„Jestli tato čísla z průzkumů vytrvají, tak Trump bude za šest měsíců tam, kde se těch současných Sladkých 16 kandidátů smrskne na Poslední čtyři, a nejspíš bude ve finále.“ Tato má předpověď z července 2015 teď vypadá docela dobře. Tak tu dávám další předpověď. Přesto republikánské kvílení nad jejich perspektivním nominovaným by Donald Trump mohl v listopadu vypráskat Hillary Clinton jak po másle. Opravdu, jen hrůza z Trumpova vítězství může vysvětlit tu hysterii v metropoli.
Tady je The Washington Post z 18. března: „Z morálního hlediska je ta otázka jasná. Posláním každého odpovědného Republikána by mělo být zablokovat Trumpovu nominaci a volbu.“
Orwellovský nadpis nad úvodníkem: „Republikáni se k obraně naší demokracie musí zaměřit na ujednání dohody stranickým konventem.“
To je krásné. Obrana demokracie vyžaduje, aby Republikáni zrušili demokratické rozhodnutí největší části voličské účasti v jakýchkoliv primárkách v americké historii. A to je teď pro Republikány morálním imperativem.
Jako vůdci z Třetího světa nás Post učí oslavovat demokracii – potud, pokud voliči volí správně.
Ať si člověk může o Donaldovi myslet cokoliv, tak odhalil nejen to, jak jsou naše politické elity už dalece odtržené od reality, ale i to, jak je posluchačstvo netečné ke kázání naší mediální elity.
Pochopitelně Trumpovi rivalové se zdráhají proti němu vyjet, když vidí ta čísla náskoku proti „malému Marcovi“, Jebovi „bez energie“ a „prolhanému Tedovi.“
Ale zato Velká média – Post, Wall Street Journal, New York Times – jsou neúnavná a bezohledná.
Ovšem Trumpova síla zabírající na voliče zjevně roste a ruku v ruce s tím i zběsilost jejich útoků. Jako je to v National Review, The Weekly Standard a u akreditovaných konzervativních sloupkařů na stránkách těch nejpřednějších názorových fejetonistů nepřátelství k Trumpovi viditelně roste úměrně s rostoucími průzkumy pro Trumpa.
Jako byl Čaroděj ze země Oz odhalen jako malý mužík za oponou s velkým megafonem, tak ani na náš mediální establišment se už nejspíš nikdy nebude pohlížet jako na tak mocný, jakým kdysi býval.
A co Republikáni?
Ti Republikáni, co tvrdí, že by Trumpova nominace byla morální skvrnou, šarlatovým písmenem a smrtí strany, tím převážně popisují, co by Trumpova nominace znamenala pro jejich vlastní ideologie a zájmy.
Barry Goldwater v roce 1964 ztratil 44 států a Republikáni v Kongresu se propadli na méně než jeho třetinu. „Republikánská strana je mrtvá“ kvílelo Rockefellerovo křídlo. Ve skutečnosti nebyla. Jen Rockefellerovo křídlo umřelo.
Po velkém požáru v Yellowstonu v létě 88 pak na jaře 89 propukl všude ohromující růst zeleně. Rok 1964 byl pro Republikány yellowstonským požárem, kdy spálení milionu akrů mrtvého dřeva připravilo cestu pro obnovu strany. Obnovy často přichází po rebeliích.
Dnes je síla Republikánů na Capitol Hill a v úřadech jednotlivých států na výšinách, jaké nikdo od Calvina Coolidge neviděl. Účast na republikánských primárkách vyrostla do výšin, jaké nikdo nespatřil v americké historii, zatímco účast na demokratických primárkách je pod úrovní, jaká byla za soutěže Obama Clintonová v roce 2008.
Takováto příležitost by Republikány měla naplňovat radostí, ne aby fňukali a skřípali zuby. Jestli bude strana v Clevelandu schopna se dát dohromady síly Trumpa, Teda Cruze, Marca Rubia a Johna Kasiche, tak pro ni bude Bílý dům, Nejvyšší soud a Kongres na dosah.
Jen uvažte. Clintonku Bernie Sanders porazil v Michiganu a zatlačil v Ohiu a v Illinois kvůli její podpoře pro NAFTA a obchodní dohody z éry Clinton-Bush-Obama, které z Ameriky vykuchaly průmysl a vedly ke ztrátám milionů pracovních míst v továrnách a ke stagnaci mezd.
Sandersovy otázky jsou i Trumpovými otázkami.
Trumpova kampaň po průmyslovém Středozápadě, Pennsylvánii a v New Jersey představovala útoky na podporu Hillary Clinton pro NAFTA, WTO, MFN pro Čínu – a její podporu pro amnestii a občanství pro ilegální imigranty a pro debakly v Iráku a v Libyi – a ta tam vede k vítězstvím.
Později 116 architektů a subdodavatelů zahraniční politiky Bushe I. i II. přišlo se svou vlastní verzí hanebné Oxfordské přísahy. Nebudou pro Trumpa hlasovat ani sloužit v Trumpově administrativě.
Expertní komentátoři se naparují v kabelové televizi vyhlašováním, že když bude Trump nominován, tak pro něj hlasovat nebudou a mohli by hlasovat i pro Clintonku.
To ale není nevítaná zpráva. Jen ať to udělají.
Jejich odchod je svědectvím o tom, že Trump nabízí cosi nového a odlišného od zahraničně politických debaklů, kterých tahle banda tolik vyprodukovala.
Nejhorší chybou, jaké by se Trump mohl dopustit, by bylo přešít svá vítězná stanoviska k obchodu, imigraci a intervencionismu tak, aby se zalíbil těmto packalům.
Ač by Trump měl poraženému establišmentu této strany nabídnout ruku ke smíru, nemůže udělat kompromisy v záležitostech, které ho dostaly tam, kde je, nebo přijmout ty profláklé politiky, které establišment vytvářel. Tím by zahodil svá esa.
Trumpova kampaň není nepřátelským převzetím Republikánské strany. Je to vzpoura jejích akcionářů, kteří hlasují pro vyházení korporátních ředitelů a správní rady, kteří společnost vedli od deseti k pěti.
Akorát, že tou společnosti je tu naše země.
Patrick Buchanan
Zdroj: zerohedge.com