Přivolávání deště a pouštění žilou už dlouho řadíme mezi šamanství nebo šarlatánství. Nošení roušek či respirátorů, které je obdobně nefunkční, mělo však být podle mnoha expertů, médií, politiků a influencerů zásadním prostředkem proti viru covidu a pro ochranu zdraví.

Podle tvrzení některých z propagátorů měli roušky zabránit šíření až 100 % potenciálně infekčních mikrokapének. Přitom podle těch nejkvalitnějších dat (Cochrane review) nezajišťují roušky a respirátory žádnou smysluplnou ochranu. Výsledky Cochrane analýzy jsou jednoznačné a snahy je ignorovat nebo alternativně interpretovat jsou jen ubohým pokusem jejich propagátorů vyhnout se své zodpovědnosti za zkreslená a lživá tvrzení. A smysl respirátorů proti covid-19 se dokonce nepodařilo prokázat ani ve studii, která probíhala v nemocnicích.

Neprospívají, a dokonce škodí

„Roušky narušovaly příjem O2 a uvolňování CO2 a zhoršovaly kompenzaci dýchání. Ačkoli je hodnocená doba nošení kratší než denní/dlouhodobé používání, výsledky nezávisle potvrzují syndrom vyčerpání vyvolaný rouškou (MIES) a následné fyziometabolické poruchy. MIES může mít dlouhodobé klinické důsledky, zejména pro zranitelné skupiny. Dosud mohlo být několik příznaků souvisejících s rouškou nesprávně interpretováno jako dlouhodobé příznaky covid-19. V každém případě je MIES v rozporu s definicí zdraví WHO.“ Tolik citace ze studie Fyziometabolické a klinické důsledky nošení roušek – systematický přehled s metaanalýzou a komplexním hodnocením.

Co s teorií podle ementálu – tedy že nic není stoprocentní, a proto je opatření třeba vrstvit, aby fungovala? Teoreticky je to snad možné, ale je potřeba si uvědomit, že sčítání i násobení nuly je furt jen nula.

A obstojí argument kvality, tedy že namísto látkových roušek stačí nosit respirátory nebo mít ty roušky dvě, aby se ochranný účinek dostavil? Ne, respirátory jsou podle Cochrane analýzy stejně nefunkční jako roušky a opět 2x nula je stále nula.

Bezhlaví propagátoři

Povinně nosit roušku naše vláda nařizovala všem, kdo vyšli mimo domov, tedy třeba i do lesa nebo za sportem. Roušku musel mít dokonce nasazenou i řidič, který jel sám se sebou v autě. Policie několik měsíců chytala kriticky myslící antirouškaře. Zodpovědní občané nahlašovali i nudisty bez roušek a náš největší rouško-expert doporučoval pro zvýšení efektivity nefunkčního amuletu rituální křížení jeho gumiček.

Jak jsme se z éry moderní medicíny dostali do středověku?

Ve zkratce:

  • Někteří influenceři bez zdravotnických znalostí a schopnosti kriticky myslet v panice hledali, jak se v pandemii zviditelnit a potvrdit svůj význam.
  • Politici bez schopnosti řešit problém na základě dat a myslet s chladnou hlavou podlehli vlivu a hysterii influencerů.
  • Někteří z nás potřebovali něco dělat pro sebe i pro ostatní, a tak roušky šili a hrdě nosili. Samozřejmě to i dokumentovali a sdíleli na sítích. Tuto skupinu jde chápat a respektovat, roušky pro ně roli měly.
  • Ti „nejlepší“ občané poučovali a buzerovali ty, kteří odmítali rouškový kult akceptovat a ti nejfanatičtější politici vymýšleli restrikce a represe, jejichž dodržování si pak zajišťovali policií.

Ale co média, naši hlídací psi demokracie? Ti jako kdyby zalezli do boudy a poslušně čekali, co jim který politik, expert se zájmy nebo influencer hledající nové publikum předhodí. Jen vše poslušně předávali, samostatné kritické myšlení bylo vypnuto.

A co zdravotníci? Šokující je, jak se tohoto amuletu stále drží i některé nemocnice, zdravotnická zařízení a ordinace. Při vstupu do prostor, kde na dveřích stojí nařízení či prosba o nasazení roušky si připadám jako před vstupem do boudy prodavačů hadího oleje a mám potíže věřit, že tito profesionálové jsou schopni chápat vědu.

Fakta jsou dnes jasná

Roušky jsou v případě covidu-19 amulety. Pokud někomu vyhovují, třeba ho psychicky uklidňují, ať je klidně nosí. Pro jejich všeobecné doporučování ale nebyly a nejsou žádná smysluplná data. Přesně tak to od počátku pandemie vysvětloval hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který dnes situaci shrnuje slovy, že Švédsko jen nepodlehlo panice a místo toho se řídilo medicínskými daty.

Tak jen přemýšlím, proč propagátoři roušek a respirátorů nyní zarytě mlčí? Věří svým doporučením i dnes – navzdory medicíně stavěné na důkazech? Nevěří vědě? Nebo jim stejně jako schopnost kriticky myslet chybí i odvaha přiznat své pochybení?

Margit Slimáková