I přes tvrzení, že Turecko je zapojeno do ilegálních nákupů ropy od Daesh, s Ankarou EU stejně vede přístupové rozhovory. Tento blok tudíž zrazuje své vlastní hodnoty, řekla německá zákonodárkyně. Skutečnost, že Evropská unie výměnou za pomoc s migrační krizí vede přístupové rozhovory s Tureckem, je signálem morálního úpadku tohoto bloku, řekla německá zákonodárkyně Sevim Dagdelen v interview s RT.
Brusel, aby se mu dostalo pomoci Turecka s uprchlíky, ignoruje skutečnost, že Turecko podporuje teroristickou skupinu Daesh (ISIL/Islamistický stát). A EU navíc urychluje přístup Ankary do tohoto bloku, a to uprostřed tvrzení, že Turecko od těchto teroristů nakupuje ropu.
„Myslím si, že to je projevem morálního bankrotu EU. Tento bloku už ztratil své hodnoty. Proto tyto přístupové rozhovory nelze brát vážně. Přesunutím odpovědnosti za uprchlíky na takového zločince, jako je Erdogan, EU ztratila tvář. To Erdogan je především za tu uprchlickou krizi odpovědný,“ řekla.
Podle této političky EU straněním Erdoganovi zradila všechno, co symbolizovalo evropské hodnoty. Avšak hrozba terorismu v Evropě není spojena s rostoucím počtem uprchlíků, zdůraznila Dagdelen.
„Hlavním důvodem za rostoucí hrozbou terorismu je bombardování Libye, Iráku a Afghánistánu během posledních 15 let. To bylo zaměřeno na boj s terorismem, ale terorismus to nakonec jen zintenzivnilo. Teď v důsledku toho je teroristická hrozba i v Evropě,“ vysvětlovala. To není o uprchlících, dodala tato zákonodárkyně. Podle ní se budou teroristé těžko plavit do Evropy v člunu přes Středozemní moře, když mohou přiletět business třídou.
Dagdelen zdůraznila, že to země podporující islamisty jsou odpovědné za uprchlickou krizi.
„Navštívila jsem uprchlický tábor v Libanonu. Lidé mi tam říkali, že uprchli ze Sýrie a z Iráku před brutálními extremisty. Není žádný důvod myslet si, že tito lidé uprchli před syrskou vládou,“ řekla.
Zrovna teď Turecko může za vyhnání více než 2 000 Kurdů z jejich území. Nedávno se v Egejském moři převrátil člun vezoucí kurdské uprchlíky. To dokazuje, že Erdogan vede s Kurdy válku, řekla tato zákonodárkyně.
„Nakonec budou muset svoji zemi opustit statisíce Kurdů. Abychom vyřešili uprchlickou krizi, tak bychom měli řešit kořeny tohoto problému,“ tvrdí Dagdelen.
Mezi evropskými činiteli obavy z tureckých požadavků rostou, když Ankara na základě migrační krize usiluje o dosažení bezvízového režimu do Schengenské zóny výměnou za pomoc s omezením přílivu žadatelů o azyl do Evropy. Evropští diplomaté si však myslí, že k tomu stejně nikdy nedojde.
Nejmenovaný vysoce postavený evropský činitel Financial Times řekl, že: „Tohle špatně skončí a bude to mít dopady v daleko větším rozsahu než je jen dohoda o migraci.“
Ale evropští politici jsou připraveni před zněním těchto ustanovení nakonec ucuknout. Francouzský president Francois Hollande si hlídá pravici v této zemi a bývalý president Nicolas Sarkozy řekl, že rozhodně neschvaluje odstranění víz pro Turky.
Rostoucí obavy jsou rovněž zřejmě v Evropském parlamentu, který by musel jakékoliv rozhodnutí o vízech schválit. Manfred Weber, vůdce centro-pravicového bloku Evropských lidových stran, tj. největšího v tomto parlamentu, řekl FT, že pro liberalizaci víz existují „značné překážky“ včetně problémů s tureckým statutem „bezpečné země“, s jejími standardy sběru dat a justiční spolupráce.
Brusel trvá na tom, že Turecko musí splnit 72 kritérií v rozsahu od technických až po citlivé politické záležitosti jako přepsání teroristických zákonů a uznání kyperské vlády v Nikósii.
„Představa, že Turecko liberalizaci víz dostane jako pozornost podniku, to je fór. Není to tak jednoduché, jak si to představují,“ řekl zdroj FT.
Kdyby ale Turecko ta kritéria splnilo, byl by Brusel v pasti, řekl bývalý velvyslanec EU v Turecku Marc Pierini.
„Nevidím možnost, že by Francie tuto dohodu letos přijala, když volby jsou tak blízko,“ řekl. „Ani minutu jsem nevěřil, že by země EU chtěly pokrok na všech těchto frontách.“
Zdroj: iw.com
