V tomto okamžiku je velice jasné, že USA jsou na špatné straně Středního východu. Washington se vždy uchyloval ke skrytým operacím a k podpoře nechutných charakterů jako ke způsobu vyvolávání změn režimů v zemích, jejichž vlády nebyly považovány za dostatečně propustné pro americké zájmy. Na tom není nic nového. Obvykle však existuje přinejmenším argumentace budící alespoň zdání možného, předkládaná ke zdůvodnění, proč Washington cítí potřebu podpořit jednu stranu proti druhé. Ale v Sýrii žádný takový argument neexistuje.
Představa, že Rusové s Íránci představují větší nebezpečí světu, než ISIS, nedává smysl už ani těm nejnejapnějším členům amerického voličstva a ve skutečnosti ani představa, že Putin je nebezpečnější než Baghdadi není v souladu s tvrzením Washingtonu, že Islamistický stát představuje největší hrozbu lidstvu o Reichu. Navíc čím dál více Západňákům začíná docházet, že Saúdové a jejich značka puritánského islámu se ve skutečnosti od ISIS v ničem neliší – jediný rozdíl mezi těmito dvěma je v počtu barelů, které každý den vypumpují. V důsledku tohoto dost ohromujícího hodnocení by Washington snad měl podporovat spíše Teherán než Rijád, když si vybírají spojence k mocenskému handlířství na Středním východě.
A pak je tu Turecko, u něhož se NATO drží stranou a přihlíží, jak Erdogan začal občanskou válku, aby přes ní vynuloval výsledek demokratických voleb. To teď sestřeluje ruská letadla a handluje s ropou od ISIS.
Krátce to nedává vůbec žádný smysl. US by se měly v Sýrii sdružit s Ruskem a s Íránem, ne s Tureckem, ne se Saúdskou Arábií, ne s Katarem (když ti všichni jsou mecenáši sunnitských extremistů) a s největší určitostí ani ne se Svobodnou syrskou armádou (FSA), s al-Nusra ani s ISIS.
No, zaplaťpánbůh už i americkým zákonodárcům začíná docházet, o co jde, když o tom vytahuje důkazy havajská kongresmanka Tulsi Gabbard ve své kampani za zastavení toho, co nazývá „ilegální válkou“ proti Assadovi. V posledním příkladu revolty zákonodárců proti syrské strategii Washingtonu reprezentant Dana Rohrabacher, předseda sněmovní Subkomise zahraničních záležitostí pro Evropu, Eurasii a vynořující se hrozby nedávno vydal prohlášení o tom, že vše, co USA činí, je špatně. Níže je to uvedeno bez dalšího komentáře.
Od reprezentanta Dana Rochrabacher z Facebookové stránky:
[quote align="center" color="#999999"]
Rohrabacherovo prohlášení o tureckém střetu s Ruskem
WASHINGTON – Reprezentant Dana Rohrabacher, předseda sněmovní Subkomise zahraničních záležitostí pro Evropu, Eurasii a vynořující se hrozby vydal v sobotu následující prohlášení týkající se tureckého sestřelení ruského tryskového bitevníku na turecko-syrské hranici:
Pro tvůrce amerických rozhodnutí je imperativem, aby si přiznali tvrdý fakt, že islamistický terorismus představuje primární hrozbu pro naši bezpečnost a světový mír, a zakládali na tom svá rozhodnutí.
Náš president vypadá jako neschopný byť i utrousit frázi islamistický terorismus a už vůbec ne k tomu, aby dohlédl na politiku, která by toto zlo porazila. Nekonzistence jeho počínání se ukazuje ještě zřetelněji s rozvojem událostí v Sýrii.
Není to radikální islám, nýbrž Rusové, kdo nám jsou v této kapitole historie líčeni jako zlosynové. Ovšem naše vláda předvádí svou chybějící vůli i kompetenci, nebo spíš obojí, aby se střetla s nejobludnějšími nájezdníky radikálního islámu, kteří teď v ohromném množství prolévají nevinnou krev na Středním východě – stejně jako v Africe nebo ve Francii.
Když teď proti tomuto rozvratu směle vystoupilo Rusko, tak bychom měli jeho ochotě střetnout se s ISIS tleskat. My místo toho pořád Rusy očerňujeme, jako by to byl pořád Sovětský svaz, jako by Putin, a ne islamističtí teroristé, byl naším nejzlovolnějším nepřítelem.
Takže se teď díváme na frašku tvrdého odsuzování Rusů za zahájení náletů proti teroristům, kteří by rádi vraždili Američany, kdyby dostali šanci.
Ano, Rusko to dělá, aby ochránilo Assadův autoritářský režim, který má úzké vazby na Moskvu. No, a co?
Assad stejně jako kdysi Saddám Hussein v Iráku pro Spojené státy nebo Západní svět nepředstavuje žádnou hrozbu. Kdyby byl Assad vyhnán od moci, tak by nakonec byl nahrazen islamistickými teroristy oddanými zaplavit zkázou Západní země.
Dnes jsme svědky divadýlka tvůrců amerických rozhodnutí v Obamově administrativě i mimo ni, v němž spojují síly s tureckým režimem, který se přetváří na přívržence radikálních islamistických hnutí. Existuje hojnost důkazů, že president Erdogan je komplicem ISIS v jejich vražedném řádění po celé Sýrii a Iráku.
My ale i tak dále veřejně káráme Rusy, kteří s těmi teroristy bojují. Ruský letoun při antiteroristické misi porušil turecký vzdušný prostor zrovna tak, jako turecké letadla mnohosetkrát v posledním roce zabloudila do řeckého vzdušného prostoru. Tento přelet nebyl pro Turecko žádnou hrozbou. I tak bylo sestřeleno, stejně jako ruská helikoptéra na cestě k záchraně sestřeleného ruského pilota.
Proč se Američané cítí být nuceni kopat Rusko do zubů? Ruská vojska útočí na nepřítele, který by nám mohl uškodit. Proč ignoruje zlovolné pro-teroristické manévrování tureckého despoty Erdogana?
President Obama nedělá dobře. Američtí politici, kteří se pokouší na úkor Ruska promlouvat drsně, si v tomto případě nehledí dlouhodobých zájmů Spojených států tím, že podráží ty, kdo bojují proti našemu prvořadému nepříteli, islamistickým teroristům.
Rusko si zaslouží aplaus. Je ale místo toho zostouzeno, že dělá to, co není ochotna dělat naše vláda, tj. střetnout se s ofenzivou těch teroristů, co teď masakrují nevinné lidi od Afriky přes Střední východ až po pařížské ulice.
Jestli v této situaci být v NATO znamená chránit Erdogana, tak by buď v NATO neměl být on anebo my.[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
[quote align="center" color="#999999"]
Nové informace o demokracii ohrožujících experimentech elektrické stimulace mozku.
První tištěné periodikum na světě, které se nebojí zveřejnit výzkumy kryté státním tajemstvím, je právě v prodeji v Česku i na Slovensku.
2015 – LISTOPAD / MŮŽEME MÍT SUPERPOWER?
…[/quote]