Argentina odtajní nacistické archivy. Utekl tam i Hitler?

Argentinský prezident Javier Milei nařídil úplné odtajnění tajných vládních spisů týkajících se nacistů, kteří po druhé světové válce uprchli do Argentiny, a také archivů z dob vojenské diktatury. (Foto: NA / RS / ONA)
Příslib zveřejnění následuje širší celosvětový trend směřující k transparentnosti, včetně nedávného zveřejnění dlouho utajovaných spisů souvisejících s atentátem na prezidenta Johna F. Kennedyho americkou vládou – dokumentů, které byly po desetiletí veřejnosti utajovány s odvoláním na národní bezpečnost.
V souvislosti se zprávami o útěku 5 000 nacistů do Jižní Ameriky – včetně nejvyšších odsouzených válečných zločinců, jako byli Adolf Eichmann a Josef Mengele – si však někteří kladou ještě výbušnější otázku: přežil válku a uprchl do Argentiny sám Hitler?
Šéf kabinetu Guillermo Francos potvrdil, že Mileiův příkaz, vydaný po setkání s americkým senátorem Stevem Dainesem, se vztahuje na všechny dokumenty týkající se nacismu napříč státními úřady, včetně spisů ministerstva obrany a finančních záznamů, které byly dlouho zahaleny tajemstvím.
„Prezident Milei nařídil zveřejnění a odtajnění archivů,“ uvedl Francos. „Tyto spisy se týkají nacistů, kteří hledali útočiště v Argentině a byli po mnoho let chráněni. Jedná se o historické dokumenty, které by měly být přístupné veřejnosti.“
„Prezident Milei nařídil zveřejnění a odtajnění archivů,“ řekl Francos. „Tyto spisy se týkají nacistů, kteří hledali útočiště v Argentině a byli po mnoho let chráněni. Jedná se o historické dokumenty, které by měly být přístupné veřejnosti.“
„Neexistuje žádný důvod, proč tyto informace nadále chránit,“ dodal. „Jsou to archivy části argentinské historie a musí být veřejné.“
Tento krok také oživuje dlouholeté tvrzení – odmítané mainstreamovými historiky, ale ne všemi – že Adolf Hitler nezemřel v roce 1945 v Berlíně, ale uprchl přes Španělsko a nakonec dožil pod ochranou v Jižní Americe.
Historici zdokumentovali útěk vysoce postavených nacistů do Argentiny – Eichmann byl dopaden izraelskými agenty Mossadu v Buenos Aires v roce 1960; Mengele zemřel o desítky let později pod falešnou identitou v Brazílii.
Proč by tedy stejná síť, která je chránila, nechránila také Hitlera?
Na tuto otázku se snaží odpovědět argentinský novinář a spisovatel Abel Basti.
V knihách jako Hitler v exilu a Hitler v Argentině Basti tvrdí, že Hitler unikl tunelem pod Berlínem na letiště Tempelhof, uprchl do Španělska a pak se ponorkou dostal do Argentiny, kde žil s podporou SS a pomocí sympatizujících německých přistěhovalců.
Cituje odtajněné zprávy FBI, údajná pozorování v Patagonii a fotografie, které podle něj ukazují Hitlera se známými nacistickými sympatizanty v Argentině.
Hotel Eden v La Faldě – horké místo nacistických aktivit v polovině 20. století – je středem mnoha těchto tvrzení.
Basti se domnívá, že Hitler zde pobýval s Walterem a Idou Eichornovými, známými nacistickými stoupenci, kteří tento objekt provozovali.
Americké zpravodajské spisy z té doby obsahují desítky neověřených tipů na pozorování Hitlera po celé Jižní Americe.
Mileiův příkaz k odtajnění nyní možná umožní badatelům – a skeptikům – projít tyto spisy z první ruky.
V rámci série blogů Národního archivu nazvané „Hon na Hitlera“ se dvě zprávy FBI zveřejněné v roce 2015 vracejí k záhadným zvěstem z roku 1945, které naznačují, že Hitler uprchl do Argentiny.
Jedna zpráva, zaslaná z Buenos Aires 14. července 1945, tvrdila, že „neznámý spolehlivý zdroj“ uvedl, že „Hitler byl vyloděn v Argentině přibližně 20. června, že jeho obličej byl znetvořen“ a že se ho major argentinské armády chystá doprovodit do „tajného úkrytu na území Chaca“.
Zpráva dodává: „Všechny zvěsti se vyšetřují.“
Druhý dokument ze 14. srpna od FBI v Los Angeles vyprávěl o tvrzení hollywoodského herce, který uvedl, že mu jeden muž v klubu řekl, že má „obrovský problém, který ho trápí“.
Tento muž údajně řekl, že „byl jedním ze čtyř mužů, kteří se setkali s Hitlerem a jeho partou, když se dva a půl týdne po pádu Berlína vylodili z ponorek v Argentině“.
Oba dokumenty se objevují v knize „Hunting Hitler Part VII: The search continues June-September 1945“, jejímž autorem je historik Národního archivu Greg Bradsher.
Stojí za zmínku, že Argentina nebyla jediná, kdo poskytoval útočiště nacistickým představitelům.
Vláda Spojených států po válce v rámci tajného programu známého jako Operace Paperclip propašovala do země více než 1 600 německých vědců, inženýrů a techniků.
Mnozí z nich měli přímé vazby na nacistický režim a někteří byli spojováni s válečnými zločiny.
Jedním z nejznámějších rekrutů Paperclip byl Wernher von Braun, bývalý důstojník SS a architekt nacistického raketového programu V-2, který se později stal vedoucí osobností programu Apollo v NASA.
Americké zpravodajské služby vyčistily jejich záznamy a daly jim nový život v amerických institucích výzkumu, vojenského vývoje a kosmického výzkumu.
Pokud byly Spojené státy ochotny přehlížet nacistická zvěrstva ve jménu národního zájmu, nabízí se otázka: kolik dalších zemí postupovalo stejně – a jaké informace dosud nebyly odhaleny?
Kritici tvrdí, že toto oznámení je pouhým politickým divadlem.
Libertariánská vláda již propustila mnoho archivářů a zaměstnanců, kteří by se o vydání starali.
„Tak kdo to bude dělat?“ ptali se opoziční zákonodárci.
„Oznámení je čistá demagogie,“ uvedl jeden z místních deníků.
Milei to oznámil minulý týden v Argentině na Národní den paměti, pravdy a spravedlnosti – svátek připomínající začátek vojenské diktatury v zemi v letech 1976-1983.
Jeho administrativa rovněž přislíbila odtajnění zpravodajských spisů z této éry s tím, že „vyprávění celého příběhu je klíčovým úkolem“.
Nejzávažnější odhalení se však možná netýkají argentinské diktatury, ale toho, co a kdy země věděla o jedné z nejtemnějších kapitol světových dějin.
Historici hlavního proudu, jako je Richard J. Evans, odmítají teorii Hitlerova útěku jako fikci.
Poukazují na forenzní důkazy, jako jsou Hitlerovy zubní pozůstatky, které se shodují s jeho známými záznamy a které v roce 2018 potvrdil tým vedený Francouzi zkoumající sovětské archivy.
Přesto zůstávají otázky.
Proč americké zpravodajské služby po desetiletí utajovaly tisíce stran záznamů o pozorování a vyšetřováních souvisejících s nacisty?
Proč Argentina poskytla bezpečné útočiště tolika odsouzeným válečným zločincům?
A proč i po téměř 80 letech zůstává celý příběh uzamčen ve vládních trezorech?
Zda zveřejnění argentinských nacistických spisů konečně ukončí teorii o útěku nebo jí vdechne nový život, se teprve uvidí.
Poprvé po desetiletích však spisy možná konečně spatří denní světlo.
A pokud Milei splní svůj slib, svět možná zjistí, jak hluboko králičí nora sahá.