Zaměstnanci Migračního výboru udělili trvalý pobyt tolika migrantům, kolik bylo možné stihnout, než nabyly účinnosti přísnější předpisy nové švédské azylové politiky, řekl zdroj listu Svenska Dagbladet. Zaměstnanci fungují jako „aktivisté“, neboť se jim změna této politiky nelíbí, když ta má standardně migrantům udílet jen dočasné povolení k pobytu místo trvalého a omezit práva na obnovené sjednocení rodiny.
Po oznámení vlády počátkem dubna, že změní azylový systém tak, aby omezila příliv nově příchozích, se aktivita Migračního výboru výrazně zvýšila. Svenska Dagladet od svých zdrojů slyšel, že přestože byla sezóna dovolených, tak zaměstnanci zůstávali v kancelářích, aby „napumpovali“ co nejvíce povolení, než 20. července účinnosti nabyly nové předpisy.
Od května do června narostl počet vyřizovaných azylových případů, které se rozhodovaly o 20 procent, ale počet migrantů, kterým byl udělen trvalý pobyt, narostl z 50 procent na 62 procent. V červenci – tedy obvykle uprostřed dovolených zaměstnanců tohoto výboru – počet rozhodovaných případů narostl ještě rychleji a podíl migrantů s udělenými povolením vzrostl na 71 procent.
Svenska Dagbladet při přezkoumání podobných statistik zjistil, že honička za udílením povolení pobytů se k datu, kdy se blížily nové předpisy, ještě vystupňovala. 19. července, tj. den před nabytím jejich účinnosti, se počet případů více než zdvojnásobil na 995 rozhodnutí z 411 den před tím 18. července. A 87 procentům migrantů ten den vyřizovaných udělili trvalé povolení k pobytu.
20. července po zpřísnění předpisů se počty případů a procento schválení dostaly blíže k očekávaným hodnotám: rozhodnuto bylo 213 žádostí, z nichž bylo 54 procent schváleno.
„Myslím, že se úředníci, vědomi si důsledků nadcházejících změn předpisů, pokoušeli vydat tolik trvalých povolení, kolik to jen šlo,“ řekl expert na azylové záležitosti švédského Migračního výboru Velibor Ljepoja.
Svenska Dagbladet se z dalších zdrojů v Migračním výboru dověděl, že někteří zaměstnanci a vedoucí jednali jako „azyloví aktivisté“.
„Osobně jsem od azylových úředníků slyšel, jak některé útvary pumpovaly stovky povolení k trvalým pobytům, aby jich bylo tolik, kolik to jen jde, než účinnosti nabude nový zákon,“ řekl zdroj Svenska Dagbladet. Vysvětlovali, že většina vedení tohoto výboru a lidí s rozhodovací pravomocí s tímto novým zákonem nesouhlasila.
Veronika Kant Lindstrand, náměstkyně šéfa provozu tohoto výboru, zdůrazňovala, že takovéto jednání v žádném případě nenařídilo vedení, a řekla, že na Migrační výbor se lze spolehnout, že bude zákony země dodržovat.
„Takto to je. Úředníci Migračního výboru a rozhodující činitelé dodržují platné zákony. 20. července nabyla účinnosti nová legislativa. Předtím jsme uplatňovali starý systém.“
Poté, co bylo nedávno dosaženo dohody s afghánskou vládou umožňující Švédsku posílat migranty zpět do Afghánistánu, vydal Migrační výbor minulý týden prohlášení, v němž tvrdí, že situace v zemi se „zhoršila“ a že to znamená, že to nemusí být tak dobré, jako než se žadateli dostalo ve Švédsku ochrany.“
Podle tohoto výboru je teď pro migranty příliš nebezpečné, aby byli deportováni, a věří, že „zlepšení situace v Afghánistánu lze těžko očekávat“ s tím, že možné řešení je až ve „vzdálené“ budoucnosti.
V posledních měsících odešly statisíce afghánských migrantů z Pákistánu, kdy další dva miliony se buď dobrovolně vystěhují, nebo je čeká deportace.
Zdroj: breitbart.com
