V roce 2018 se nám do života vkradla tato čtyři písmenka – tedy, „se nám”… EU nám ta písmenka vytvořila a ta písmenka jen otravují a původní účel dávno neplní (pokud tedy skutečně nějaký dobrý účel kdy byl…)
Dříve „možná” (s velkým otazníkem) bohulibý záměr se totiž změnil jen v bezzubou šikanu, nesmysl a zhovadilost, která stejně nikoho a nic neochrání.
Na každém webu je potřeba odkliknout nařízení, že souhlasíte se shromažďováním údajů z vašeho prohlížeče – tyto údaje stejně ale prohlížeč ukládá a každému je to jedno.
Na výstavku prací dětí ve školce zapomeňte – místo Pepíčka a Aničky jsou na zdi jen čísla, nebo ani to ne, protože by se přeci mohlo dotknout osobnosti dítěte, kdyby se u jeho obrázku uvedlo jméno.
Co na tom, že když se skutečně „něco” dělo a bylo potřeba ochránit důležité informace dítěte – například zdravotní stav – tak naopak bylo vládami a EU v čele, celé GDPR účelně pošlapáno.
Děti musely vykládat každé uklízečce (doslova) na potkání, jaké mají a nemají nemoci a očkování a učitelé si vše zanášeli do systémů a tabulek.
Ale to nevadí – lidé dál v tichosti klikají na nesmyslné texty o ochraně soukromí na každém webu, dál si volí vlády, které dávno víc škodí, než cokoli pro lidi dělají a jsou spokojeni a mlčí.
A samozřejmě největším porušovatelem vlastních nesmyslných zákonů je zase jen stát.
Moje žena si nedávno založila živnost a od té doby nám domů na adresu přišly tři nabídky z velkých bank – čistě spamové dopisy, aby si zařídila účet u nich a další dva podvodné dopisy, aby se přihlásila do nějakých pochybných registrů
A co dělá stát? Jak on chrání své občany?
Naopak, je to právě stát, který tato vaše data zveřejňuje a bankám je poskytuje. Ten stejný stát, který vás buzeruje, abyste kontrolovali zákazníky na svém webu nesmyslným nápisem a sám dělá pravý opak.
Ale vlastně jedno pozitivum tu opět je – stejně jako s rouškami a očkováním – dokonalý byznys pro některé, kteří na GDPR konzultacích, úpravě softwaru, tisku letáků a dalších nesmyslech s tím spojených, vydělali stamiliony.