V rozporu s diplomatickou tradicí neříkat nic důležitého nebo konkrétního na veřejnost řekl Lavrov ve svém velkém interview s Moskovskij Komsomolec otevřeně, že 1) Rusko nabídlo USA, aby splnily několik „jednoduchých“ podmínek k realizaci syrského příměří; 2) situace se teď může vyvinout do jedné ze tří variant: do vyjednání kompromisu, do Assadova vojenského vítězství a do velké války za účasti všech zahraničních hráčů. Lavrov také objasnil, že přes všechny hrozby ze strany NATO a Turecka, USA a EU nejsou tito na třetí variantu připraveni, a teď už je jedinou otázkou, kdo donutí koho, aby přijal jeho podmínky při jednáních o syrském osudu;
3)Turecko se teď přes všechny své hrozby těžko odváží začít plnocennou intervenci, když tam jsou nasazené ruské Aero-kosmické síly.
1. „Aniž bych odhaloval příliš podrobností, uvedu, že na rozdíl od těch, našich kolegů včetně USA, kteří neustále požadují okamžité zastavení palby, což je cosi, proti čemu se US spojenci v regionu staví, protože trvají na tom, že o otázce zastavení palby lze diskutovat jedině, když Bashar Assad odejde, jsme Washingtonu navrhli konkrétní scénář, který vzali v úvahu. Ministr zahraničí Kerry o něm mluvil ve svém interview. Doufám, že Washingtonu nezabere zvážení našich jednoduchých návrhů příliš mnoho času.“
S tím, jak mají Assadovy a íránské síly obklíčené Aleppo, drží Rusko teroristům zbraň u hlavy, a když se obrací na panikařící šéfy těchto teroristů, tak uvádí několik podmínek k vyjednávání. Ty jsou dost jednoduché – stáhněte své teroristy, nechte Assadovu politickou opozici a nechte je vypracovat podrobnosti ústavních reforem a poněkud cyničtěji, rozdělit Sýrii do sfér vlivu při udržení suverenity a integrity této země. Jestli nebudou tyto podmínky akceptovány, obklíčení se uzavře, Aleppo bude vyčištěno od teroristů, hranice s Tureckem bude pod kontrolou – a vaši militanti tak budou zbaveni vaší pomoci.
2. „Známý ruský znalec Východu Vitalij Naumkin mi nedávno řekl, že v Sýrii vidí tři možné scénáře: kompromis v Ženevě, vojenské vítězství syrských vládních sil a velkou válku s přímou účastí několika vnějších mocností. Souhlasíte s tímto hodnocením? Pokud ano, které z nich se vám jeví jako nejpravděpodobnější?“
Lavrov: „Souhlasím, toto vše leží na stole. Pokud nebudou jednání úspěšná nebo se znemožní, aby vůbec začala, bude kladen důraz na vojenské řešení.“
Lavrov souhlasem s Naumkinovým hodnocením dal na srozuměnou, že jedinou alternativou ke kompromisu v Ženevě je buď naprosté vojenské vítězství Assada nebo plnocenná válka za účasti NATO. Protože jak Turecko, tak Saúdská Arábie zdůrazňují, že své síly do Sýrie vyšlou jedině jako součást USA vedené koalice. To zní hrozivě, ale ve skutečnosti to znamená, že do Sýrie bez USA nepůjdou. Tady si člověk musí připomenout, že jak USA, tak NATO rozpoutávají vojenské intervence jedině proti těm, kdo jsou o pár řádů slabší a nejsou schopni jim způsobit těžké ztráty. Přítomnost ruských Aero-kosmických sil v Sýrii situaci radikálně mění a je to hlavní překážkou intervence. „Důraz na vojenské řešení“ je možná tím, co by chtěli, ale slova a činy nejsou to samé.“
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
3. Při odpovědi na otázku týkající toho, co by Rusko dělalo v případě plnocenné turecké invaze do Sýrie: „Nemyslím si, že k tomu dojde, protože ty provokace v malém měřítku, které jsem už zmiňoval (stanová města, opevnění 100-200 m v syrském území o délce několika kilometrů) nejsou to samé jako plnocenná invaze. Nemyslím si, že USA vedená koalice, k níž Turecko patří, by dovolila, aby se tak iracionální plán realizoval… Přijali jsme všechna nezbytná bezpečnostní opatření: naše bombardéry už nelétají bez krytí stíhači. Vyslali jsme S-400 a další obranné systémy, které zajišťují, že vzdušný prostor používaný našimi piloty bude ochráněn.“
Uznává, že NATO s Tureckem vysílají jednu hrozbu za druhou, provádí přípravy na invazi, dopouští se drobných porušení hranic a – pozor – diskutují s ISIS, co dělat dál, stejně jako připravují koridory mezi kurdskými silami, aby mohli ty militanty zásobovat. Lavrov však věří, že přes to všechno, že se ani Turci ani jejich pánové neodváží plnocenné pozemní války na syrském území. Rovněž naznačil, že jeho důvěra není nepodložená, nýbrž spíše založená na přítomnosti ruských systémů protiletecké obrany. Myslím si, že to je dost rozumný důvod k takové důvěře.
Na druhou stranu Rusko pojmenováním všeho pravými jmény jednou rukou obralo Západní teroristy o tuto hrozbu a varovalo, že přímá turecká intervence na podporu teroristů povede ke ztrátám a tou druhou USA nabízí jednání za svých podmínek. Jednání, které je otevřené kompromisům o vnitřních syrských záležitostech, ale kategorické v důležitých principech: zaprvé, teroristé budou ze Sýrie vyhnáni, a pak rozhodneme o jejím osudu.
Lavrov nadnesl další důležitou otázku, která se netýká konkrétní mezinárodní záležitosti, nýbrž má universálních povahu: volby mezi salámem a ctí. Vzpomeňte na tato slova, vy pánové, kteří kritizujete současný ruský stát tak, abyste v budoucnu nepsali nesmysly a nepovídali, že nechápete principy ruské za hraniční politiky:
„Můžete říci, že vše, co chcete, je kus chleba se salámem a marmeláda s vaším čajem, protože ‚koho zajímá Krym a co se bude dít s tamními Rusy, nebo nějaký puč.‘ Nebo si můžete vybrat jinou cestu. Nikdy nebudete upřednostňovat úplné přehlížení ekonomických zájmů, nutnost zařídit výhodné podmínky pro svůj ekonomický rozvoj a růst. Země jako Rusko se ale nemohou „otáčet jak korouhvička“ po větru podle toho, jak zrovna panující světové mocnosti zatouží, jen proto, že si myslí, že mohou rozhodovat o osudech všech zemí a lidí na této planetě.“
Proto nás ti „zrovna panující“ chtějí zničit. Zrovna tak, jako to udělali během časů carismu a za sovětů. I tak jsme ale připraveni ke kompromisům mezi rovnými, nejsme korouhvička a nelze nás koupit za salám. Tečka.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: southfront.org