Alfa, beta, gama, delta, omikron. Pět mutací koronaviru prolítlo světem na vlnách Českého rozhlasu Plus s Janem Konvalinkou. Právě dnes se s významným českým biochemikem už po sté vydáme stopovat koronavirus,“ lákal rozhlas 7. 12. 2021 na jubilejní díl, moderovaný Bárou Tachecí.

Každý čtvrtek odpoledne přikoval seriál k přijímačům milióny posluchačů. Plným právem. Profesor Konvalinka je renezanční osobnost. Mistrovsky zvládl roli prorektora Karlovy univerzity pro vědu, zakladatele a společníka firmy na výrobu covid – testů Diana Biotechnologies, vedoucího výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, žhavého kandidáta na místo letos v květnu končícího ředitele ÚOCHB doktora Hostomského. Jeho obsazení do titulní role seriálu Koronavirus s Janem Konvalinkou bylo skvělým tahem. Během stovky pokračování prošel pozoruhodným osobním i profesním vývojem.

„Kdybych žil ve Wuhanu v Číně, bál bych se koronavirové infekce. Protože ale žiji ve střední Evropě a jsem shodou okolností biochemik, co se celý profesionální život zabývá viry, tak se nebojím koronaviru, ale našich reakcí na něj. Bojím se toho, že mě někde v cizině někdo zavře preventivně do karantény. Bojím se, že moji vyděšení spoluobčané pod vlivem mediální masáže vykoupí základní potraviny, a nebude co k večeři. Bojím se, že populističtí politici ve snaze předvést svaly zavřou hranice a pošlou celou Evropu do recese; a hlavně, že se jim ty mimořádné stavy a omezování a atmosféra strachu zalíbí a ty hranice už neotevřou. Lidi, neblbněte. Myjte si ruce, jezte ovoce a zeleninu a nenechte se vystrašit,“pronášel v pilotnímu díle 26. 2. 2020

„Situace je velmi vážná. Viděl jsem modely, podle kterých vláda o restrikcích rozhodovala, a vypadají nebezpečně, velmi pesimisticky. Nemocnice stále ještě nejsou plné, máme volná lůžka, ale růst je exponenciální…. To, že současné kapacity budou úplně naplněny, je bohužel jisté skoro s matematickou jistotou… Prosím nenakažte se! Jestli se během tohoto týdne nakazíte, jste ve velkém nebezpečí, že pro vás lůžko nezbude… Zaveďte osobní lockdown! To znamená: berte to proboha vážně! Aby lidé vycházeli jen v nejnutnějších případech, neshlukovali se, aby třeba ti, kteří nemusí nutně do práce, byli na home office… Lepší látková rouška než nic, lepší respirátor než látková rouška, lepší FFP3 respirátor než FFP2 respirátor. Ale hlavně proboha něco! … Když budeme od sebe tři metry, máme menší pravděpodobnost, že se infikujeme, než když to budou dva metry… Když budete mít látkovou roušku, snižujete pravděpodobnost, že to dostanete, o desítky procent. Když to všechno zkombinujete, tak jste velmi slušně chráněni… Začínám být alergický na řeči o omikronové rýmičce. Považuji za jisté, že se zas bude umírat!“ šokoval posluchače v dalších dílech.

Konvalinka je skvělým mystifikátorem a improvizátorem, schopným bleskově reagovat tak, aby z každé mutace vyždímal maximum. Jeho humor je postavený na konfrontaci výstřední osobnosti s problémy reálného světa. Je drsný, absurdní, dadaistický a občas sarkastický, až mrazí v zádech. Je korektně nekorektní. Jeho výroky by byly vrcholně vtipné v jakémkoliv žánru a jsou o to vtipnější, že nikdo, kromě Konvalinky a jeho producentů, netuší, že účinkuje v hraném seriálu. Spontánně odhaluje omezenost běžných lidí, jimž přijdou nesmysly, které hlásá, dokonale logické, rozumné a správné. Na Konvalinkově vystupování je sympatické, že se ani nesnaží dělat z posluchačů hlupáky. Naopak. Hlupáka dělá sám ze sebe. Jeho humor je postavený na tom, jak ostatní na jeho nesmyslné výroky reagují. Výsledkem jsou přirozeně vtipné situace, vycházející z autentické lidské hlouposti a ignorantství. Role je brilantní ukázkou Konvalinkova hereckého umění. Předvádí v ní výkon totálně pohrdající jakýmikoliv normami vkusu, politické korektnosti, odbornosti a mezilidské slušnosti.

Stý díl Koronaviru s Janem Konvalinkou jistě nebyl poslední. Stejně jako poslední jistě není omikron. Přijdou další mutace: epsilon, dzéta, éta, théta, tau, kappa, sigma, fí, chí, psí… Pan profesor bude jistě při tom.

ZDE

S inspirací: Byl jsem při tom (Being There), režie Hal Ashby, 1979

Jan Hnízdil