Štěpán Cábelka: Vakcíny proti covid-19 vs. vakcíny proti chřipce. Co je dle databáze VAERS rizikovější?

Po očkování proti Covidu se hlásí 10-1000x krát více vedlejších účinků, než po očkování proti sezónní chřipce. A ne, není to dezinformace, je to solidní daty podepřená analýza, za kterou si stojím.

O vedlejších účincích vakcín proti Covidu se v mainstreamu moc nemluví. Vakcíny jsou přeci účinné a bezpečné. Oficiální vládní stránky (které však nebyly aktualizovány od ledna 2021…), přiznávají jen marginálie: reakci v místě vpichu, únavy, bolesti hlavy apod. To SUKL je výrazně sdílnější, viz vyčerpávající seznam nahlášených podezření na vedlejší účinky zde. Jenže ani tam nejsou tato podezření dána do souvislostí. Jak má laik vědět, jestli je např. 657 nahlášených zánětů lymfatických uzlin hodně nebo málo?

I zahraniční mainstreamové zdroje jsou v otázce vedlejších účinků poměrně skoupé. Např. CDC přiznává pouze anafylaktický šok, trombocytopenii, Guillan-Barrého syndrom, záněty srdce a osrdečníku a smrt.

Naopak alternativní, okrajová a bulvární média se zprávami o vedlejších účincích vakcín jen hemží, včetně těch, o kterých se ofiko mlčí. Píše se o neurologických onemocněních, infarktech, zánětech srdce a varlat, potratech, menstruačních obtížích, dokonce o mrtvě narozených dětech. Jenže tyhle zprávy jsou často velmi emotivní až poplašné, nemluvě o tom, že bývají bleskurychle dementovány armádou hyperaktivních fack-checkerů (např. zde, zde nebo zde). A jestli jsou tvrzení fackcheckerů oprávněná, už nikdo dál nezkoumá…

Pro běžného člověka je mimořádně obtížné se v tom orientovat. Pokud tedy vůbec chce, neboť je pohodlné žít v mentální bavlnce představy, že očkování proti Covidu jsou prostě jen další očkování. Něco jako očkování proti sezónní chřipce, na které řada lidí chodí rok co rok, aniž by to oni sami nebo společnost jako celek nějak zvlášť řešili. Tak proč to řešit teď za Covidu, ne? Kdyby s těmi vakcínami bylo něco v nepořádku, už by nám to odborníci dávno řekli, ne?

Jenže jak se říká, důvěřuj, ale prověřuj. Já jsem od přírody obezřetný: věřím jen statistice, kterou si sám zfalšu… ehm, chtěl jsem říct, spočítám. A tak jsem se rozhodl, že si dám tu práci, a vedlejší účinky vakcín proti Covidu s vedlejšími účinky vakcín proti sezónní chřipce rigorózně srovnám. Využil jsem k tomu americkou databázi VAERS, o které jsem obsáhle pojednal v samostatném článku (data jsem stáhl k 26.11.2021 odsud, přičemž nejzazší datum vakcinace bylo 23.11.2021).

A světe div se, ukázalo se, že vakcíny proti Covidu jsou opravdu zcela jiné kafe než jejich starší a léty prověření bratříčkové. Počty mnoha hlášených vedlejších účinků narostly deseti- až tisícinásobně!!!

Jak jsem k tomuto výsledku došel? Zkusím to podat polopatě, tak aby tomu rozuměly i babičky z Vysočiny.

Pro roky 2010-2020 a věkové kategorie 18-49 let, 50-64 let, a 65+ let jsem si dopočítal (z populačních dat zde a odhadů poměrné proočkovanosti zde), kolik každá věková kategorie v USA obdržela ten který rok dávek očkování proti sezónní chřipce. Počty dávek za všechny roky jsem sečetl, aby bylo srovnání robustnější (vyšší počty pozorování jsou důležité zejména pro málo četné vedlejší příznaky). Obdobně jsem dohledal počty aplikovaných dávek pro vakcíny proti Covidu, a to za období prosinec 2020 až 23.11.2021 (zdroj zde). Následující graf ukazuje srovnání počtů aplikovaných dávek očkování proti chřipce a Covidu pro všechny věkové kategorie—je vidět, že v součtu jsou chřipka i Covid, pokud jde o řád, plně srovnatelné, na chřipku se v součtu dokonce očkovalo více:

Se známými počty dávek pro obě kategorie vakcín jsem přistoupil k relativnímu porovnání počtů (hlášených) vedlejších účinků ve VAERSu u vakcín proti chřipce a vakcín proti Covidu. Protože databáze VAERS obsahuje takřka 13 tisíc kategorií vedlejších účinků odkazujících na medicínský slovník MedDRA, a protože v praxi jeden a tentýž účinek může být kategorizován různě, seskupil jsem podobné diagnózy do větších skupin. Např. pro infarkt jsem našel hned tři diagnózy, a to Acute myocardial infarction, Myocardial infarction a Silent myocardial infarction. Následující tabulka ukazuje počty hlášení týkajících se infarktu, a to jak v absolutních číslech, tak vztažené k milionu aplikovaných očkovacích dávek (poznámka pro pozorné čtenáře: součty absolutních počtů hlášení napříč věkovými kategoriemi neodpovídají poslednímu řádku Celkem, protože část hlášení nemá věk uveden):

Sloupec „Poměr“ je nejdůležitější. Získal jsem ho prostým vydělením počtu hlášení o infarktu na milión aplikovaných dávek vakcín proti Covidu analogickým počtem hlášení na milión dávek vakcín proti chřipce. Tento sloupec tedy udává, kolikrát je hlášení infarktu normalizované na počet dávek častější u vakcín proti Covidu než u vakcín proti sezónní chřipce. Vidíme, že v průměru 138,4 krát. Nevím jak vám, ale mně to přijde docela dost.

Infarkt

Kolikrát je hlášení infarktu vztažené k milionu dávek častější u vakcín proti Covidu než u vakcín proti sezónní chřipce? V průměru 138,4 krát. Mně to přijde docela dost.

Infarkt je ale jen jednou z mnoha diagnóz, pro kterou lze takový Poměr spočíst. Možností je takřka nepřeberně. Mě zajímaly především:

• lehčí a krátkodobé vedlejší účinky, zejména bolest, dýchací obtíže, úzkost, vyrážky nebo pocity pálení
• vážnější nespecifické zdravotní obtíže indikované příznakem ohrožení života, návštěvou pohotovosti, vyšetřením magnetickou rezonancí, hospitalizací či dokonce úmrtím
• známé těžké vedlejší účinky, které se sledují u vakcín dlouhodobě, zejména anafylaktický šok či Guillain-Barré syndrom (GBS)
• alternativou často diskutované, stejně jako mainstreamem ignorované vedlejší účinky, zejména neurodegenerativní nemoci, potraty, problémy s menstruací a problémy s mužským pohlavním ústrojím

Odpovídající Poměry přehledně ilustruje následující tabulka (prázdné buňky znamenají, že Poměr nebylo možno spočítat, protože jmenovatel — počty výskytů u chřipky — byl nulový):

Co nám tabulka říká? Že po očkování proti Covidu se děje něco úplně jiného než po očkování tradičními vakcínami proti sezónní chřipce. Hlášených vedlejších účinků v přepočtu na milion dávek je takřka u všech zkoumaných kategorií řádově více. Jedinou světlou výjimkou jsou návštěvy pohotovosti, kterých je u vakcín proti Covidu asi 10x méně (čím to je, těžko říct—jednou z hypotéz by mohlo být, že si lidé kvůli vážnosti vedlejších účinků rovnou volají záchranku). Výjimkou nejsou ani rozdíly o dva řády (infarkty, záněty srdce/osrdečníku, tromby, úmrtí a magnetická rezonance) či dokonce o tři řády (problémy s menstruací)!

Co se děje po očkování proti Covidu?

Po očkování proti Covidu se děje něco úplně jiného než po očkování tradičními vakcínami proti sezónní chřipce. Hlášených vedlejších účinků v přepočtu na milion dávek je takřka u všech zkoumaných kategorií řádově více. Výjimkou nejsou ani rozdíly o dva řády či dokonce o tři řády.

Poznámka: protože nemám medicínské vzdělání, jednotlivé kategorie účinků jsem definoval od oka. Nelze vyloučit, že někde jsem smíchal diagnózy, které nemají příliš společného, nebo jsem naopak opomněl něco důležitého, co do dané kategorie patří. Výčet detailní diagnóz zahrnutých do té které kategorie uvádím na konci článku. Pokud v mé kategorizaci někdo z medicínsky vzdělaných čtenářů najde závažnou chybu, budu rád, když mě na ní laskavě upozorní.

Diskuse

Co nám prezentované výsledky (ne)říkají?

Bylo by velmi jednoduché nadšeně zvolat: vidíte, já to tušil, ty vakcíny proti Covidu jsou fakt šílené patoky. Vláda, SUKL i CDC nám lžou, a všechno tají! My ale budeme střízlivější, a zkusíme se napřed kriticky zamyslet, čím by tyto výsledky mohly být způsobené.

Hypotéza č. 1: Vyšší výskyt hlášení takřka všech analyzovaných vedlejších účinků jde na vrub stimulovanému reportingu. Lidé i lékaři prostě za Covidu hlásí vedlejší účinky častěji a důsledněji.

Odpověď: Stimulovanému reportingu jsem se věnoval obšírně v minulém článku. I kdyby k němu přeci jen docházelo, těžko si představit, že by se díky němu objem hlášení navýšil o dva nebo tři řády.

Hypotéza č.2: Nárůsty hlášení zapříčiňuje odlišná demografická struktura ohlašovatelů. Na Covid se očkují hlavně starší ročníky, a ty mají nejen více zdravotních problému, ale jsou také lépe informované a tedy v hlášení svědomitější.

Odpověď: Demografické rozdíly mezi ohlašovateli u vakcín proti chřipce a vakcín proti Covidu existují, ale nejsou příliš významné. Navíc tím, že jsme srovnávali každou věkovou kategorii zvlášť, jsme tyto rozdíly do velké míry obešli.

Hypotéza č.3: Nárůst hlášení nesouvisí s očkováním, ale s jinými faktory. Čím se éra Covidu liší od předchozích let 2010-20? Nejsou lidé například obecně úzkostnější? Díky všeobecné hysterií a lockdownům, o kterých nikdo neví, kdy přijdou a kdy zase skončí, by nebylo až tak divu. Infarkty zase mohou jít na vrub odloženým screeningům a všudypřítomnému stresu.

Odpověď: Problém je, že pro další kategorie — jako jsou menstruace, potraty, záněty srdce/osrdečníku nebo tromby — je těžké takováto parciální vysvětlení najít. Navíc platí, že kdyby za navýšením hlášených úzkostí a infarktů stál Covid coby společenský fenomén, pak by obě tyto diagnózy musely být hlášeny v letech 2020-21 více i v souvislosti s očkováním proti chřipce. V datech ale nic takového vidět není: pokud jde o očkování proti chřipce, sezóna 2020-21 ničím nevybočuje z dlouhodobého průměru.

Hypotéza č.4: Je to náhoda. VAERSu nelze důvěřovat, je v něm plno chyb.

Odpověď: Chybovosti VAERSu jsem se věnoval v minulém článku. Vzhledem k tomu, že faktických chyb není mnoho, a nic nenaznačuje, že by objem chyb závisel na čase, chybovost VAERSu ničemu moc nevadí. Na překážku není ani podreportování (tj. to, že většina vedlejších příznaků je nehlášených), protože provedené srovnání vychází pouze z toho, co do VAERSu hlášeno je. Pokud přijmeme dle mého soudu velmi realistický předpoklad, že hlášení do VAERSu věrně odráží celou realitu o vedlejších účincích (jakkoliv nevíme, jak malý zlomkem této reality VAERS zachycuje), podreportování ničemu nevadí.

Takže ať na to nahlížím odkudkoliv, dle mého skromného názoru nelze uniknout závěru, že za to opravdu mohou vakcíny. Minimálně je to podezření natolik významné, že by mělo být dále prošetřeno. Ostatně kdybychom namísto Poměru počítali — v souladu s oficiálním signálním kritériem CDC i EMA, viz můj minulý článek — ukazatel PRR (rozdíl je jen ve jmenovateli), výsledky by se příliš nelišily. Signální kritérium by bylo splněno pro většinu analyzovaných vedlejších účinků.

Ve světle tohoto zjištění je namístě si klást otázku, proč se CDC neřídí svými vlastními signálními kritérii. Anebo, pokud se jimi řídí, proč neinformuje veřejnost, že prošetřuje podezření na infarkty, neurologické obtíže, tromby, potíže s pohlavními orgány či lymfatická onemocnění. Hlídat vakcíny je přeci jejich náplň práce i svatá občanská povinnost. Nelze se zcela vyhnout spekulacím, že nemusí jít o liknavost, ale o záměr. Cui bono? My se ale těmito konspiračními myšlenkami nenecháme znepokojit, a budeme se dál držet faktů.

Další komentáře

Je třeba si uvědomit, že vysoké hodnoty Poměru nám neříkají zhola nic o tom, kolik lidí z milionu naočkovaných proti Covidu ten který vedlejší účinek postihne. Např. u infarktu víme, že ho nahlásí necelých 5 lidí z půl milionu naočkovaných proti Covidu (=milionu dávek). Ale kolik lidí ho v souvislosti s očkováním skutečně prodělá? 10, 100, 1000 z každého milionu? To bohužel z VAERSu nevykoukáme. Míru podreportování, která to ovlivňuje, lze jen odhadovat. Kdyby byla 80-90%—což je velmi konzervativní odhad, který vyslovuji v minulém článku, byl by celkový počet infarktů 25-50 per milion dávek, což asi nikoho moc trápit nebude. Nicméně stejná míra podreportování by znamenala, že v USA došlo v souvislosti s očkováním k 50-100 tisíci úmrtím. Což je pouze 8-16x méně, než kolik zabil sám strašný Covid (805 tisíc mrtvých k 18.12.2021).

Zajímavé je, že některé vedlejší účinky narostly více pro mladé než pro starší. Někde je tento efekt mírný, např. u bolesti nebo vyrážek. Ale u dopadů na funkčnost mužského či ženského pohlavního ústrojí, u zánětů srdce/osrdečníku či u trombů je to výraznější. Dle mého soudu je toto jeden z důvodů, proč bychom měli být velmi, velmi obezřetní, pokud jde o očkování mladistvých a dětí.

Pozornost si zaslouží také menstruační obtíže, u nichž došlo k nárůstu hlášení o tři řády. Tady je třeba být obezřetný: extrémně vysoké hodnoty Poměru jsou způsobeny pouhými jednotkami hlášení problémů s menstruací po očkování proti chřipce. Jmenovatel Poměru je prostě příliš malý. Bezpečnější, než operovat konkrétními hodnotami Poměru je proto interpretovat menstruační problémy jako v podstatě nový typ vedlejších účinků, který nikdy předtím nenastal (resp. nebyl hlášen). V menší míře platí totéž i pro infarkty, tromby a magnetické rezonance.

Dále je nutno si uvědomit, že prezentovaný obrázek nemusí být ani zdaleka úplný. Mnoho vedlejších účinků s vysokou hodnotou Poměru mohlo uniknout mé pozornosti. Prostě mě nenapadlo se na ně podívat.

A pak ještě k otázce, které vakcíny jsou relativně nejrizikovější. Ačkoliv detailní data z VAERSu typ vakcíny uvádějí, bohužel jsem nebyl s to Poměr spočítat pro každou vakcínu zvlášť (Moderna, Pfizer, Janssen). Důvodem je, že jsem nedokázal dohledat USA data o počtech administrovaných dávek každé jedné vakcíny pro jednotlivé věkové kategorie. Kdyby o takových datech někdo ze čtenářů věděl, uvítám odkaz. Můj odhad nicméně je, že hůř by vyšly mRNA vakcíny od Pfizeru a Moderny. Jednak bylo Janssenem očkováno jen málo lidí (takže za vysoké Poměry v součtu můžou zejména mRNA vakcíny), jednak je mRNA novější a méně vyzkoušená technologie. A za systematickými odlišnosti v míře vedlejších účinků musí stát nějaká principiální technologická změna.

Závěr

Vše napovídá tomu, že je něco shnilého v království dánském… pardon, Covidově vakcinačním. Nárůst infarktů, zánětů srdce a osrdečníku, trombů, problémů s pohlavním ústrojím, aj. v bezprostřední vazbě na očkování je masivní.

Přesto nic z toho, co jsem ukázal, není přímý důkaz, že vakcíny proti Covidu škodí; je to jen velmi, velmi věrohodná indicie, kterou nelze brát na lehkou váhu. Nechávám proto na individuálním rozhodnutí každého čtenáře, jestli prezentovaná fakta něco změní na jeho rozhodnutí se očkovat nebo ho utvrdí v tom, že raději ne.

P.S.

Pokud někoho zajímají detaily, zde uvádím kompletní seznamy diagnóz zahrnutých do jednotlivých kategorií.

Štěpán Čábelka