Daniel Ortega zvítězil v prezidentských volbách v Nikaragui potřetí za sebou. Dostal 72 % hlasů voličů. Blahopřáli mu prezidenti Kuby, Mexika, Venezuely a Salvádoru, ale Spojené státy plánují uvalení sankcí. Washington začal legitimní vládu pomlouvat, přitom ta zemi stabilně rozvíjí. Washingtonu není po chuti její zahraniční politika. Už to, že vůdce Sandinovské fronty národního osvobobzení Daniel Ortega vedl zemi dvakrát, bylo neobvyklé.


Bylo to v létech 1985 až 1990 a od roku 2006 až doposud. V Nikaragui se říká: „Chavez nám stále pomáhal levnou ropou a gringové nám způsobují jen problémy“. Ortegovo vítězství není jen výsledkem protestního hlasování čtyřmilionového volebního potenciálu, ale má i jinou příčinu.

Výsledek nezapadl do harmonogramu návratu na zadní dvorek USA, když už proamerické síly zvítězily v Argentině, Brazílii a ve venezuelských parlamentních volbách. Proto se západní media snaží nikaragujské volby diskreditovat. Vykládají o nízké účasti, potlačování opozice, absenci oslav veřejnosti. Ortega je prý vázán osobními pouty s oligarchy a vůdci katolické církve, která výsledek voleb schválila. Líčí, že kvůli zhoršenému zdraví Ortega stát neřídí, vládne jeho žena, jejíž zvolení viceprezidentkou je počátkem dynastie tyranů, a podobně. Ale i kdyby, čímpak by byl klan Clintonů lepší než klan Ortegů? To znamená jevy jako potlačení opozice, doba vládnutí, srůstání s oligarchií. O čistotě amerických voleb si asi nikdo soudný nedělá iluze.

Na ulicích se slavilo, o tom se lze přesvědčit. Jeden z manifestujících vyjádřil své pocity takto: „Jsem na výsledek pyšný. Došlo k tomu, co lidé očekávali. Jsme rozradostněni, když slavíme naše vítězství, půjdeme dopředu, budeme bojovat s chudobou, naše děti budou vyrůstat nadále v bezpečí a míru, obzvláště při možnosti studovat bezplatně.“

Proamerická media vyzývají opozici k protestům přesto, že jejího kandidáta podpořilo jen 15 % voličů. Vůdce CONTRAS Zelaya vyhrožuje, že opozice bude i s použitím zbraní paralyzovat život na severu a v centru, kde jsou soustředěna hlavní odvětví hospodářství – dobytčí farmy a kávové plantáže. Tyto provokace připravuje Washington. Velvyslankyně USA už několik dní před volbami pochybovala v novinách o legitimitě vlády. Dolní komora US Kongresu schválila Nica-act, s jehož pomocí bude možno zemi odebrat 60 % finanční pomoci od Mezinárodní rozvojové banky a Světové banky. Představuje to 250 až 300 milionů USD za rok. Zákon může vstoupit v platnost po schválení Senátem a novým prezidentem USA. Je to příprava barevné revoluce. Taková opatření se obvykle činí vůči demokraciím, které odmítnou diktát Washingtonu v zahraniční politice. Ortega se diktátu vzepřel, uznal nezávislost Abcházie a Jižní Osetie i výsledky referenda na Krymu.