Mimozemšťané existují a proč někteří nevěří výstupu Američanů na Měsíci? Šéf Roskosmosu odpovídá
11. August 2020 Redakce AC24 Ze světa 17268 2
Nevíra mnoha lidí výstupu Američanů na Měsíc v 60. – 70. letech minulého století souvisí se ztrátou USA technických kompetencí v dané sféře, prohlásil generální ředitel agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. (Foto: Pixabay)

 
 
loading...
 

„Z čeho vzniká tato nedůvěra? Myslím, že kvůli tomu, že je obtížné si dnes představit, proč USA vyvíjejí a dosud nepostavily a neotestovaly raketu super těžké třídy SLS, dosud nedokázaly postavit loď Orion,“ řekl Rogozin v přenosu televize Mir 24.

USA uskutečnily v 60. – 70. letech minulého století šest výstupů na Měsíc, na jeho povrch vstoupilo 12 lidí.

„Mnozí si proto kladou otázku, proč to Američané dokázali v šedesátých letech, uskutečnili několik misí, ale dnes na vyšší, super vysoké technologické úrovni to nemohou zopakovat… Mám na tuto otázku odpověď. Chci říct, že jsme rovněž ztratili jisté kompetence, nejen Američané,“ dodal šéf Roskosmosu.

„Musí existovat nějaké mimozemské formy života,“ uvedl šéf Roscosmos Dmitrij Rogozin.

„Nepochybuji o tom, že existují. Vesmír je prakticky neomezený a lze předpokládat, že podmínky, které se na naší planetě vyskytly, se musely někde v tomto neomezeném prostoru opakovat,“ řekl Rogozin dále v rozhovoru pro televizní kanál Mir 24.

Zdroj: interfax.com

 
 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


EP
Eduard Piovarči
11. August 2020

Jo mimoni možno existujú ale celkom určite nemajú základne na Mesiaci ako to tvrdili americkí astronauti a ako to údajne aj nafotografovali nad jeho povrchom.

Problémom nie sú technológioe ale radiácia a bombardovanie povrchu mesiaca gama časticami nielen zo Slnka ale vysokoenergetické gamazáblesky z vesmíru o ktorých sa počas výprav na MEsiac moc nevedelo Obsaervatórium SWIFT presne zazanamenáva a registruje gamazáblesky až od 20. novembra 2004

Napríklad častice Gama zo zdroja GRB 190114C z roku 2019 boli na energii  až BILIÓN elektrónvoltov, koľko energie musel mať záblesk supernovy z roku 2010, ktorý SVIFT vyradil z prevádzky? Ako by takouto udalosťou boli zasiahnutý Astronauti mimo ochranný dáždnik magnetického poľa zeme?

Tak sa na to pozrime ešte aj z tejto strany GRB záblesky sú veľmi frekventované. Teleskopy zachytia 1 záblesk denne. Ale sleduje len určitý výsek oblohy Fotóny najsilnejšieho záblesku mali energiu až bilión elektrónvoltov. GBR 130427A energia fotónov na 94 miliardách elektónvoltov.

Podle NASA má žiarenie Gama na povrchu Mesiaca energiu vyššiu než jedna miliarda voltů elektronů. 

Sila častíc vo Van Allenových pásoch dosahuje 100 miliónov elektronvoltov. A najsilnejšia doteraz nameraná energia Gama záblesku bola teda až na BILIÓNE elektrovoltov!! A toto fungovalo aj počas mesačných expedícií. Len vtedy sa vedelo o gama zábleskoch ovela menej, rozhodne nie toľko koľko dnes. Sfift meria sili Gama žiarenia na obežnej dráhe 600 km nad zemou teda chytá častice ktoré sa dostávajú cez magnetosféru Zeme. Denne bude týchto vzplanutí iste viac observatórium Svift zachytí a monitoruje len určitú časť oblohy.

Záblesky gama prichádzajúce z vesmíru objavili americké vojenské družice Vela až v roku 1967 67 rokov po Villardovi objaviteľovi žiarenia Gama, ako neplánovaný produkt sledovania sovietskej jadrovej aktivity v časoch studenej vojny. Ale to už bežal program Apollo v plnom prúde a keď po niekoľkých rokoch dostali výsledky vojenských výskumov do rúk astronómovia, začali tieto záhadné lúče spájať s udalosťami, pri ktorých sa uvoľní veľké množstvo energie. 

 

Všimnite si to veľadôležité že výsledky dostali astronómovia do rúk až niekoľko rokov po tom čo to USA armáda zistila. Predpokladám však že to NASA vedela hneď a teda museli vedieť už vtedy aké riziko hrozí astronautom ktorí by bez tienenia leteli na Mesiac!! A Apollo nemalo žiadne tienenie okrem nádrží s palivom:-) Ale keďže sa radiácia v kozme šíri izotropne nie je možné ho odtieniť nádržami paliva nasmerovanými k Slnku. Ani slnečné búrky sa vtedy nedali predvídať a počas expedícii Apolo odznelo celkem 1455 malých solárnych búrok

Trumpův poradce pro vědu a techniku zpochybnil přistání na Měsíci!!

Nově jmenovaným poradcem pro vědu a techniku v administrativě nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa je universitní profesor David Gelernter na Yale. Ten na sebe přilákal minulý týden palbu kritiky při exkluzivním rozhovoru za kontroverzní výroky pro vědecký časopis Science Today .

David Gelernter si získal odpůrce již dříve díky své razantní kritice vůči vesmírné politice předchozí administrativy prezidenta Baracka Obamy, která chtěla v roce 2030 poslat člověka na Mars. Gelernter přilil olej do ohně, když v rozhovoru pro Science Today k tématu uvedl:

Jak bychom mohli zvládnout zorganizovat let na Mars s americkou posádkou v roce 2030, když jsme nikdy nedoletěli ani na Měsíc? Ten nápad je směšný, stejně tak jako Obamova administrativa, jestli můžu dodat… Přistání misí Apollo na Měsíci jsou tím největším podvodem v lidské historii… Není to poprvé, kdy profesor zaútočil na autenticitu hrdinského eposu o přistání Američanů na Měsíci . V jedné ze svých knih publikované v roce 2012 píše: V současné moderní době jsme nikdy nebyli mimo dosah magnetického pole naší Země. Je tu jen jediná výjimka, která patří 24 bytostem, které absolvovali lunární lety v misích programů Apollo. Ty proběhly během čtyř let v letech 1968 až 1972. Jiné vesmírné lety (před tím i potom) se odehrávají na tzv. nízkém orbitu Země (LEO – Low Earth Orbit) nebo níže. I mezinárodní vesmírná stanice ISS operuje v oblasti LEO.

 

Proč tomu tak je? Je to proto, že vzdálenosti od Země větší něž je LEO, by vedly k dřívějšímu poškození elektroniky pod vlivem zvýšené úrovně vesmírné radiace. Teprve na počátku současného tisíciletí NASA oznámila vážný zájem o řešení otázky škodlivosti radiačních Van Allenových pásů, které obklopují Zemi, na případné vesmírné cestovatele a jejich technické vybavení. To samo o sobě navozuje (řečnickou) otázku: A co jste dělali v 60. letech? Navzdory svým zvláštním prohlášením, je David Gelernter světově uznávaný vědec na poli počítačové techniky. Time Magazine jej v roce 2016 označil za jednoho ze 100 nejvlivnějších lidí 21. století. New York Times jej zase označilo za rockovou hvězdu počítačové vědy a jednoho z nejlepších počítačových vědců a vizionářů současnosti.

tento strihnutý záber. Rzhodne točili paralelne dve kamery pričom oficiálne mali astronauti na Mesiaci k dispozícii len jednu. Nie je aj toto zámerná práca Stanleya Kubricka? A veľmi dôvtipná:-) Musel vedieť že sa ne tieto zámerné kixy príde a že po ňom pôjdu. Preto ušiel z USA do Anglicka Tomuhle říká NASA "live video feed":

https://aragonit11.blogspot.com/2020/08/cvikla-ako-zazracny-vseliek-denisa.html

Original video (Spacecraft Films, leč NASA videa jsou Public Domain) zde: http://ulozto.cz/xhyELjA/apollo-17-fadi ... remony-wmv


00