Rusko chystá pro rok 2018 novou hypersonickou stíhačku, která bude schopna, jak říkají, shodit atomové bomby na Zemi.  Podle podplukovníka Alekseie Solodovnikova, z ruské strategicko raketové vojenské akademie, vědci úspěšně vyvinuly hypersonickou stíhačku, která je schopná proti nepříteli uskutečnit jaderný úder z vesmíru.


Zkušební model ruského jaderného vesmírného bombardéru bude vyvinut (s pomocí Moscow’s Central AeroHydrodynamic Institute nebo TsAGI) do roku 2020. 

„Myšlenkou je, že bombardér bude startovat z normálního letiště, kde bude hlídkovat ruský vzdušný prostor. 

Po vydání rozkazu bude stoupat do vesmíru, zasáhne cíl pomocí jaderných hlavic a pak se vrátí na svou domovskou základnu. 

„Spolupracujeme s ruskou centrální aerohydrodynamickým institutem na designu a vlastnostech letadla. Myslím, že jeho vzlétající hmota musí být 20-25 tun na to, aby to byl útočný letoun.  Bude schopný akcelerovat na hypersonickou rychlost (3800 mil) v raketovém režimu… a dostane jakéhokoliv bodu na Zemi za méně než dvě hodiny (létá pětinásobnou rychlostí zvuku) .“

„Motor bude Turbofan, což znamená, že může fungovat v atmosféře a pak se přepne do vesmírného módu, aby mohl letět bez vzduchu – to vše během jednoho letu.“

Dva motory – jeden pro běžný letoun a druhý pro kosmickou loď – budou kombinovány v nastavení motoru tohoto bombardéru.  V leteckém režimu bude motor využívat kerosenové palivo. Pro kosmický režim bude používat metan a kyslík.“

Plukovník-generál Sergei Karakayev, velitel ruských strategických vojsk, potvrdil, že model motoru pro tento bombardér byl již vyvinut a úspěšně testován v Serpukhovo oddělení Vojenské akademie. Potvrdil, že Rusko plánovalo vystavit tento motor na armádním Mezinárodním vojensko-technickém fóru v září 2016 v Moskvě.

„Motor pro slibný kosmický letoun byl vyvinut ve Strategic Rocket Forces Academy. Jeho operativní schopnosti byly prokázány. Právě teď ladíme odchylky, což bude trvat přibližně rok. Pak budeme dělat plán, který by mohl být kompletně odlišný od aktuálního. 

„Jakmile se dohodneme na plánech, tak začneme stavět samotný motor. Ve druhém roce vývoje – 2018 – budeme stavět hardware. Možná moc pospíchám – a některé problémy mohou nastat – ale do roku 2020 bychom měli mít plně funkční produkt.“