Tak Bezpečnostní informační služba* (BIS) se v listopadu 2019 konečně odhodlala zveřejnit neutajovanou verzi své Výroční zprávy za rok 2018. (Foto: Wikipedia)

BIS žádnou neutajovanou verzi vytvářet nemusí, ale když už se k tomu její vedoucí pracovníci rozhodli, tak by svou neutajovanou zprávu měli publikovat dostatečně včasně, a nikoli s téměř ročním zpožděním. Se stejným zpožděním vydalo svou zprávu také Vojenské zpravodajství *, neboť se z přirozených důvodů jedná o ustálenou synchronizaci obou služeb v této aktivitě.

Pokud si v souvislosti s výše uvedeným zpožděním uvědomíme, že neutajovaná verze vychází z verze utajované, která je obsáhlejší a je logicky vytvářena jako první, tak vzniká otázka, kdy byla utajovaná verze Výroční zprávy BIS za rok 2018 předána oprávněným adresátům, tedy vládě ČR a prezidentovi ČR . Jsou jen dvě možné odpovědi, avšak obě vypovídají o neschopnosti BIS.

První možnou odpovědí je, že utajovaná verze byla vládě a prezidentovi předána někdy v první polovině roku 2019. Ale pak je nepochopitelné, proč BIS s neutajovanou verzí otálela další půlrok, případně i déle.  Druhou možnou odpovědí je, že BIS nebyla schopna předat vládě a prezidentovi utajovanou verzi své zprávy dříve než ve druhé polovině roku 2019, a proto se zpozdilo vypracování i verze určené pro veřejnost. Jenže pak to znamená, že BIS nezvládá své výstupy určené zákonným adresátům  poskytovat včas. Tím BIS porušuje jednu ze základních zásad zpravodajské činnosti (podrobněji viz produkt 21007 „ Zásady zpravodajské činnosti“, kde komunita EXANPRO popisuje 13 zásad neboli principů zpravodajské práce). Nabízí se otázka, co dělají příslušníci BIS nyní na konci listopadu 2019, konkrétně, zdali již shromažďují podklady pro Výroční zprávu za rok 2019 tak, aby ji dokázali dokončit včas a bez zbytečných prodlev. Je zajímavé, že české vládě ani poslancům ze Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS tato opakující se neschopnost dané služby nevadí.   

Utajovaná verze výroční zprávy za příslušný rok by měla být zákonným adresátům předána nejpozději do konce třetího měsíce následujícího roku (má-li poskytnout včasné informace). A pokud chce zpravodajská služba * vytvořit pro širokou veřejnost neutajovanou verzi své výroční zprávy, pak by ji měla uvolnit nejpozději do poloviny následujícího roku.

Úplně nejlepším způsobem, jak každoročně prezentovat činnost vlastních zpravodajských služeb před veřejností je uspořádání ústního brífinku * přístupného pro novináře (ústní brífink je vhodné doplnit digitální prezentací). Hlavním organizátorem brífinku by měl být nejvyšší výkonný politik v zemi. V České republice je to tedy předseda vlády, jenž předsedá členům vládního kabinetu, který jako celek zpravodajské služby ČR úkoluje a řídí. Tím by premiér předvedl svůj přehled a prokázal by, že vláda pod jeho řízením o výkon zpravodajských služeb dbá (více k tomuto tématu viz produkt 12031 „ Břemeno českých zpravodajských služeb v podobě výročních zpráv“).

Premiér, který usiluje o svou odbornou způsobilost a o její zdokonalování a který oplývá národním cítěním, by se tohoto úkolu hrdě zhostil. Jenže v současném českém prostředí vystupují do popředí dva problémy: Zaprvé je to problém v tom, že premiér Andrej Babiš už dříve odhalil, že vlastně ani neví, kdo a jak tyto služby úkoluje a řídí (viz  produkt 12032), což svým vystoupením potvrdila také ministryně Jana Maláčová (viz  produkt 12057). A zadruhé je to bázeň výkonných politiků, která jim brání v tom, aby oni sami prezentovali něco, o čemž vědí, že obsah toho něčeho není úplně v pořádku. Tímto se dostáváme k obsahu neutajované Výroční zprávy BIS za rok 2018.

Rozbor obsahu výroční zprávy české kontrazpravodajské služby * je předmětem připravovaných produktů. Pro začátek zmíníme, že  obsah zprávy je špatný ve dvou rovinách:

První rovina nedostatků se vztahuje k odborné způsobilosti zpravodajského personálu, přesněji ke zpravodajským analytikům *, kteří vždy nesou hlavní podíl na jakémkoli zpravodajském výstupu *, jenž je šířen mimo zpravodajskou organizaci *. Po odborné stránce zpráva obsahuje celou řadu chyb a nepřesností. Jako ukázku odborných chyb načrtneme dva příklady převedené do jinotajů. BIS tak například tvrdí, že  „jablko je ovoce i zelenina dohromady“. V jiném příkladu BIS prohlašuje, že  „dřevo lze běžně sehnat na poušti“.

Poznámka:  Příklady uvedené v jinotaji jsou analytickou úlohou. Kdo správně přiřadí alespoň jeden jinotaj k odpovídajícímu textu ve zprávě BIS, získá zdarma tříměsíční přístup k veškerému obsahu na stránkách EXANPRO. Kdo správně přiřadí oba jinotaje, získá zdarma celoroční přístup. Existuje možnost, že pro oba jinotaje objevíte i jiný odpovídající text, než který byl primárně určen jako správný. Také v tomto případě je možné získat přístup na stránky EXANPRO podle výše uvedených pravidel. Své odpovědi můžete posílat na adresu  agentura@exanpro.cz do doby, než bude publikován produkt s řešením příslušné analytické úlohy.

Druhá rovina nedostatků se týká morálně volních vlastností zpravodajského personálu. Hodnota těchto vlastností určuje míru nezávislosti a nestrannosti tvůrců zpravodajského výstupu. Problém je v tom, že výstup BIS v podobě výroční zprávy je jednostranný (není tedy nestranný), protože pracovníci BIS si k hodnocení zvolili jen jednu stranu a druhou de facto popřeli. BIS tak vlastně tvrdí, že mezinárodní mír a bezpečné prostředí v Evropě ohrožují „jen“ Rusové a Číňané, o ostatních se BIS nezmiňuje, protože ti zřejmě tento mír hájí a nic destabilizujícího neprovádějí. Jenže každá mince má dvě strany, a to zvláště pro tu kontrazpravodajskou službu (často též obecně bezpečnostní služba *), která není vlastní službou některé ze světových velmocí, jež mají vlivem svých ambicí předurčeného protivníka (dnes častěji více protivníků).    

Na závěr úvodního hodnocení přikládáme odkaz na příklad brífinku k hodnocení zpravodajských služeb. Jelikož zpravodajské služby Spojených států amerických nevytvářejí neutajované výroční zprávy o své činnosti – v tomto případě „Kontrazpravodajská divize“, jež je jednou ze složek FBI * – odkazujeme na brífink o činnosti ruské „Federální bezpečnostní služby“ (FSB *), která je protějškem BIS. Z pohledu vedoucích představitelů BIS a některých českých politiků je tento odkaz ve smyslu „poznej svého nepřítele“. Ústní brífink provedl ruský prezident Vladimir Putin. Jeho vystoupení bylo zaznamenáno písemnou formou a přeloženo do českého jazyka. Tučným písmem jsou zvýrazněny faktické informace * spojené s terorismem * (počet trestných činů včetně zmařených činů) a činnost cizích zpravodajských služeb (počet odhalených a „zastavených“ cizích zpravodajských důstojníků a počet spolupracujících agentů). Takovéto faktické informace ve zprávě BIS chybí. Brífink je zaznamenán v produktu 12060 „ Ukázkový příklad veřejného výročního výstupu o činnosti zpravodajské služby: Výsledky činnosti ruské FSB za rok 2017“.

Zdroj: exanpro.cz