Všímaví lidé už mohli sami zaznamenat, že mnohá zvučná jména hlásí zprávy, na které od nich nejsme moc zvyklí.

Například švýcarská finanční skupina Credit Suisse aktuálně oznámila, že letos očekává značnou ztrátu. Její klienti totiž v posledních třech měsících roku 2022 stáhli z banky rekordní množství peněz z vkladů i z dalších finančních produktů a banka tak dosáhla nejhoršího ročního výsledku od velké finanční krize v roce 2008. Není divu. Nejen, že výběry vkladů byly vyvolány panikou, která zase následovala šeptandu na sociálních sítích, že banka má údajně problémy, ale hlavně celá finanční skupina se specializuje na kolektivní správu majetku, tedy spravování podílových a dalších fondů. A jak známo, ceny cenných papírů od začátku roku 2022 v průměru klesaly a drtivá většina podílových fondů si začala připisovat ztráty. A to samozřejmě zase motivovalo klienty těchto fondů vybírat své peníze. Jen pro ilustraci pár čísel: Výnosy z obchodování s dluhopisy a podobnými instrumenty (tzv. „fixed income“) meziročně klesly o 84 %, výnosy z obchodování s akciemi klesly rovnou o 96 %.

Run na banku třeba i kvůli nepodloženým fámám je pro každou banku extrémně nepříjemný, naštěstí tento nebyl zase až tak velký a banka situaci ustála; suma vkladů jí už zase roste. Nicméně její akcie rychle klesají. Ale o to nyní nejde. Jde o to, že tak jako Bohemia Energy byla první vlaštovkou naznačující komplikace na trhu s energiemi, tak i Credit Suisse je první evropskou vlaštovkou předznamenávající budoucí události ve financích a v bankovnictví. Celá situace je totiž velmi komplexní:

V minulých letech byly bizarně nízké úrokové sazby, které přiměly mnohé lidi vzít si úvěry, a to hlavně hypotéční. A když po letech tisku peněz a nízkých úrokových sazeb zákonitě přišla inflace, centrální banky začaly úrokové sazby zase zvyšovat. Jenomže tím lidem, kteří mají úvěry, začaly růst splátky těchto úvěrů. A analogicky jako v roce 2008 začínají mít lidé problémy se splácením. To je ještě násobně umocněno tím, že kvůli vysoké inflaci lidé chudnou, takže by měli se splácením úvěrů problémy, i kdyby jim splátky úvěrů nezdražily. Jakmile banky začnou čelit zhoršující se platební morálce klientů, začnou prodávat zastavené nemovitosti, ale všichni víme, co se děje s cenami nemovitostí: klesají. Takže banky nebudou schopné výpadky ve splátkách plně kompenzovat.

A tím to nekončí. Skutečnost, že ceny cenných papírů klesají a podílové listy mají ztráty, vede k tomu, že střadatelé zoufale hledají možnosti, kam své peníze zaparkovat. A v rostoucí míře je nacházejí ve firemních dluhopisech, které nabízejí poměrně vysoké úročení. Jenomže proč firmy vydávají dluhopisy s tak vysokým úrokem, který je pro dlužníka drahý, a nejdou si pro úvěr do banky? Protože by ho nedostaly, jelikož jejich hospodaření je mnohdy nahnuté. Takže lidé zvětšují poptávku po firemních dluhopisech, které se stávají čím dál rizikovější kvůli horšícímu se hospodaření firem. Koneckonců z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR dnes vyplynulo, že více než polovina českých firem čeká, že se jim propadne zisk nebo budou ve ztrátě.

Jinými slovy, problémy se splácením budou přicházet jak ze strany fyzických osob, tak ze strany firem. Situace ve finančnictví začíná nápadně připomínat situaci na počátku roku 2008.

(Text byl původně 7.2.2023 napsán pro zpravodajský server Echo, kde byl také publikován.)

Markéta Šichtařová