Pozornost médií byla v posledních dnech upřena na těsné prohlasování dočasné (!) výjimky pro jádro a plyn jako čisté zdroje energie v Evropském parlamentu.
Jestliže měli občané ČR v tomto hlasování štěstí, nedá se o něm mluvit v případě jiných dvou rozhodnutí, kterým se ovšem v médiích nedostalo skoro žádné pozornosti.
Digital Services Act schválen
Půl roku jsme varovali před unijní legislativou Digital Services Act (DSA), jejíž přijetí by znamenalo významné ohrožení svobody projevu v ČR. Návrh zákona jsme podrobně rozebrali a o jeho hrozbách opakovaně informovali naše zákonodárce i média. Marně.
DSA byl prohlasován Evropským parlamentem v poměru 539:54:30 s podporou všech českých europoslanců kromě Davida a Blaška (oba SPD), kteří hlasovali PROTI, a Vondry, Zahradila, Vrecionové, Tošenovského (všichni ODS) a Konečné (KSČM), kteří SE ZDRŽELI. Proti schválení DSA nepodnikla nic vláda Andreje Babiše, za níž byly jednání zahájeny, ani Petra Fialy, za níž bylo jednání uzavřeno. Zákon mají definitivně potvrdit ministři členských zemí na některém z příštích zasedání vedených českým předsednictvím EU.
Kdo tedy hlasoval pro omezení svobody projevu digitálními platformami:
- Charanzová, Dlabajová, Hlaváček, Kovařík (ANO)
- Kolaja, Peksa, Gregorová (Piráti)
- Niedermayer, Pospíšil (TOP09)
- Zdechovský, Šojdrová (KDU-ČSL)
- Maxová (zvolena za ANO, nyní ve frakci soc-dem)
Evropský parlament žádá konec práva veta pro členské státy EU
Co může být pro naši zemi ještě důležitějšího než možnost zvolit si svůj energetický mix a ubránit pro občany svobodu slova? Myslíme si, že zachovat její samostatnost – aby o zákonech platících v ČR rozhodovali naši zákonodárci a aby zemi spravovala vláda česká, ne cizí. A právě toho se týkala rezoluce požadující změnu unijních smluv, která by zbavila členské země práva veta. Vzletnými slovy „by posílila akceschopnost Unie na základě reformy hlasovacích postupů, včetně umožnění toho, aby bylo v Radě v příslušných oblastech a v mimořádných situacích rozhodováno kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti“.
Rezoluce byla snadno prohlasována v poměru 450:132:55 s podporou sedmi českých europoslanců. Proti byli pouze Vondra, Zahradil, Vrecionová, Tošenovský (ODS) a Blaško (SPD). Zdrželi se – Charanzová, Dlabajová, Hlaváček, Knotek, Kovařík (ANO), Zdechovský (KDU-ČSL) a Konečná (KSČM). A kdo by tedy bez skrupulí zbavil Českou republiku zbytků suverenity, aby se musela podřídit unijní většině? Zapamatujme si tato jména
- Gregorová, Kolaja, Peksa (Piráti)
- Niedermayer, Pospíšil (TOP09)
- Šojdrová (KDU-ČSL)
- Maxová (zvolena za ANO, nyní ve frakci soc-dem)