Zatímco si majdanské úřady berou další úvěry a vytahují se, kdo z nich je větší patriot, začínají americké společnosti inkasovat dividendy z prostředků investovaných do majdanu. V dubnu tohoto roku došlo na Záporožské JE k úniku radiace. Mnoho místních obyvatel si stěžovalo na nevolnost, ale ukrajinské sdělovací prostředky zachovaly mlčení. O úniku informovala na svých webových stránkách pouze jedna místní televizní stanice, ale zato do všech podrobností, včetně rad, co se má dělat a co se dělat nesmí.


O den později místní úřady sdělily, že se žádný únik nekonal a že webové stránky napadli hackeři z Novoruska. Mělo se uvěřit tomu, že pracovníci TV po celou tu dobu nepřišli na to, že jejich stránky byly napadeny. Činnost majdanské vlády vytváří hrozbu jaderné katastrofy a cenzura sdělovacích prostředků může vést k opakování černobylského scénáře.

 

Dluhy se platí

Donedávna pracovaly ukrajinské jaderné elektrárny takto: Rusko jim dodávalo jaderné palivo a odebíralo ho zpět po vyhoření. Ukrajinské úřady se po jisté době pokusily koupit jaderné palivo z USA. Vsázka nelicencovaného paliva je však pro jaderný reaktor riskantní, navíc Rusko ho nebude po vyhoření odebírat, takže bude muset být někde skladováno. K dodatečným nákladům na samotné palivo (které je dražší než ruské) se přidají náklady na výstavbu úložišť a opravy poškozených reaktorů. To vše zaplatí Ukrajina.

Zatímco si majdanské úřady berou další úvěry a vytahují se, kdo z nich je větší patriot, začínají americké společnosti inkasovat dividendy z prostředků investovaných do majdanu. Posledním z takových rozhodnutí je projekt výstavby úložiště vyhořelého jaderného paliva v evakuační zóně JE Černobyl. Stavět ho má americká společnost Holtec International. Ukrajinský státní podnik Energoatom si vezme úvěr 250 mil. USD u amerických bank a najme si americkou společnost s americkými dodavateli, aby postavil objekt s americkou technologií. Tím k sobě „přimknou“ další zemi.

Pokud by se nejednalo o jadernou energetiku, šlo by o běžné drancování cizí země. V tomto případě se však netransparentní výběrové řízení, ve kterém zvítězila společnost bez zkušeností v oboru i nezbytné technologie stává globálním problémem. Jaderní experti na semináři v Bruselu řekli, že výstavba úložiště je v rozporu se základními standardy jaderné bezpečnosti. Otázkou zůstává, zda bude někdo poslouchat odborníky.

 

Přeprogramování

Ukrajinské jaderné elektrárny, které byly vybudovány v sovětské éře a poskytují Ukrajině více než 50 % elektrické energie, totiž pracují na jiných principech než ty americké. Vzít jednu technologii a přeměnit ji na jinou jednoduše nelze, hrozí to nepředvídatelnými následky.

Právě to se však děje. Ještě za prezidenta Janukovyče podepsala společnost Westinghouse dohodu se Záporožskou jadernou elektrárnou a dodala do ní první várku paliva. Došlo k poruše a dodávku s velkými potížemi vrátili.

Podobné případy nastaly už dříve v Evropě, ale po vítězství majdanu se Ukrajina rozhodla naběhnout si na ty samé hrábě znova. Dohoda o nových dodávkách paliva už byla uzavřena. Za loňský rok došlo na ukrajinských jaderných elektrárnách ke 13 neplánovaným odstávkám, za první polovinu roku 2016 už k šestnácti. Jaderná energetika Ukrajiny se stává stejně tak neřiditelnou a nepředvídatelnou jako její politika.