Za záhadných okolností v posledních 60 dnech zemřeli čtyři vrcholní ruští diplomaté, když poslední z nich byl ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin. Média mainstreamu zůstávají o smrti vrcholných Putinových emisarů potichu a spíše své reportáže koncentrují na souběžné události.  Zatímco mediální pozornost se hromadně zaměřuje na výstup Donalda Trumpa do Oválné pracovny a na různé kontroverze, jimiž se to hemží kolem prvních dnů jeho prezidentování, tak celý řetěz náhlých záhadných úmrtí vrcholných ruských diplomatů převážně mediálnímu zájmu i pozornosti veřejnosti uniká.


Kromě toho byl veřejný zájem o tato úmrtí, přinejmenším ve Spojených státech utlumen o to více, čím více negativní pozornosti tisku se souběžně s tím Trumpovi dostávalo v souvislosti s jeho údajnými úzkými vazbami na ruskou vládu, což bylo provázáno s měsíci protiruské propagandy kolem Syrského konfliktu a domněnkami o ruské roli při manipulaci amerických prezidentských voleb. 

Od konce prosince zemřeli za nejasných okolností čtyři vrcholní ruští diplomaté včetně tří velvyslanců. 

Tento znepokojivý trend začal 20. prosince, kdy byl v Ankaře při výstavě fotografií zastřelen ruský ambasador v Turecku Andrej Karlov. Atentátník, 22-letý turecký policista mimo službu, tohoto krvavého představení využil k výkřikům: „Nezapomínejte na Aleppo!“ tedy k odkazu na kontroverzní roli Ruska, jakou sehrálo při pomoci syrské vládě se znovudobytím tohoto kdysi největšího města této země z rukou USA podporovaných teroristů z Al-Kaidy. 

Karlovova smrt přišla v kriticky důležitém přelomovém okamžiku rusko-tureckých vztahů, jelikož tyto dvě země se snažily o usmíření po incidentu s tureckým sestřelením ruského bitevního tryskáče nad Sýrií v roce 2015, které poškodilo diplomatické vztahy. 

Ruský prezident Vladimir Putin Karlovovu vraždu nazval jasnou provokací zaměřenou na vykolejení syrských mírových rozhovorů. U Tureckého prezidenta Recep Tayyip Erdogana se odrážel stejný pocit, když dodal, že: „Jak Turecko, tak Rusko se nenechají tímto útokem pod falešnou vlajkou oklamat.“ 

Mediální pozornost byla však od této vraždy odvrácena, jelikož k ní došlo ve stejný den jako k vysoce závažnému teroristickému útoku v Berlíně provedenému tuniským žadatelem o azyl, který údajně vyjádřil podporu pro Daesh (arabský akronym pro teroristickou skupinu na Západě známou jako ISIS nebo ISIL). 

O několik týdnů později náhle zemřel další ruský diplomat, tentokrát v řeckých Aténách. 

Andrej Malanin, vedoucí diplomat ruské ambasády v řecké metropoli, byl 9. ledna nalezen mrtev na podlaze koupelny svého bytu. Řecká policie po nalezení jeho těla zahájila vyšetřování jeho smrti. I přes úvodní prohlášení, že Malaninova smrt vypadá „na první pohled“, že je z přirozených příčin, avšak vyšetřování, které ještě nebylo uzavřeno, zatím oficiální příčinu Malaninovy smrti ještě nezjistilo.