Ve svém minulém článku jsem se pokusil pouze stanovit celkovou cenu kovů obsaženou v ložisku Cínovec. Stanovil jsem pouze ceny čtyř dominantních kovů a s ostatními jsem se nezabýval. Nezabýval jsem také vůbec těžbou rudy a jejím následným zpracováním. Přesto jsem rád, že jsem se spolupodílel alespoň tímto způsobem na otevření veřejné diskuze na toto téma.


Přehled diskutujících

Uvádím alespoň zkrácený seznam podle mého názoru nejvýznamnějších příspěvků do této veřejné diskuze, předem se omlouvám, pokud jsem na někoho a na něco zapomněl:

  • Josef Skála (místopředseda KSČM) zde a zde
  • Petr Fiala (předseda ODS) zde a zde
  • Andrej Babiš (předseda ANO) zde, zde a zde
  • Miroslav Kalousek (předseda TOP09) zde a zde
  • Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zde a zde
  • Ivan Bartoš (Piráti) zde, zde a zde
  • Ministr průmyslu Havlíček (ČSSD) zde a zde
  • Tomio Okamura (SPD) zde, zde a zde 
  • Ministr živ. prostředí Brabec (ANO) zde
  • Martin Stropnický (předseda Zelených) zde 
  • Ministr zahraničí Zaorálek (ČSSD) zde a zde
  • David Martinek (režisér) zde 
  • Ministr vnitra Chovanec (předseda ČSSD) zde
  • Petr Globočník (Zelení) zde 
  • Ministr zemědělství (KDU-ČSL) zde
  • Zdeněk Zbořil (politolog) zde
  • Pavel Bělobrádek (předseda KDU-ČSL) zde a zde
  • Karol Hrádela (právník) zde 
  • Politické strany ANO, KSČM a SPD zde a zde
  • Lukáš Wagenknecht (neziskovka) zde a zde
  • Politické strany ANO, ČSSD zde
  • Ing. Karel Fiedler (poslanec bezpartijní) zde 


Je opravdu správný názor VŠB Ostrava?

O případné těžbě se vyjádřil velmi pesimisticky profesor Vladimír Slivka z Vysoké školy báňské – Technické Univerzity v Ostravě. Vyjadřuje zde obavy, že to celé má nízkou ekonomickou návratnost a jestli se vůbec lithium vyplatí těžit a vypadá to z jeho slov, že snad ani ne. Z jeho odpovědí mám dojem, že bude snad lepší to lithium těm Australanům dát zadarmo.

Jeho slova jsou v dosti příkrém rozporu s hodnocením samotné australské společnosti EMH, se kterou bylo podepsáno ministrem Havlíčkem memorandum. Na své vlastní webové stránce společnost EMH, ve své výroční zprávě pro akcionáře /Annual Report k datu 30/6 2017 udává poněkud jiné charakteristiky nákladovosti projektu Cínovec.

Výroční zpráva 2017,  strana 4. pdf, třetí odstavec shora:

… Preliminary Feasibility Study (“PFS”), … The PFS confirmed that Cinovec has the very real potential to be a low cost producer of lithium products.

To v překladu zní: Předběžná studie proveditelnosti potvrdila, že projekt Cínovec má velmi skutečný potenciál být nízko-nákladovým producentem lithiových produktů.

Strana 4. pdf, čtvrtý odstavec shora:

The proximity of Cinovec to the major European vehicle manufacturers, along with the size of the deposit and its low cost nature, provide us with the confidence that the future of the project is very bright.

To v překladu zní: Blízkost Cínovece k významným evropským výrobcům vozidel, spolu s velikostí ložiska a jeho nízko-nákladovým charakterem nám poskytuje důvěru, že budoucnost projektu je velmi jasná.

Strana 5. pdf, pátý odstavec shora:


“Cinovec is centrally located for European end-users and is well serviced by infrastructure, with a sealed road adjacent to the deposit, rail lines located 5 km north and 8 km south of the deposit and an active 22 kV transmission line running to the historic mine. As the deposit lies in an active mining region, it has strong community support./

To je v překladu: “Cínovec je umístěn ve středu Evropských spotřebitelů a je velmi dobře propojen s infrastrukturou, s uzavřenou silnicí prakticky až do ložiska, železnicemi 5km severně a 8 km jižně od ložiska a se stále připojeným venkovním vedením 22kV vedoucím až do historického dolu. Protože ložisko leží ve staré hornické oblasti, těžba má silnou lokální podporu.”

In April the Company successfully completed the PFS highlighting that Cinovec could be a very low cost lithium carbonate producer with attractive economic returns.

To je v překladu: “V dubnu společnost úspěšně dokončila předběžnou studii proveditelnosti (PFS) a zdůraznila, že Cínovec by mohl být velmi levným výrobcem uhličitanu lithného s atraktivním ekonomickým výnosem.

To jsou vyjádření samotné australské společnosti EMH. Takže tady někdo nemluví pravdu nebo se nás prostě snaží zavést do bažin!

Závěrem jen taková malá náhodička. Tato zpráva byla vydána v pátek 29.9.2017 a memorandum bylo podepsáno s panem ministrem Havlíčkem v pondělí 2.10.2017!


Historická zkušenost č.1, těžba uranu v ČR

“Těžba”, popř. volně přeloženo “rabování” uranu probíhalo v ČR státním podnikem Diamo. Detaily jsou na jejich webové stránce. Celkem bylo vytěženo 112 tisíc tun uranu. Většina byla “vyvezena” do Ruska. Průměrnou cenu uranu lze odhadnout na cca 60 US Dolarů za libru (váhy). Převedeno tedy asi 2920 Kč/kg, tj. Asi 2 920 000 Kč za tunu. Celkem to tedy představuje cenu asi 327 miliard korun. Máte pocit, že bychom snad tyto peníze někdy viděli ve státním rozpočtu?

Po “těžbě” naším přítelem "na věčné časy" nám zbyla jen tato ekologická zátěž. Sanace pouze jednoho ložiska v Ralsku potrvá zhruba ještě cca 30 let a náklady lze jen zde odhadnout asi na 40-50 miliard korun. Kolik to vyvolalo rakovin a jiných nemocí z ozáření se raději ani neptejme.

Historická zkušenost č.2, těžba uhlí v ČR, prodej OKD

Předchozí vlády ČSSD a ODS podlehly dojmu, že uhlí již nikdy nebude potřeba a zahájili privatizaci všech dolů. Nejlépe je to popsáno zde. Přes noc tak vzniklo v ČR hned několik miliardářů. Uhlí se bude totiž těžit ještě nějakých 20-30 let, možná i déle. Zisky jdou do soukromých kapes a státu a potažmo daňovým poplatníkům zbudou jen náklady na rekultivace, ošetření nemocných, podporu invalidů a na sociální výdaje pozůstalým po zemřelých.

Jako špičku ledovce lze uvést například vyjádření pana Zdeňka Bakaly zde.

Historická zkušenost č.3, privatizace vodáren


Nejlépe to shrnul pan Radek Novotný (blogger) zde. Nebo je na to speciální webová stránka viz zde. Rozhodnutí o privatizaci vodáren vydalo Ministerstvo zemědělství ČR někde mezi léty 2002-2006. Pokud byste si nepamatovali, kdo byl v té době ministrem zemědělství, tak to naleznete zde.

Další historické zkušenosti

Jsou jich stovky. Nebudu je uvádět, protože tím již nechci čtenáře dále deprimovat.

Vyvrácení mýtu o státem vlastněných společnostech

Nám Čechům je po léta různými tunel-dědky a jimi založenými politickými stranami natloukáno do hlavy, že vše, co je vlastněno státem, je vlastně takové nečisté a je potřeba to ihned zprivatizovat nebo někomu dát za korunu anebo ještě lépe úplně zadarmo. Prosím podívejte se na velmi pěkně zpracovaný globální přehled toho, co vlastní jednotlivé státy – viz zde. Je to bohužel opět v angličtině. 

Je zde sledováno jen celkem 14 odvětví národních hospodářství jednotlivých států. Jsou to pošty, železnice, lékárny, sázky a herny, alkohol, zdravotnictví, univerzity, telefonní společnosti, veřejné sdělovací prostředky, nafta a plyn, energetika, vodárenství, letectví, dálnice.

Z tohoto přehledu možná zjistíte pro Vás ohromující fakta. Například, že Česká republika vlastní již jen tři státní podniky ve sledovaných odvětvích – Budvar, ČEZ a České dráhy, zatímco země jako např. Británie, Německo, Francie, Norsko, Švédsko a Dánsko jich v poklidu vlastní desítky, ne-li stovky.

Dále např. zjistíte, že jsou jen tři země na světě, které plně privatizovaly vodárenství. Jsou to Chile, Island a Česká republika. Česká republika k tomu nepotřebovala ani diktátora, ani státní převrat. My jsme jim to dali sami, respektive jim to dala za hubičku ČSSD. Cena vody po té stoupla zhruba stokrát.

Tento přehled se nezabývá vlastnictvím přírodního nerostného bohatství.


Vlastnictví nerostného bohatství v Austrálii

Podle vyjádření pana Wagenknechta viz zde Společnost EMH uvedla, že je registrována v Austrálii a ve Velké Británii, podléhá jejich zákonům a proto se tedy není čeho obávat.

Podíval jsem se tedy tak trochu, kdo vlastní veškeré nerostné bohatství Austrálie – viz zde. Do jisté doby panoval v Austrálii zákon, že veškeré nerostné přírodní bohatství vlastní majitel pozemku. To se pravděpodobně neosvědčilo (rabování přírodního bohatství?) a bylo to nahrazeno novým zákonem po vzoru Velké Británie, kdy všechno nerostné bohatství vlastní Australský stát prostřednictvím nově založené, státem vlastněné, společnosti / agentury Crown. Tato společnost potom uděluje tzv. granty na těžbu jednotlivých surovin, ale jejich vlastníkem je stále stát, který tak může těžbu ukončit, pokud např. není spokojen s výnosy pro stát.

Není to tedy náhodou tak, že tato renomovaná australská společnost, která nikdy nevytěžila ani gram rudy, se vydala na základě “krutých” domácích těžebních zákonů do bonanzy jménem Česká republika?

Vlastnictví nerostného bohatství ve Velké Británii

Veškeré nerostné bohatství Velké Británie vlastní státní společnost / agentura Crown Estate (majetek koruny) – viz zde. Od zhruba roku 1066 tedy vlastní veškeré přírodní bohatství Velké Británie král / královna. Od toho ten název. Královna ho vlastní dosud, ale všechny výnosy byly převedeny od roku 1760 do státní pokladny. Proto asi nebyly nikdy rozkradeny tak, jako v jiných zemích. Nedivme se tedy, že Britové chápou roli královny / krále a celé jejich rodiny poněkud jinak, než je naše představa. Královna mimo jiné nyní tedy dohlíží na jejich přírodní bohatství a sama z toho nemá příjem.

Crown Estate mj. například organizoval vydání licencí na stavbu všech offshore (na moři umístěných) i onshore (na souši umístěných) větrných elektráren. Podrobnosti viz zde. Na současný výkon větrných farem v provozu se můžete podívat zde. Celkem je v provozu asi 5100 MW výkonu a ve výstavbě asi 4500 MW.


Úkol pro současnou vládu ČR

Veřejnost ČR by měla vyvinout zásadní tlak, aby ještě v době ještě před volbami do PS ČR současná vláda ČR okamžitě zrušila memorandum uzavřené se společností EMH, protože je neplatné. Důvodů pro zrušení memoranda je podle mého názoru dostatečné množství. Je to samozřejmě záležitost pro právníky, nicméně jen namátkou lze uvést: Memorandum bylo uzavřeno se společností která:

  • ho nezformulovala v jazyce českém, tudíž je podle platných zákonů ČR neplatné
  • ho nenechala schválit vládou ČR, tudíž je neplatné
  • nevlastní 100% podíl ve společnosti, které bylo vydáno povolení k průzkumu ložiska, tudíž je neplatné
  • má netransparentní vlastnickou strukturu, tudíž podle programového prohlášení vlády s ní vláda o případné těžbě surovin ani nemohla jednat
  • není schopna prokázat, že má v současné době nějaké předchozí zkušenosti s těžbou podobné suroviny / kovu, což je až na hranici podvodného jednání
  • vyvinula pravděpodobně i nepovolený lobbistický popř. i jiný nedovolený nátlak na člena (y) Vlády ČR, aby toto memorandum bylo podepsáno nejen bez schválení vlády, ale i bez patřičné předchozí informace veřejnosti ČR

Pokud by existující vláda náhodou nerozhodla o okamžitém zrušení memoranda, mohlo by to zakládat důvod pro případné následné trestní stíhání, jak celé vlády, tak i jejího premiéra, tak i jednotlivých politických stran vládní koalice a dále i jednotlivých členů vlády.


Úkol pro nově zvolenou vládu ČR

Veřejnost by měla podobně vyvinout tlak prostřednictvím nově zvolených poslanců i na nově zvolenou vládu ČR, aby našla urychleně způsob změny zákonů o vlastnictví nerostného bohatství na území ČR. Měli bychom přestat hledat zlatou českou cestu a spíše se podívat, jak je to s vlastnictvím nerostného bohatství v koši vybraných zemí EU a snažit se je napodobit.

Vláda by měla urychleně dát podnět k vybudování malé státní firmy / agentury pro správu nerostného bohatství a pro udělování grantů. Dále by měla vláda urychleně zvážit, jakým způsobem zpoplatní již existující těžby tak, aby se zabránilo rabování a zvyšování již existujících zátěží.

Měli bychom si jako Češi stanovit takovou zásadu, že neprodáme např. žádnou surovinu pod 70% jejích světových cen. Pokud těžební společnost takovou cenu nebude schopna dosáhnout, tak raději grant na její těžbu nebude vydán a surovinu nebudeme prostě těžit.

Je zde dobrá příležitost rozvinout průmysl spojený s těžbou vzácných surovin / kovů a s výrobou výrobků s vysokou přidanou hodnotou na ně navázaných. Tento potenciál se dá dále rozšířit geologickým průzkumem nebo jen prostým zpracováním výsledků geologických průzkumů, které byly provedeny již dříve.

Poselství Tomáše Bati

Závěrem si neodpustím takovou historku z pamětí pana Tomáše Bati. Poslal do Afriky dva obchodní zástupce za účelem prozkoumání místního trhu. Po jejich příjezdu na místo jeden telegrafoval: Podmínky mizerné. Stop. Všichni chodí bosi. Stop. Zde nic neprodáme. Stop.

Druhý pak zaslal naprosto protichůdný telegram: Podmínky téměř ideální. Stop. Všichni jsou bosí! Stop. Obujeme je! Stop.

Přiznám se, že já patřím spíše k těm druhým.

Oldřich Maděra