Firma Monsanto již téměř neexistuje, ale rakovina ano. A to je problém pro umírající, pro Brusel a nakonec i pro zanikající Monsanto. Výzkumy glyfosátu a jeho přísad budou, jak se zdá, hrát klíčovou roli v ostrém sporu o bezpečnost glyfosátů, který se od roku 2015 odehrává na mezinárodním poli. V březnu 2015 označila Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer – IARC) při Mezinárodní zdravotnické organizaci (WHO) glyfosát za možný karcinogen.
Stalo se tak na základě výzkumu glyfosátu samotného, Roundupu i ostatních herbicidů. Zpráva IARC zmiňuje vliv glyfosátu na výskyt non-Hodgkinova lymfomu, významné důkazy, že tato chemikálie způsobuje rakovinu laboratorních zvířat a silné důkazy o tom, že poškozuje lidskou DNA.
Začněme proto případy, které teď řeší soudy v USA. A článkem pro osvěžení, který jsme pod názvem Nové a nečekané problémy s GMO plodinami publikovali v roce 2014.
Existující rakovina
John Sanders pracoval jako zemědělský dělník v citrusových sadech v kalifornských Redlands více než 30 let. Roundup, totální herbicid od Monsanta, byl jeho pracovním nástrojem a on jím celoročně postřikoval plevele v okolí stromů ručním postřikovačem.
Frank Tanner vlastnil firmu zabývající se zahradnickými úpravami. Je také z Kalifornie a bývalý uživatel Roundupu. Používal tento herbicid od roku 1974 a v letech 2000 až 2006 ročně vystříkal asi 200 – 280 litrů, buď ze zádového postřikovače nebo z 800litrové cisterny, kterou táhl na vozíku vedle sebe.
Tito dva muži mají společné i další věci: Poté, co byli pravidelně v kontaktu s Roundupem, se u obou objevil non-Hodgkinův lymfom, rakovina krve, která začíná v lymfatických buňkách. A spojuje je také to, že oba od května 2016 vedou v kalifornském San Francisku soudní spor proti Monsantu, který znamená bod obratu v bitvě rozpoutané proti nejpoužívanější agrochemikálii v dějinách.
Nejméně čtyři další lidé kromě Sanderse a Tannera, u nichž byl zjištěn non-Hodgkinův lymfom poté, co používali Roundup, žalovali Monsanto s odkazem na nebezpečí glyfosátu a přísad, které jsou společně s ním prodávány. Žaloba Tannera, Sanderse a dalších spočívá na tom, že „Monsanto vědělo či mělo vědět, že Roundup je mnohem jedovatější než samotný glyfosát a že je nezbytné provést další bezpečnostní studie na Roundup, jeho adjuvanty a inertní přísady“.
U soudu již mimo jiné vyšlo najevo, že Monsanto psalo bezpečnostní studie glyfosátu, které pak jen nechalo zredigovat a podepsat „nezávislými experty“. Z interní dokumentace této nadnárodní korporace také vyplývá, že nejméně v jednom případě se domlouvala s dnes již penzionovaným úředníkem Americké agentury pro životní prostředí (EPA) na tom, jak již probíhající vyšetřování karcinogenity glyfosátu zastavit.
Neexistující příčina
V listopadu 2015 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) zprávu, že glyfosát, účinná látka Roundupu, „pravděpodobně nepředstavuje karcinogenní riziko pro člověka“. Tento rozpor spočívá ve skutečnosti, že zpráva EFSA obsahovala pouze studie zabývající se účinky samotného glyfosátu. Dalším důvodem, proč se mohou závěry tohoto úřadu lišit, je podle 94 enviromentálních expertů z celého světa to, že IARC posuzovalo pouze nezávislé výzkumy, zatímco zpráva EFSA obsahovala údaje z nepublikovaných výzkumů předložených podniky, jež byly citovány v redakčních poznámkách.
V pátek 29. dubna 2016 se k témuž stručně vyjádřila i Americká agentura pro životní prostředí (EPA), když zveřejnila dlouho očekávanou zprávu o registraci glyfosátu, která tvrdila, že herbicid „pravděpodobně není karcinogenní pro člověka“. Následující pondělí však EPA stáhla tuto zprávu a 13 souvisejících dokumentů ze svých webových stránek a oznámila, že jejich publikace byla chyba. Výbor amerického Kongresu pro vědu, vesmír a technologie (U.S. House of Representatives Committee on Science, Space and Technology) vyšetřuje EPA kvůli „zřejmému pochybení“ se zprávou o glyfosátu a EPA poté sdělila, že registrační materiály uvolní do konce roku 2016. Materiály dosud nebyly uvolněny a podle příslušné webové stránky EPA to vypadá, že budou uvolněny nejdříve ve 3. čtvrtletí tohoto roku.
Na dotaz Interceptu tiskový mluvčí EPA napsal, že „bezpečnost všech inertních přísad je posuzována“ během registračního procesu, ačkoliv 87stránkový Cancer Assessment Document, který byl mezi omylem publikovanými dokumenty, neobsahuje žádnou zmínku o výzkumu zaměřeném na přísady.
Nevšední vliv Monsanta
Scott Partridge, vicepresident Monsanta pro globální stragii, řekl agentuře Bloomberg, že by bylo „neobvyklé“, pokud by Monsanto mělo vliv na EPA. Popsal e-maily jako „přirozený tok informací“ mezi společností a EPA. Společnost také obhajovala glyfosát: „Obvinění, že glyfosát může způsobovat rakovinu u lidí, je v rozporu s desetiletími důkladných bezpečnostních studií vedených regulačními úřady po celém světě,“ napsalo Monstanto ve svém prohlášení. Dne 10. března Monsanto prohrálo soud, v němž usilovalo o to, aby glyfosát nebyl zapsán do kalifornského seznamu karcinogenních chemikálií. Tim Litzenburg, jeden z právníků žalujícících Monsanto, řekl, že zveřejnění těchto dosud skrytých dokumentů „představuje velký přínos pro veřejné zdraví“.
Sir Colin Berry, emeritní profesor patologie na Queen Mary University v Londýně je mezi „nezávislými experty“, kteří na stránkách Monsanta napsali vyjádření ke studii IARC, která je podkladem soudního procesu, o němž píšeme na začátku článku. Citujeme z jeho zprávy.
Pracoval jsem v několika regulačních orgánech Velké Británie, Evropské unie a Světové zdravotnické organizace a umím velmi dobře oddělovat zrno od plev při analýze pesticidů. V tomto novém posouzení chybí rovnováha v závěrech této studie. Existuje více než 60 studií posuzujících genotoxicitu glyfosátu, v nichž není žádný alarmující závěr vztahující se ke vlivu na člověka. Existuje 7 kohort a 14 případových studií v rámci epidemiologického výzkumu, ale žádná z nich nepodporuje hypotézu o karcinogenitě. Váha důkazů je proti karcinogenitě. Toto hodnocení sledovalo skupinu 43 nemocí zahrnutých do jedné kategorie, několik druhů pesticidů s velmi rozdílným chemickým složením a neobsahovalo klíčové údaje. Neexistuje nic, co by naznačovalo, že tato řada genetických změn u těchto onemocnění může být způsobena těmito pesticidy. Vypadá to spíše na selektivní výzkum.
Závěr
Na Monsanto se bude valit jedna soudní žaloba v USA za druhou. Firma Bayer, která Monsanto přebírá (fúze byla oběma společnostmi odsouhlasena v září 2016 a teď ji posuzují regulátoři v jednotlivých zemích), je dost velká na to, aby úspěšně lobbovala v Bruselu, kde jí jistě pilně pomáhá i zemědělská lobby. Takže Roundup karcinogenní není, tedy alespoň prozatím, ani v USA, ani v EU. A teď trocha historie z Wikipedie. Bhópálská katastrofa je největší známá průmyslová havárie v historii.
Wikipedie napsala:
V noci z 2. na 3. prosince 1984 se stala v indickém městě Bhópál průmyslová katastrofa v chemické továrně patřící americké společnosti Union Carbide. Během nehody uniklo do okolí továrny 27 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví. Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8 000 lidí, do dnešního dne okolo 25 000 lidí a celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520 000. Společnost Union Carbide odmítla požadavek na odškodnění obětí ve výši 220 miliónů dolarů, které v rámci předběžného vyrovnání požadovaly organizace sdružující oběti. Svůj postoj odůvodnila mimo jiné tím, že postižení obyvatelé se „na černo“ zabydleli v bezpečnostní zóně, kde nikdo bydlet nesměl, takže vina není na její straně, ale na straně poškozených, kteří riskovali na vlastní nebezpečí. Vyšetřování ovšem odhalilo trestuhodné zanedbání bezpečnosti provozu; tyto organizace později zažalovaly společnost Union Carbide a žádaly náhradu 20 miliard dolarů pro poškozené. Po pěti letech soudních tahanic se rozhodla indická vláda přistoupit na mimosoudní vyrovnání ve výši 470 miliónů dolarů. Výplata odškodného na osobu dosáhla okolo 270 až 530 dolarů (ve většině případů částka nestačila ani na uhrazení lékařské péče za pět let od katastrofy). Společnost Union Carbide uskutečnila fúzi v roce 1999 se společností Dow Chemical (prodej firmy za 9,3 miliardy dolarů), která převzala veškeré její pohledávky vyjma odpovědnosti za katastrofu. Firma se tak stala druhou největší chemickou společností na světě.
Pokud nepočítáme mrtvé a korporátní podvod daný směšným odškodněním, tak je zajímavé to, co je vyznačeno tučně. Monsanto chce také fůzovat a je dobré se ptát, proč to dělá. Novotvary se ve vyspělých zemích staly nejčastější příčinou úmrtí, koho zajímají statistiky, může se o tom přesvědčit například ZDE. Přitom se může zdát, že v podstatě už neexistující firma a neexistující příčiny rakoviny způsobují, že tento problém přestal existovat i v korporátním tisku. Je to naprosto stejný postup jako v případě prozatím největší nukleární katastrofy světa ve Fukušimě.
Zdroj: om.cz