Papež František naléhal na křesťany, aby změnili ohledně imigrace přístup, protože pochybení těch, co migranty nevítají, vyrůstá ze sobectví a živí jej „řeči populistů.“ František promlouvající v úterý ve Vatikánu k účastníkům konference o „Migraci a míru“ řekl, že pro migranty prchající před „konflikty a strašlivými perzekucemi“ je zapotřebí „dostupných a bezpečných humanitárních kanálů“.
„Širší programy vítání,“ řekl, „s upřednostňováním osobních setkání a s umožněním většího množství služeb spolu s vyššími zárukami, že se jim to podaří.“
Ve stejný den varoval předseda Europarlamentu Antonio Tajani, že nebude-li se rychle a efektivně řešit africký problém sucha a podvýživy, tak se do Evropy začnou tlačit „miliony a miliony Afričanů“ a hráze a zdi na jejich zadržení stačit nebudou.
Je třeba opravdového příklonu k dobrému srdci, řekl papež, protože odmítání migrantů „ve svém kořeni vyrůstá ze sebestřednosti a zhoršují to populistické řeči.“
Abychom s těmito trendy bojovali, musíme „překonat lhostejnost“ a „vzdorovat strachu štědrým přístupem vítání těch, kdo klepou na naše dveře,“ řekl.
František vyjadřoval své přesvědčení, že migrace je dnes ve většině případů nucená, a sice „vyvolaná konflikty, přírodními katastrofami, perzekucemi, klimatickými změnami, násilím, extrémní chudobou a nelidskými životními podmínkami.“
V papežových zmínkách o populismu, co rozdmýchává plameny odmítání, se odráží nedávné komentáře vatikánského ministra zahraničí kardinála Pietro Parolina, který řekl, že Svaté stolici dělá starosti mezinárodní vzestup populistických a nacionalistických hnutí.
Kardinála Parolina se v interview vysílaném minulý týden v italských večerních zprávách ptali, zda Vatikánu dělá starosti to, co tazatel nazval „šířením nacionalismu a populismu nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech s Donaldem Trumpem.“ „Myslím, že ano, myslím ano,“ řekl Parolin. „Takováto vyústění určitě nejsou dobrým znamením,“ jelikož mnohá „jsou zrozena ze strachu, který není dobrým rádcem.“
Kardinál rovněž vzpomněl na nedávné komentáře papeže Františka, tvrdící, že „existuje riziko opakování historie.“
Papež František byl v dlouhém interview se španělským deníkem El País tázán, zda mu dělá starosti šíření populismu, který kořistí ze „strachu lidí“ a káže „poselství nenávisti.“
František ve své odpovědi rozlišoval mezi populismem zdola, kdy jsou sami lidé jeho „protagonisty“ a kultem osobnosti, kdy se k moci vyškrábou charismatické postavy jako Hitler a jsou vítány jako spasitelé.
„Pro mě je nejtypičtějším příkladem populismu v takovémto smyslu v Evropě Německo roku 1933,“ řekl František. Po Hindenburgovi „se Německo pokoušelo vzpamatovat a při hledání své identity hledalo vůdce, někoho, kdo jim jejich identitu vrátí, a mladík jménem Adolf Hitler řek: ‚Já bych to zvládl, já to udělám.‘“
Ač ten první druh populismu je věc dobrá, ten druhý může být velice nebezpečný, řekl.
Je tu riziko, řekl František, že v časech krizí je každá rada drahá a lidé začnou uvažovat: „Podívejme se po zachránci, co nám vrátí naši identitu a braňme se zdmi, ostnatým drátem, čímkoliv před jinými lidmi, co nás o naši identitu oloupí.“
„A to je hrozně závažná věc,“ řekl. „Proto se pořád pokouším říkat: mluvte spolu, mluvte jeden s druhým.“
Zdroj: breitbart.com