Nejdřív pár krátkých zpráv: Počty případů covidu klesají hlouběji než touto dobou vloni a to ještě ani nezačalo slunečné léto s jeho vysokými příděly vitamínu D a (infra)červeného záření. Počty úmrtí s covidem jsou nejnižší za celou dobu covidu. Kancléř Scholz i prezident Biden přesto nedávno považovali za nutné zdůraznit, že pandemie neskončila. I přes slabý omikron jsou Šanghajané trápeni přísným lockdownem a přestože přibývá vědeckých důkazů o neúčinnosti uzávěr i roušek, začal je nosit už i Kim Čong-un. Vakcíny jsou stále v nouzovém režimu povolení a jejich účinnost je krátká a slabá , zatímco dlouhodobá bezpečnost neznámá a nezjišťovaná. Několik států má schválen a k ledu uložen zákon o povinném očkování nedotestovanou, a tedy experimentální genovou vakcínou, což porušuje několik mezinárodních norem.

Jakoby to nestačilo: Světová zdravotnická organizace připravuje zárodek totality či mediktatury — globální pandemickou smlouvu, která se chystá vysát suverenitu států v době pandemií. Téměř bych se vsadil, že o ní mnozí neslyšeli, ale i pokud ano, tak o ní nediskutovali a především nehlasovali. Neliberální nedemokracie v akci. Závažná věc, kterou se někdo snaží pokoutně a globálně vsunout do práva a nadřadit ji ústavám, aniž by volič mohl říct „to chci“ nebo „tohle si strčte někam hodně hluboko, třeba za klobouk“. Přičemž druhé je správně, pokud chceme zachovat svobodu a demokracii. WHO mohutně a „zcela jistě nezištně“ financovaná vedle států mj. Gatesovou nadací a nadací na podporu vakcín GAVI je ten poslední orgán, který by nám měl globalisticky velet. Střety zájmů jsou bohužel v mnoha zdravotně regulačních orgánech „na tři písmena“ spíš pravidlem než výjimkou a nikdo to neřeší.

Závažná, zneužitelná a po zkušenostech s covidem varující záležitost: Je třeba to okamžitě zastavit, zablokovat, zmačkat a zahodit. Nevolená WHO nesmí mít nad námi žádnou pravomoc. Už tolikrát selhala a její řešení se ukázala být kontraproduktivní. Není divu: chybí věda a jim je to jedno. A jaká? Tím se dostáváme k tomu hlavnímu, co chci v článku říct.

Bezpečnost a účinnost, snadno a rychle vysvětleno.

Věda u genovakcín kulhá na obě nohy. To říkám jako člověk, který viděl a pracoval (jazykově) s tisíci studiemi, jejichž ústředními body byla vždy bezpečnost a účinnost. Každý lék, medicínský produkt i vakcína musí standardně mít — aby byl „schválen zdravotnickými regulátory“ — prokázanou účinnost a prokázanou bezpečnost. Protože se před zraky veřejnosti s těmito pojmy u genovakcín kouzlilo za hranice etiky a protože ne každý ví, jak se bezpečnost i účinnost prokazuje studií, stručně a jasně si to vysvětlíme.

Dvojitě zaslepená studie účinnosti a bezpečnosti

Jak to probíhá standardně? Dobrovolný lid pokusný se rozdělí do dvou zhruba stejně velkých a podobně složených skupin, třeba 20 000 ve studijní a 20 000 v kontrolní skupině. Studijní skupina dostává lék či vakcínu, kontrolní dostává placebo, tedy neúčinnou verzi, která vypadá stejně, ale neobsahuje žádnou účinnou látku. Aby nehrály roli náhodné vlivy, neví aní lékař ani pacient, co kdo dostává (= dvojitě zaslepená). Výsledky se odslepí až nakonec.

Účinnost se dá zjistit rychleji: studijní skupina (na rozdíl od kontrolní) v ideálním případě účinnosti např. nemoc vůbec nedostává (covidové vakcíny: nesplněno), nešíří (nesplněno), zlikviduje ji při prvním kontaktu nebo rychle (nesplněno), nebo má alespoň nemoc s mírnějšími příznaky nebo smrtností (splněno velmi krátkou dobu). Pokud by bylo bývalo splněno, a současně klapne i druhý pilíř — bezpečnost — není důvod si účinnou a bezpečnou ochranu nedat. Pokud bezpečnost neklapne, účinnost nestačí, ani kdyby byla dostatečná (což není).

Bezpečnost nové vakcíny je alfa a omega dalšího masového využívání. Nedá se zjistit razítkem profesora či dobrozdáním firmy Pfizer či Moderna. Jen a pouze dlouhodobou studií. Což není to, co nechali výrobci proběhnout jen půl roku a kde na konci období kontrolní skupinu raději zlikvidovali proočkováním, aby dále nemohla být sledována jako neočkovaná. (Stalo se bohužel přesně takto, cenzura navíc vytěsnila pochybnosti o tom, že jde o dostatečné testování bezpečnosti.)

Skupiny je třeba pro prokázání bezpečnosti sledovat ne týdny či měsíce, ale nejméně roky, ideálně mnoho let z hlediska CELKOVÉHO zdraví (bezpečnost).

[To znamená]: Zjistit, zda skupina očkovaných není po letech více nemocná na chronické choroby, jako je diabetes, astma, neurologické choroby, alergie, rakoviny, autoimunitní onemocnění apod., nebo zda nemá sníženou imunitu vůči jiným infekcím, nebo dokonce vůči jiným variantám téže infekce, zda se jí častěji neaktivizují skryté a potlačené infekce (pásový opar) apod. Není výhrou snížit nemocnost na covid např. za cenu zvýšení počtu diabetiků či autoimunit. O tom je bezpečnost a nezjišťovat ji je podle mého názoru něco jako zločin u produktu, který je tlačen násilím.

[Jakmile taková studie bude, nebude se o čem přít.] Všichni budou vědět, že vakcíny jsou buď naprosto bezpečné, nebo ne. Tyto studie se výrobci i úřady bojí provést, nebo se tomu záměrně vyhýbají. Nevíme nic o dlouhodobé bezpečnosti, nezjišťujeme ji vůči kontrolní skupině, a přesto si u takových vakcín někdo dovoluje šermovat společenskou odpovědností a někde i násilím, porušením informovaného souhlasu (základní kámen civilizované medicíny) a svobody volby terapie, nedotknutelnosti tělesné integrity každého jednotlivce.

Totalitní praktiky patří někam k Hitlerovi, Stalinovi, Brežněvovi nebo Putinovi. V demokratické společnosti nemají co dělat. Kam tedy patří pandemická smlouva WHO? Do koše. Kdo ji bude případně chtít podepsat za ČR, není odpovědný demokrat dbající zájmů voličů, ale nejspíš totalitní nebo zkorumpovaný politik. Kdo je odpovědný politik, nejen za ČR nepodepíše vylobovaný dokument s totalitními prvky, ale dokonce bude navrhovat odtajnění smluv s výrobci genových vakcín, zamezení možnosti EU podepisovat polozačerněné smlouvy za členské státy a soudní stíhání těch, kteří tyto nechutné praktiky uváděli v život a jak se zdá, nenesou žádnou odpovědnost za obrovské finanční ztráty a dluhy při mizerné účinnosti a neznámé bezpečnosti. Toto se už nikdy nesmí opakovat ani u léčiv s naprosto potvrzenou bezpečností (léčit nikoho nelze proti jeho vůli), natožpak u něčeho, co je nové, nedotestované, experimetální a o jehož dlouhodobé bezpečnosti nejenže nic nevíme, ale (jak se zdá) někteří ani nechtějí vědět, protože tuší, že by to nedopadlo moc dobře.

Perlička na závěr: Biontech akcionářům o účinnosti a bezpečnosti

„We may not be able to demonstrate sufficient efficacy or safety of our COVID-19 vaccine and/or variant-specific formulations to obtain permanent regulatory approval in the United States, the United Kingdom, the European Union, or other countries where it has been authorized for emergency use or granted conditional marketing approval.“

[Překlad:] Možná nebudeme schopni prokázat dostatečnou účinnost nebo bezpečnost naší vakcíny na COVID-19 a/nebo na varianty specifických formulací tak, abychom získali trvalé schválení regulátory ve Spojených státech, Spojeném království, Evropské unii, nebo jiných zemích, kde byla schválena pro nouzové používání nebo kde získala podmínečné schválení pro prodej na trhu.

A co na to česká vláda, platíme stále dál, na rozdíl od Polska, za nedotestované a podmínečně schválené vakcíny, které už téměř nikdo nechce a které nám někdo z Bruselu objednal začerněnými smlouvami? Máme dost peněz na rozhazování? Máme žaludek na pokračování v této zlobované činnosti proti zájmům českých občanů? Nechtělo by to okamžitě (jako to udělalo Polsko) tyto peněžní toky stopnout a přesměrovat na řešení naléhavějších problémů, třeba na posílení energetické bezpečnosti? Ticho po pěšině není správný postup, jde o peníze daňových poplatníků a někdo s nimi nenakládal s péčí řádného hospodáře.

Karel Machala