Člověk v dnešní době tráví v přírodě stále méně času. Nedostatek čerstvého vzduchu, slunce či samotné přírody můžeme pocítit až v dospělosti ve formě psychických problémů. (Foto: Pixely)

Jedna z prvních epidemiologických studií, které dokazují souvislost mezi menším kontaktem s přírodou v dětství a duševním zdravím v dospělosti, nedávno přinesla odpovědi, které však lidi moc nepotěší. Výsledky hovořily jasně.

Zkušenosti z dětství jsou spojeny s pocity nervozity a deprese v dospělosti, což znamená, že žádný nebo velmi krátký pobyt v přírodě během dospívání má velmi špatný dopad na člověka.

Výzkumníci z Barcelona Institute for Global Health shromážděny údaje od téměř 3 600 osob ze čtyř různých evropských zemí na to, aby mohli dojít ke svým závěrům.

Koordinátorka studie, Wilma Zijlema, tak poukazuje na důležitost zelených a modrých prostor (půda a voda) a to nejen kvůli správnému postoji k hodnotám přírody nebo také pro zdravý psychický stav v dospělosti.

Výsledky této studie potvrzují i další, jako například  studie v Dánsku, která zjistila, že lidé, kteří žijí v oblastech s nižším procentem zeleně mají vyšší riziko psychických poruch v dospělosti.

Další studie, která byla provedena ve Spojených státech našla také spojení mezi přírodou, dětstvím a nižším rizikem symptomů deprese v dospělosti.

Dokonce  studie, která byla publikována loni a napsal ji jeden z výzkumníků, který pracoval i na nejnovější studii zjistil, že pokud dítě žije na místě, kde je obklopené přírodou, souvisí tento stav i se strukturálními změnami v mozku vyvíjejícího se dítěte.

"Je to jen druh hypotézy," vyjádřil se pro Inverse Mark Nieuwenhujsen, který studii provedl.

"Myslím, že důvodem je zejména to, že naše mozky jsou stále spojeny se způsobem života, který lidé žili někdy v minulosti na savanách nebo v džunglích. Je to totiž jen několik posledních stovek let, kdy jsme se přestěhovali do měst. Naše mozky na to nejsou zcela přizpůsobeny a vytvářejí určitý druh stresu."

Nejnovější studie, kterou provedli výzkumníci z Barcelony fungovala zcela běžně, jakož i většina jiných studií. Její účastníci odpověděli na otázky týkající se dětství, jako například to, zda se hrávali v parku nebo trávili čas někde v přírodě. Rovněž byli účastníci požádáni, aby si během následujícího měsíce provedli psychologický test určující pocit nervozity, deprese a únavy.

Výsledky potvrdily to, co výzkumníci očekávali. Účastníci, kteří měli výsledky v testech duševního zdraví níže, měli v dětství méně kontaktu s přírodou. Výsledky dokonce neovlivnil ani fakt, že jako dospělí trávili v přírodě mnohem více času. Navíc většina těchto účastníků nekladla velký význam přírodě.

Samozřejmě, tento výzkum je zcela omezen a nemusí přinést stoprocentní výsledky. Jak sami výzkumníci potvrdili, někteří účastníci mohli být zaujatí nebo si nemuseli přesně pamatovat vše ze svého dětství.

Jinak řečeno, existují přesvědčivé důkazy o tom, že způsob, jakým žijeme, není pro nás úplně nejlepší. Parky, zelené plochy či nějaké jiné řešení, které by dostali přírodu do uměle vytvořených míst, jsou pro duševní zdraví budoucích generací velmi potřebné. V současné době žije totiž až 73% Evropanů v městských oblastech. Odhaduje se, že do roku 2050 to bude až 80%. Toto číslo je dostatečně alarmující na to, aby se začalo něco dít.

Zdroj:  sciencealert.com