Štěpán Cábelka: Typologie očkovaných – strašpytlové, důvěřiví pracanti, ohleduplní a ti druzí

Proč je společnost tak drasticky rozdělena na očkované a neočkované? Kdo jsou vlastně očkovaní? Motivací k očkování jsem nalezl celkem deset. Pojďme se na ně společně podívat…

Nelze přehlédnout, že společnost se nám stále víc rozděluje na očkované a neočkované. V nemalé míře tomu napomáhají vládní restrikce, hloupé celebrity, rádoby odborníci, kteří si nevidí na špičku nosu, a masmédia programově rozdmychávající rozkoly. Ty příkopy mezi oběma skupinami jsou stále hlubší a jejich vzájemné pochopení stále zřídkavější. Dokonce začíná mizet i jen ochota k vzájemné toleranci a komunikaci.

Mnoho lidí to trápí, a tak hledají řešení. Naposledy třeba Karel Janeček. Jenže se obávám, že dokud budeme uzavřeni v černobílém pohledu na věc, dokud si nebudeme uvědomovat, že jak očkovaní, tak neočkovaní nejsou jednolitá masa, řešení nám bude unikat. Stejně tak se řešení nepřiblížíme, dokud nebudeme chápat, že důvody pro zaujetí toho či onoho postoje jsou v první řadě osobní a emoční. Nikoliv společenské a racionální.

Abychom nahlédli pod povrch současného rozkolu, abychom mohli byť jen začít uvažovat nad tím jestli má smysl ho řešit a jak, je dobré se zamyslet nad tím, co lidi k očkování i neočkování vede. Zdánlivě homogenní skupiny očko a neočko se nám začnou rozpadat v pestrý kaleidoskop, v němž je každá malá skupinka vedena jinou motivací. A nejen to. Zjistíme, že těch dělících čar je mnohem víc, ne jen jedna. Na obou stranách očkovací barikády stojí lidé naivní, sobečtí nebo dokonce zlí, lidé průměrní, i lidé obětaví a relativně vědoucí. Navíc, a to je nejdůležitější, ty hranice krájí vedví i nás samé. Protože nikdo z nás není prost vnitřních rozporů a potlačených motivů, ty hranice ve skutečnosti vedou srdcem každého jednoho z nás.

A právě tohle uvědomění je podle mě klíčové. Není o těch druhých, očkovaných a neočkovaných. Je to o mě samotném. O vás, co to právě čtete. O Jirkovi Skočdopole a Aničce Tučkové od vedle.

Spíše než o sociálních skupinkách, které po sobě plivou na Facebooku, mi proto přijde lepší uvažovat o podosobnostech (subpersonalities) v každém z nás. O podosobnostech, vedených různými motivy, které se uvnitř naší psýché přetahují o vliv, rozhodovací pravomoce a pozornost.

Takových podosobností se v každém z nás může ukrývat více, ať už je náš vnějškový postoj k očkování jakýkoliv. Některé se „chtějí očkovat“, jiné „ne“. Některé si můžeme uvědomovat, jiné mohou být potlačené a neuvědomované.

Pojďme se na tyto podosobnosti podrobněji podívat. Dnes se omezím na „očkované“, k „neočkovaným“ se dostanu příště.

Každou podosobnost popíšu a ukážu, jak na ni nahlížejí její souvěrci a její oponenti. Podosobnosti záměrně vykreslím v jejich čisté, extrémní podobě s lehkou nadsázkou (opravdu se nechci nikoho dotknout, ale současné složité situaci myslím určité nadlehčení neuškodí…). Zkarikování také umožní udržet si potřebný odstup.

Dále zkusím načrtnout i stín, tj. (i) skutečné, hluboce zastřené motivy, které danou podosobnost pohánějí, aniž by to ona v nejmenším tušila, a (ii) slabé stránky jejího vyhraněného úhlu pohledu. Nebudu nezaujatý, protože to u takto citlivého tématu ani dost dobře nejde (nejsem očkován). Přesto zkusím, jak jen to půjde, nahlédnout s odstupem i na své vlastní dominantní podosobnosti.

V neposlední řadě zkusím také odhadnout, jak velkou roli každá podosobnost v naší kolektivní psýše hraje.

Proč to všechno? Protože nám to může pomoci lépe rozumět našim vlastním motivacím. A teprve když jim aspoň trochu porozumíme, můžeme aspirovat na porozumění těm ostatním. A tím i na zmírnění existujících rozkolů.

Typologie očkovaných

Tak pojďme na to. Jak už bylo řečeno, dnes se zaměřím na podosobnosti, které jsou očkované nebo by se naočkovat rády nechaly (kdyby o tom mohly rozhodovat samy):

1. Strašpytel

Strašpytel má hrůzu z Covidu. Podlehl vládní propagandě na ČT, nechal se zastrašit katastrofickými scénáři plasticky vykreslovanými mainstreamem. Situaci nepomohlo ani to, když jeho soused na Covid zemřel. Pandemie je pro Strašpytla naprosto hmatatelná a všudypřítomná. Strašpytel má bazální, živočišný strach ze smrti a dlouhodobých zdravotních následků, v jeho mysli defilují mrazáky plné mrtvol. Zbožňuje Flégra, protože ten vážnost situace nepodceňuje. Nad očkováním vůbec nepřemýšlí, pudově se chápe se čehokoliv, co tento strach umenší. Očkování si zdůvodňuje jako nezpochybnitelnou ochranu před nakažením, jako racionální investici do zdraví a jako voucher na vnitřní klid. Neočkované nechápe a považuje je za hazardéry.

Jak ho vidí očkovaní: Dobře dělá, vždyť vakcíny jsou vyzkoušené. Je třeba se chránit.

Jak ho vidí neočkovaní: Zbabělec s mizivou sebedůvěrou.

Jak se vidí on sám: Zodpovědný občan, pečující o vlastní zdraví.

Stín: Strach ze smrti, konečnosti, zranitelnosti. Pudovost, iracionalita, jakkoliv racionalizovaná.

2. Důvěřivý pracant

Důvěřivý pracant Covid moc neřeší. Má dost svých starostí, svědomitě se věnuje práci a/nebo rodině. A očekává totéž od vlády, odborníků, kteří ji radí, i novinářů, kteří informují o jejích krocích. Když Primula, Blatný nebo Konvalinka řeknou, že vakcíny jsou odzkoušené, bezpečné a účinné, Důvěřivý pracant o tom nepochybuje. Nemá čas ani chuť si k tomu něco dalšího zjišťovat. Protože on sám přistupuje k práci a dalším povinnostem zodpovědně, očekává totéž i od ostatních. Neumí si představit, že by někdo mohl dělat svou práci liknavě, že by na ni neměl odpovídající odborné předpoklady, nebo že by mohl sledovat jiný, skrytý zájem. Mezi Důvěřivé pracanty patří i mnozí manažeři a vládní činitelé, kteří jsou v presu a musí přijímat důležitá rozhodnutí. A tak jim nezbývá než věřit svým poradcům, vybraným vědcům nebo hlavním médiím. Očkování vnímá Důvěřivý pracant jako vědou prověřený způsob, jak se společensky vrátit k normálu. Jak pomoci nemocnicím a ochránit seniory. Nad neočkovanými krčí rameny, vždyť jsme všichni za komoušů dostali včeličku proti dětským nemocem, ne? Tak co ti lidi pořád řeší??? Hlavně ať už můžeme zase normálně žít!

Jak ho vidí očkovaní: Normální občan, který už tak složitou situaci dále nekomplikuje. Jen víc takových, ať rychle dosáhneme kolektivní imunity.

Jak ho vidí neočkovaní: Pohodlná, naivní osoba neochotná nést osobní riziko a přijmout zodpovědnost za vlastní zdraví.

Jak se vidí on sám: Normální člověk, co má hodně práce a nemá čas přemýšlet o blbostech.

Stín: Mentální lenost. Neochota převzít odpovědnost za své vlastní zdraví. Skrytá obava, že kdyby začal šťourat mimo oblast svých kompetencí, možná by odhalil něco, co by vyžadovalo zásadní světonázorovou rekonstrukci.

3. Slouha systému

Slouha systému ctí rozhodnutí těch nahoře a ochotně plní jejich příkazy. O jejich smyslu, oprávněnosti a cílech si neklade otázky. Je vždy první na značce, dychtivý okázale předvést svoji poslušnost a loajalitu. Kdyby vláda řekla, že má vyskočit z okna, skočí příkladně jako první; když řekne, že se má jít na třetí dávku, cpe se aktivisticky do front, i když ještě není v pořadí. Očkování vnímá Slouha jako občanský postoj, jako možnost zachovat se eticky a správně. Jako cestu k ideálnímu světu, kde je vše spořádané, zametené, čisté. Neočkované rád povýšenecky poučuje, až pranýřuje. Není moc daleko od toho udat své sousedy, kteří se očkovat nechtějí. Někdo by si měl na ty neposlušné posvítit, ne?

Jak ho vidí očkovaní: Nositel pokroku, ten nejpříkladnější z příkladných.

Jak ho vidí neočkovaní: Nedospělá osobnost s malou sebedůvěrou, zaprodanec systému. Užitečný idiot.

Jak se vidí on sám: Zodpovědný občan, který jde ostatním příkladem.

Stín: Nevyzrálost. Infantilní snaha zalíbit se a zasloužit si rodičovskou lásku. Strach z chyby.

4. Robot

Robot věří na detailní cost-benefit analýzu. Načetl si statistiky, vyhodnotil rizika dlouhého Covidu pro svou věkovou kategorii, prozkoumal známé vedlejší účinky vakcín, přihodil svoje komorbidity a vše srovnal. Když mu vyšlo, že se má očkovat, naočkoval se. Nenaočkovaní mu jsou vcelku lhostejní, uvědomuje si, že cost-benefit analýza může pro každého vyjít jinak. Robot je nejvěcnější ze všech podosobností, nicméně čistých Robotů je málo (většina jsou jen maskovaní Strašpytlové).

Jak ho vidí očkovaní: Racionální jádro, které do rozhodování netahá emoce.

Jak ho vidí neočkovaní: Racionální i když trochu omezený pragmatik. Je s ním, nicméně, možná diskuse.

Jak se vidí on sám: Racionální jádro, které do rozhodování netahá emoce.

Stín: Fakta a data nejsou vše. Tunelové vidění světa. Odříznutí se od emocí. Potlačování strachu.

5. Racionalista

Racionalista Covid nadšeně studuje, žel bohu jen z oficiálních zdrojů. Svědomitě čte každodenní zprávy, sledující čísla nakažených i mrtvých. Ti zvláště uvědomělí Racionalisté si sami počítají vlastní statistiky. Patří sem i vědci z oboru, kteří s léty myšlenkově zpohodlněli a mají své jisté. Racionalista investuje spoustu času do toho, aby si ověřil, co už stejně dávno ví: že Covid je reálné nebezpečí pro každého jednotlivce i zátěž pro společnost, a že očkování je vyzkoušené, skvěle funguje a za vším udělá rozhodnou tečku. Očkování vnímá jako vědecky podložený nástroj boje proti zákeřné pandemii. Neočkované považuje za iracionální odpůrce vědy postižené nízkým IQ. Vysmívá se jim, že chtějí Covid léčit bělidlem nebo provazem z oběšence.

Jak ho vidí očkovaní: Pevná opora systému. Skutečná intelektuální elita, která ví, o co jde, a jejíž názorům je třeba naslouchat.

Jak ho vidí neočkovaní: Příslušník zaprodané a zkorumpované inteligence, tyjící z výhod systému. Škoda ho, na vejšce býval rozumný.

Jak se vidí on sám: Příslušník racionálního, informovaného a vzdělaného jádra společnosti, které nepodléhá pověrám.

Stín: Pýcha na vlastní rozum. Kognitivní disonance. Přílišné ztotožnění s vlastními názory. Přebujelé ego. Mentální strnulost.

6. Ohleduplný

Ohleduplný řeší hlavně ostatní. I když Covid třeba prodělal, udělá vše, aby zabránil zahlcení nemocnic a ochránil zranitelné segmenty populace. Očkování je pro něj způsob, jak se obětovat v zájmu vyššího dobra. Tím, že se nechá očkovat, demonstruje svou etickou výši a morální nadřazenost. Na neočkované shlíží jako na sobce, kteří si neuvědomují sebestřednost svého krátkozrakého konání a na jejichž omezenost všichni doplácíme.

Jak ho vidí očkovaní: Vysoce vyzrálá, uvědomělá a nesobecká osobnost.

Jak ho vidí neočkovaní: Zbabělec, který utíká od osobní zodpovědnosti, veden naivní snahou páchat dobro.

Jak se vidí on sám: Epigon vysoké morálky.

Stín: Strach. Útěk od osobních problémů. Lhaní sám sobě. Zástěrka v podobě okázalé starosti o ostatní. Dramatizovaná ochota se obětovat.

7. Pragmatik

Pragmatik má jiné starosti než Covid. Hněte ho, že kvůli lockdownům nemůže na pivo, že se musí testovat před každou taneční párty, že nemůže volně cestovat. Chce žít volně a po svém, jako dřív. Očkování je pro něj způsob, jak si zajistit osobní svobodu. Na neočkované nahlíží jako na podivíny, kteří jsou ochotni kvůli osobnímu postoji nebo nedůvěře ve vědu obětovat každodenní život.

Jak ho vidí očkovaní: Normální slušný člověk

Jak ho vidí neočkovaní: Bohém, kterému je pohodlí a krátkodobý užitek cennější, než zásadový postoj a vlastní zdraví. Ale dá se chápat.

Jak se vidí on sám: Praktik, který nestranně zvážil pro a proti.

Stín: Pohodlnost. Bohémství. Neochota se omezit nebo vzdát svých jistot. Obava přijmout vyhraněný občanský postoj.

8. Umlácený

Umlácený se očkovat nechce, ale musí. Buď ho k tomu nutí zákon (viz nová vyhláška), nebo je tlak kolegů, rodiny či nadřízených už nesnesitelný. Umlácený chce mít klid, chce, aby ho systém, kolegové, zaměstnavatel i okolí nechalo na pokoji. O prospěšnosti očkování ale není přesvědčený, takže trpí vnitřními rozpory. Rezignoval pouze vnějškově. Očkování je pro Umláceného způsob, jak se zařadit do řady, jak mít aspoň na chvíli zase od všeho pokoj. Na neočkované nahlíží jako na ty šťastnější, kteří nejsou vystaveni tlaku a mohou si neočkovanost dovolit. Nebo jako na ty odvážnější a odolnější, kteří si navzdory ústrkům systému ještě dokázali udržet páteř.

Jak ho vidí očkovaní: Je super, že se zase podařilo o prospěšnosti očkování přesvědčit dalšího člena vzdorovitého davu.

Jak ho vidí neočkovaní: Bývalý soukmenovec, škoda, že nevydržel 🙁

Jak se vidí on sám: Oběť, mučedník. Člověk zahnaný do kouta.

Stín: Výčitky svědomí. Pocity viny. Konformita. Neochota významně zamíchat svým životem. Vztek na systém.

9. Odpovědný zdravotník

Část zdravotníků — lékaři, lapiduši, zdravotní sestry — ví své. Odpovědný zdravotník na vlastní oči viděl, co dokáže Covid, a nikdo mu objektivní závažnost situace nevymluví. Viděl mladé v plné síle, kteří podlehli Covidu za pár dní; viděl dlouhodobé zdravotní následky těch, kteří měli to štěstí, že přežili. Statečně bojuje proti pandemii v první linii, srdnatě nasazuje svůj život za nás ostatní. Přísahal pomáhat, a k tomu patří i osobní oběť. Očkování je pro Odpovědného zdravotníka nástroj, jak se chránit, a jak chránit i své pacienty. Povinné očkování pro zdravotníky (a policisty, hasiče, úředníky apod.) vidí jako jedině logické. Na neočkované nahlíží jako na hazardéry, kteří si neuvědomují, která bije. Jsou nezodpovědní, a měla by jim být odepřena nebo aspoň zdražena zdravotní péče.

Jak ho vidí očkovaní: Statečný a uvědomělý občan, který hlavně nese břímě celé pandemie, a kterému neočkovaní vyčůránci stěžují práci.

Jak ho vidí neočkovaní: Osobně statečný a zodpovědný člověk, který bohužel nechápe, že se tu hraje o mnohem víc než o zdraví.

Jak se vidí oni sám: Chrabrý, ale nedoceněný rytíř v první linii boje proti Pandemii.

Stín: Mesiášský syndrom. Vztek na neočkované. Pýcha.

10. Prosystémový pokrytec

Prosystémový pokrytec moc dobře ví, oč se hraje. Že nejde zdaleka jen o lidské zdraví, ale i o zisky farmaceutických koncernů, o upevnění moci mocichtivých a o osobní prestiž průbojných. Kdo dokáže pandemie využít, ten se může zabezpečit na celý život. Jen je v tom potřeba umět chodit.

Pokrytec možná i v hloubi duše tuší, že s očkováním leccos není v pořádku, ale rozhodl se toto tušení v sobě hluboko pohřbít. Ti nejsilnější Pokrytci takto obelhávají i sami sebe. Někteří Pokrytci mají k dispozici utajované informace, takže co ostatní jen matně tuší, oni moc dobře ví.

Pokrytec hrdě nosí svoje očkování (ať už skutečné, nebo jen demonstrované) jako odznak o příslušnosti k systému. Na neočkované pohlíží s pohrdáním, jako na blbce, kterým ještě nedošlo, jak na tom všem vydělat. Nebo jako na naivní bojovníky za jakési nadoblačné ideály, kteří si naštěstí neumí opatřit prostředky, a tudíž nepředstavují reálné nebezpečí.

Jak ho vidí očkovaní: Páteř systému.

Jak ho vidí neočkovaní: Hlavní zlo. Strůjce útlaku a rozdělení společnosti.

Jak se vidí on sám: Schopný člověk bez zbytečných skrupulí, který umí ve věcech chodit a dokáže chytit příležitost za pačesy. Ten, který svou rozhodností zachraňuje společnost.

Stín: Přehnané sebevědomí. Absence morálky. Víra, že lze peníze jsou vše a že lze uniknout následkům.

Četnosti

Ne všechny podosobnosti jsou stejně důležité nebo četné. Zkusil jsem tedy na hrubo odhadnout, jak často se s nimi můžeme v praxi setkat. Uvnitř sebe samotných i u druhých. Protože v praxi se málokdy vyskytují v čisté podobě, a protože se to nedá nijak měřit, je to opravdu jen odhad. Může být hodně mimo. Dává ale rámcovou představu, jak je ta která podosobnost v naší kolektivní psýše zastoupena. A pro ty, kteří chtějí pracovat na sobě nebo se občansky angažovat, i představu, na koho asi tak — v sobě samotném i ve světě kolem — mohou narazit.

To je pro dnešek vše. Příště se stejně s nadhledem podíváme na zoubek neočkovaným. Užijeme si to neméně, i v opačném táboře se to skrytými motivacemi jen hemží…

Štěpán Čábelka