiky stáhnout. USA a jejich izraelský spojenec je považují jen za destabilizující sílu a mají obavy, aby až ta válka nakonec skončí, ze syrského území nezahájili útok proti Židovskému státu. Obě země, ale zvláště Izrael, se uchýlily k vojenské síle, čímž naprosto porušily mezinárodní právo, jen aby je donutily odejít. Rusko tyto akce kritizovalo, že jsou jimi odpovědní za destabilizaci situace v této zemi. Nicméně v přísném souladu se svým čistě antiteroristickým vojenským mandátem, nikdy neintervenovalo, aby je zastavilo.

Během těch let panovaly věrohodné obavy, že Rusko by se mohlo na syrské obloze dostat do nebezpečného střetu s Izraelem a s USA, kvůli čemuž uzavírali různé vzájemné tzv. „de-konfliktní“ dohody, aby se takovému scénáři vyhnuli. Rusko vysílá čtyři až pět minut před vojenskou akcí varování, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. USA a Izrael však každopádně musí okamžitě se svým ilegálními nevyprovokovanými agresemi proti Sýrii skončit, jinak riskují eskalaci tamního napětí za mez, od které není návratu. Bohužel ale nikdo z nich to neudělá, jelikož oba chtějí, aby Írán a jeho spojenci ze země odešli.

Bidenova motivace je ale i o něco širší, jelikož je také doma pod tlakem, aby se předvedl, že není na Írán „měkota“, když domácí opozice tvrdila, že aby Islámskou republiku přiměl k jednání o JCPOA, tak je nejspíš ochoten ohrozit národně bezpečnostní zájmy. Tak tím zároveň zabil dvě mouchy jednou ranou, když jim ukázal, že jejich obavy jsou neodůvodněné, jelikož velice hrdě pokračuje v politice svého předchůdce, který se snažil íránské síly a jejich spojence dostat ze Sýrie násilně. Když je to ale tak, pak může být nezamýšleným výsledkem takového kroku to, že pro Írán bude vyjednávání s USA obtížnější než kdy jindy.

Írán plánuje v červnu uspořádat prezidentské volby a jejich vládnoucí „reformisté“ (pro které je v zahraničních médiích populární označení „umírnění“) jsou pod tlakem „zásadových“ (též v zahraničí známých jako „konzervativci“). V zemi už vládní zájem o návrat k rozhovorům vyvolává určité domácí kontroverze kvůli jejich nenávisti k americkému nepříteli vzniklé poté, co je prezident Trump ponížil stažením se z jaderné dohody. „Reformisté“ tedy už po posledním útoku na jejich spojence v Sýrii nemusí mít zájem o rozhovory s USA z důvodů domácích politických kalkulací dříve než po červnových volbách.

Co se týče Sýrie, ta je opět pod tlakem, aby se rozhodla o statutu íránských ozbrojených sil a jejich spojenců po porážce ISIL v zemi. Damašek má naprosté zákonné právo zachovat tam jejich přítomnost, aby ty skupiny odstrašil od návratu, ale udělá-li to, riskuje v budoucnu více amerických a izraelských útoků. Sýrie je teď v čím dál nebezpečnějším dilematu, v němž se musí rozhodovat, stojí-li to za to, držet si své spojenecké síly v zemi, ale riskovat více útoků, nebo zda by měla požadovat jejich důstojné, ale postupné stahování spolu s rizikem, nového vzepětí terorismu ISIL.

Andrew Korybko