Syrská vláda si formálně stěžovala u Spojených národů kvůli vpádu tureckých vojsk na její území. Protest u OSN přišel uprostřed zpráv, že turečtí vojáci překročili hranici a vstoupili do syrského města Jarablus na západním břehu řeky Eufrat. Turecká vojenská akce uvnitř Sýrie hrozí eskalací vnitřního konfliktu v této zemi a nárůstem hrozby konfrontace mezi Tureckem a Ruskem. Vztahy mezi Ankarou a Moskvou zůstávají od sestřelení ruského bojového letounu Tureckem nad syrským územím 24. listopadu napjaté.
Jarablus je pod kontrolou Islamistického státu Iráku a Sýrie (ISIS), ale dostal se pod narůstající tlak sil syrských Kurdských jednotek lidové obrany (YPG), kterým se v jejich tzv. válce proti ISIS dostalo i podpory Washingtonu.
Turecko, spojenec USA v NATO, je údajně součástí koalice proti ISIS. Existují však rozsáhlé důkazy, že vláda presidenta Recep Tayyip Erdogana zařizovala pro tuto islamistickou milici příliv bojovníků, zbraní a peněz a tiše povolovala pašování ropy vyprodukované ISIS kontrolovanými zařízeními v Sýrii do Turecka.
Prvořadým tureckým zájmem v Sýrii je zablokovat konsolidaci autonomního kurdského regionu na jižní hranici Turecka. Vláda v Ankaře vyhlásila, že jakýkoliv pokus YPG o překročení západního břehu Eufratu a propojky mezi dvěma kurdskými kantony Kobane a Afrin bude „červenou linií“, která spustí tureckou vojenskou intervenci.
Bojovníci ISIS údajně nabídli, že proti tureckému vpádu nebudou klást žádný odpor, což jen podtrhuje tu chatrně zakrývanou kolaboraci mezi islamisty a tureckým státem.
Syrská kurdská tisková služba ARA ohlásila, že Turecká armáda v úterý provedla dělostřelecký přepad ústředí YPG v syrském pohraničním městě Tel Abyad, při němž zranila nejméně dva kurdské bojovníky a zničila tři obrněná vozidla.
Toto město, které leží severně od de facto hlavního města ISIS Raqqa, jednotky YPG znovu vybojovaly od této milice salafistických džihádistů v červnu.
Turecké válečné štvaní v Sýrii je provázané s jeho kampaní krvavých represí proti kurdskému obyvatelstvu uvnitř samotného Turecka. Amnesty International ve středu odsoudila tureckou vládu, že proti kurdskému obyvatelstvu uplatňuje „kolektivní trest“ prostřednictvím „celodenních zákazů vycházení a dalších svévolných opatření, při kterých obyvatelstvo po dlouhou dobu zůstává bez přístupu k nouzové zdravotní péči, potravinám, vodě a elektřině.“
Tyto represe se neustále eskalovaly od kolapsu dvouletého „mírového procesu“ mezi vládou a Kurdskou stranou pracujících (PKK) v červnu. Při této turecké kampani bylo zabito více než 300 civilistů včetně nejméně 61 dětí. Jen v období 11. prosince 2015 až 8. ledna 2016 přišlo o život 162 civilistů.
Ve čtvrtek v noci do Istanbulu přicestoval US vicepresident Joe Biden k rozhovorům s Erdoganem a ministerským předsedou Ahmetem Davutoglu, které se nejspíš budou točit kolem propletených a mnohostranných vztahů mezi kurdskou otázkou, kampaní proti ISIS a Západem zinscenované války za změnu režimu v Sýrii.
Jak Washington, tak Ankara usilují o svržení vlády presidenta Bashara al-Assada v Sýrii a obojí jsou nepřátelské k ruským zájmům v regionu. Jsou však mezi nimi značné taktické rozdíly.
Ač USA vyjádřily podporu Erdoganovým raziím proti PKK a kurdskému obyvatelstvu uvnitř Turecka, tak Pentagon vyslal „poradce“ na pomoc kurdským bojovníků YPG na syrské straně hranice, když jich používá jako pozemního vojska k zabírání území při US vedených bombardovacích kampaních proti ISIS.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Erdogan sice USA dovolil použít letiště Incirlik v Turecku k provádění náletů na pozice ISIS v Sýrii, ale jeho vojska se soustřeďovala na jeho vlastní útoky proti kurdským silám jak tam, tak v Iráku, při nichž vláda v Bagdádu tureckou intervenci odsoudila jako porušení suverenity této země.
Od Bidena se očekává, že bude na Turecko tlačit, aby uzavřelo 60 mil nezabezpečené části své hranice se Sýrií, která pro ISIS slouží jako hlavní zásobovací trasa. Turecká vláda však dává daleko větší přednost ISIS kontrole nad pohraniční zónou než kontrole kurdské YPG.
Jakýkoliv krok k zabezpečení hranice bude nevyhnutelně doprovázen tureckou intervencí k zastavení kurdského postupu, buď přímou tureckou vojenskou okupací nebo přes kontrolu nad oblastí prostřednictvím dalších milicí přidružených k Al Kaiídě jako Fronta al-Nusra, Ahrar al-Sham nebo Jaish al-Islam, které se všechny těší podpoře Turecka.
Tyto vršící se konflikty hrozí, že skoncují s rozhovory naplánovanými do Ženevy na příští pondělí za údajným účelem dosáhnout vyjednání konce už téměř pětileté občanské války, která si vyžádala životy zhruba čtvrt milionu Syřanů a miliony dalších vyhnala jako uprchlíky.
US ministr zahraničí John Kerry ve čtvrtek připustil, že by tyto rozhovory mohly být „o den či dva“ odloženy. Když se Kerryho na Světovém ekonomickém fóru v Davosu reportéři ptali, zda dojde ke zdržení, tak odpověděl: „Když říkáte zdržení, tak by to mohlo být den nebo dva s pozvánkami, ale k fundamentálnímu zdržení nedojde.“
To „zdržení“ se však týká přesně toho problému, které strany mají dostat pozvánku k účasti. Washington s Moskvou se shodly, že jak ISIS, tak Fronta al-Nusra se žádných mírových rozhovorů nezúčastní. Obamova administrativa však trvá na tom, že takové výhonky salafistického džihádismu jako Ahrar al-Sham a Jaish al-Islam, které s al-Kaiídou sdílí základní vizi a metody, by se jako „umírnění rebelové“ účastnit měli. Ruská vláda trvala na tom, aby byli jako „teroristé“ vyloučeni.
Na druhou stranu Moskva vyzvala k účasti syrské kurdské YPG na rozhovorech, zatímco Turecko vyhlásilo, že vidí v obou, jak v ISIS, tak v YPG úplně stejné „teroristy“.
Podle zprávy na webové stránce Foreign Policy hlásil speciální vyslanec Spojených národů pro Sýrii Staffan de Mistura Radě bezpečnosti OSN, že Saúdská Arábie sabotuje jeho pokus přivést na ženevské rozhovory širokou škálu syrských opozičních skupin.
Ten uvedl, že tzv. Vysoká vyjednávací komise (HNC) slepená dohromady v Rijádu Saúdskou monarchií a s dominancí islamistických milicí odmítla účast jakýchkoliv dalších skupin na rozhovorech. Radě bezpečnosti řekl, že HNC a jejich „sponzoři“ trvají na „prvořadosti a exkluzivitě jejich role jako ‚TÉ‘ opoziční delegace.“
K těmto „sponzorům“ nepatří jen saúdský režim, ale i Katar, Turecko a samotné USA. Mluvčí ministerstva zahraničí John Kirby na briefingu v úterý řekl: „Jak už jsme po Rijádu řekli, opozice bude na shromáždění reprezentována delegáty vybranými Vysokou vyjednávací komisí a jen z Vysoké vyjednávací komise.“
Záměrem Washingtonu zůstává zabezpečit kombinací vyjednávání a pokračující podpory islamistických sektářských milicí v Sýrii to, co se mu až dosud nedařilo dosáhnout: svržení Assada a dosazení povolnějšího loutkového režimu. Během pokračujícího tlaku na tento výsledek už rozpoutal celé série regionálních a mezinárodních konfliktů, které hrozí eskalací do něčeho daleko rozsáhlejšího.
Bill Van Auken
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
