Bránit se manipulaci není vůbec jednoduché, ale existuje jeden trik, který může být velice užitečný. Před informací, která ke mně přichází z televize, internetu, novin nebo od kamarádů, se sám sebe ptát: čemu chtějí, abych uvěřil? S jaký záměrem je mi tato informace předkládána? Nevěnovat tolik pozornosti samotné informaci, ale spíše tomu, proč je mi podávána a jak je představována.


Někdo by mohl namítnout, že jsou přeci i objektivní informace. Když ve zprávách řeknou, že při autonehodě zemřeli 4 lidé a skutečně při té autonehodě 4 lidé zemřeli, tak jde o pravdivou informaci. Pokud by tam zemřeli pouze 2 lidé, byla by ta zpráva falešná, nepravdivá.
Ale stejná informace může být podána různými způsoby. Například je možné sdělit, že zemřeli pouze 4 lidé, zatímco v podobných autonehodách v minulém roce umřelo mnohem více lidí. Nějakým způsobem ve mně chtějí vyvolat pocit klidu – je to lepší než dříve, naše vláda pracuje dobře. Nebo se ve zprávě o autonehodě objeví velice silné obrazy – jsou vidět mrtvá těla…, jejich snahou je vytvořit obavy, strach – tedy cílem může být snaha přesvědčit veřejnost o potřebě tvrdších zákonů, bodového systému řidičských průkazů… Nebo je možné například vůbec nemluvit o obětech, ale poukazovat na to, že software vozu byl chybný… Jedno téma nebo situace mohou být uváděny nekonečně mnoha způsoby a ten zvolený způsob závisí na zájmu, který se sleduje.

Ale proč mě vůbec informují o této autohavárii? Z miliardy událostí, které se staly ve světě během jednoho dne, proč bylo do zpráv, na které se dívám, vybráno právě těchto 10? Možná proto, že byly nejdůležitější. Ale toto ohodnocení zpráv za nejdůležitější je už zcela nezbytně subjektivní úhel pohledu, určitý pohled na svět a určitá interpretace událostí, která ukazuje určitý záměr a zájem. Abychom toto mohli sledovat, stačí si porovnat zprávy a způsob jejich představení mezi jednotlivými tiskovými agenturami v jedné zemi nebo ještě lépe mezi kanály v různých zemích a na různých kontinentech.

Jinými slovy, už sám výběr informací je jedním úhlem pohledu a tedy schovává určitý záměr a zájem – nějakým způsobem chtějí, abych něčemu uvěřil. Toto “něco” není informace samotná, ale všechen ten svět hodnot, přesvědčení a zájmů, který doprovázel ten výběr zprávy a zvolený způsob prezentace této zprávy. Právě to je manipulace: použít nějakou událost, aby byla předána zpráva, která není explicitní.

V co chtějí, abych uvěřil, tím co říkají? Jaký je záměr za sdělováním této informace? Proč mě neinformují o ostatních událostech? Když si pokládám tyto otázky, stávám se pozornějším, jsem ve střehu a tak pasivně nevstřebávám všechny pohádky, které mi servírují. Je to jistý druh mentálního bojového umění, které chrání mé psychické zdraví a moji schopnost chápat a chtít. Navíc mi dovoluje se přiblížit objektivitě. Ne k objektivitě informace, události, faktu – to je objektivita, která, jak jsme mohli sledovat, neexistuje. Ale přibližuje mě to k tomu, co se skutečně chce komunikovat mimo ta slova – přibližuje mě to k těm úhlům pohledu, k tomu záměru v pozadí informace, což je vlastně to nejdůležitější. Jako bychom říkali, že to, co je tou skutečnou zprávou, je právě ten výběr informací a způsobu jak ji prezentovat.