Jaký je rozdíl mezi svobodou a nesvobodou? Může být ilustrován třeba poledním menu doma či ve škole. Začneme odstrašujícím příkladem, režimem nesvobodným, který nebude, protože jeho nástup (nejspíš) nedovolíme, jak říkáme my optimisté.

A. Režim nesvobodný

Všichni bojujeme povinně proti metanu, dusíku, uhlíku, virům a bakteriím tak, jak to stanoví kolektivní Velký bratr/Velká sestra/Velká nebinární bytost. Proto všichni zítra poprvé povinně máme jednotné polední menu. Nebojte, je za tím věda. Tmáři jsou proti, ale Strana je přesvědčí. Menu stanovili multioboroví odborníci na klimaticky neutrální výživu, nad jejichž výběrem bdí předsednictvo Ústředního výboru Strany globálního megakorporátu, které chce jen naše dobro. Planetu máme přece jenom jednu!

Polední menu:

polévka: cvrčková 

hlavní jídlo: červi na víně s cvrčkovými těstovinami

zákusek: cvrčkové koláčky s červí marmeládou

B. Režim svobodný

Jeho prvky si částečně pamatujeme, někteří si myslí, že v něm žijeme. Každý si vybírá své polední (či jiné) menu svobodně. Na každé vsi či v každé městské části jsou desítky lidí, kteří snadno nabízejí svá jídla a nebrání jim v tom právní džungle regulací.

Někdo jí salát či luštěniny, někdo maso a někdo třeba brouky, cvrčky a červy. Ve svobodném systému je svoboda volby, svoboda slova, svoboda podnikání a obchodu, svoboda nabízet i poptávat, svoboda léčby, svoboda životních stylů, diverzita názorů a ideologií a tolerance. Nikdo nikomu nevnucuje ani nezakazuje červy, maso, luštěniny nebo salát, ale ani ivermectin nebo nedotestované vakcíny mRNA. Stát do procesu nevstupuje a velmi pestrá konkurence a skutečná diverzita nabídky vyřazuje firmy, které zatajují, co do potravin přidávají. Alternativně v přechodovém systému stát reguluje pouze povinnost sdělit kupujícímu jasně a jiným než miniaturním písmem, co potravina obsahuje. Pokud sníte červy, aniž by byli deklarováni na obalu výrobcem, můžete firmu žalovat za podvodné jednání.

Polední menu:

různé, nepředstavitelná diverzita chutí a nápadů

C. Režim smíšený.

Většina lidí si volí své jídlo poměrně svobodně. Jejích výběr je ovlivněn ideologickou masírkou, kterou ne každý vnímá a ne každý se jí nechá ovlivnit. Některé potraviny jsou v důsledku panující nediverzitní jednotné ideologie nabídkově a následně cenově znevýhodňovány, jiné stavěny do pozice módního hitu – kdo ho nejí, není in. Propagují se červi, někdo v Bruselu přijímá bez diskuse s voliči nařízení o jejich přimíchávání do mouky, zatímco některé vlády omezují stavy hovězího dobytka a jiné bojují proti slepicím ve volném výběhu, aby tyto při volné diskusi nebo líbání se sýkorkami nešířily viry dál za svůj plotek.

Nabídka určitých potravin mizí v důsledku snahy omezit nabídku masa, bojovat proti náhodným či záměrně šířeným virům, regulacemi zaměřenými proti volným chovům, případně diskriminující daňovou politikou. Pokles životní úrovně, zčásti vyvolaný uměle regulacemi, nutí nižší a postupně i střední třídu měnit své stravovací návyky směrem, který vyhovuje šiřitelům ideologie. Můžete tedy zatím svobodně jíst, co chcete, ale pokud to není v souladu s ideologií, připlatíte si. Pokud si už nemůžete připlatit, je pro vás jednodušší jíst v souladu s ideologií.

Polední menu:

různé, měnící se v souladu s ideologií, zatím pokusně

KAREL MACHALA